Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
1989-2019: nezávislost, svoboda, solidarita

1989-2019: nezávislost, svoboda, solidarita

Před 30 lety zahájily červnové volby v Polsku rozpad celého komunistického bloku. Polská společnost dala jako první jednoznačně najevo svůj nesouhlas a vůli vzít věci do svých rukou, stejně jako to o několik měsíců později na ulicích a náměstích učinila ta česká. Rok 1989, rok splněných snů, má svůj vlastní příběh v každé z našich zemí. Byl však také rokem, kdy se solidarita a touha po svobodě projevovala hranicím navzdory a spojovala oba naše národy. Symbolem této blízkosti se stala Přehlídka nezávislé československé kultury, která se konala na začátku listopadu ve Vratislavi, ale i řada dalších událost roku 1989. Společně jsme očekávali velké změny, společně jsme sdíleli obrovská očekávání a naději. Mluvilo se o svobodě, solidaritě, spravedlnosti, nezávislosti. Od té doby se chápání těchto slov změnilo. Zastaraly? Staly se jen iluzí? Dokážeme je naplnit konkrétním obsahem?

Výročí roku 1989 v programu Polského institutu se bude pohybovat na této ose: připomeneme společné, polsko-české epizody roku splněných snů a dlouhou cestu, která k němu vedla. Vyvrcholením bude oslava výročí vratislavského festivalu a zapojíme se i do akcí na Národní třídě o dva týdny později. Třicáté výročí bychom ale také chtěli využít k zamyšlení, kam jsme za tu dobu dospěli. Diskutovat o tom, co se stalo s ideály, s nimiž jsme do nové epochy vstupovali, a jak se naše společnosti za tuto dobu proměnily.

« zpět na stránku projektů
Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13
Pád železné opony otevřel hranice. Skutečně sledujeme svět, nebo jen cestujeme za zážitky? Média, internet a sociální sítě přinášejí tisíce záběrů za minutu z nejvzdálenějších oblastí. Zahlcují nás zprávy o uprchlících, válečných konfliktech a revolucích, fotky živelných katastrof. Jak blízko k sobě mají soucit a lhostejnost? Dva fotoreportéři budou 30 let poté, co naše země znovuzískaly svobodu, hovořit o zkušenostech z regionů, které stále čekají na svůj šťastný okamžik.


Kuba Kamiński
, držitel ocenění fotografické soutěže National Geographic nebo Grand Press Photo, fotil v Bělorusku, Číně nebo na Krymu po anexi ruskými vojsky.

Alžběta Jungrová, laureátka mj. ceny Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za fotografie z barmského uprchlického tábora v Bangladéši, dokumentovala situaci v Kambodži, pásmu Gazy nebo na afghánsko-pákistánské hranici

vstup volný / polsky a česky s tlumočením

Za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR 

Doprovodný program výstavy Krzysztof Miller. Objektiv revoluce / výstava polského fotoreportéra


Foto: Ondřej Němec/Knihovna Václava Havla


Praha / Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1

Rok 1989. Východní blok se rozpadá. Krzysztof Miller, tehdy začínající a později světoznámý polský fotoreportér, zachycuje na svých snímcích demonstrace a změny v Polsku, sametovou revoluci v Praze nebo krvavý pád režimu v Rumunsku. Dalších patnáct let Miller strávil tam, kde probíhaly válečné konflikty: od bývalé Jugoslávie přes Čečensko a Kurdistán až po Zair a Kongo. Průřezová výstava jeho nejlepších snímků připomene třicet let po pádu komunismu ve střední Evropě ikonické okamžiky roku 1989. Druhá část se zaměří na místa, kde revoluce nebo konflikty stále probíhají, ať už je to Súdán nebo Afghánistán. Lidské osudy v objektivu revoluce.   

Výstava je jednou z oficiálních doprovodných akcí oslav 17. listopadu 1989 – Korzo Národní.

Krzysztof Miller (1962–2016)

Jeden z nejznámějších a nejceněnějších polských válečných fotoreportérů, který fotil na řadě míst po celém světě. V roce 1989 zachytil pád komunismu v Československu, Polsku a Rumunsku. Přitahovala ho krizová místa: válečné konflikty a jejich důsledky. Přinášel svědectví z Čečenska, Kurdistánu, Iráku, Súdánu, Konga nebo Kambodže, nejčastěji ve spojení s nejlepšími polskými reportéry jako je Wojciech Jagielski nebo Paweł Smoleński, jejichž reportážní knihy o Afghánistánu, Iráku nebo Izraeli byly přeloženy nejen do češtiny, ale také do řady dalších světových jazyků. Byl porotcem World Press Photo, profesně byl spjat s deníkem Gazeta Wyborcza. Po svých cestách trpěl posttraumatickým syndromem, v roce 2016 ve svých 54 letech spáchal sebevraždu.

KURÁTOŘI VÝSTAVY

Waldemar Gorlewski – fotograf a fotoeditor, kurátor fotografických výstav. Od vzniku novin Gazeta Wyborcza, kde působil Krzysztof Miller, vedl fotografické oddělení deníku a fotografickou agenturu Agencja-Gazeta.

Beata Łyżwa-Sokół – publicistka, která se zaměřuje na současnou fotografii, členka protoy Grand Press Photo, spoluzaložila Soutěž Krzysztofa Millera „Odvaha pohledu“ . Od roku 2016 vedoucí fotografické oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografické agentury Agencja-Gazeta.

Katarzyna Puchalska – kurátorka a scenáristka, působí jako vedoucí programového oddělení ve varšavské městské instituci Dom Spotkań z Historią, která se zaměřuje na dějiny střední Evropy 20. století s důrazem na období druhé světové války a komunismu. Připravila výstavu Krzysztof Miller. 1989.

Spoluorganizátoři: Knihovna Václava Havla, Polský institut v Praze 
Ve spolupráci s Agencja Gazeta

Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Foto z vernisáže: Petr Čepela / Leica Gallery Prague


Praha / La Fabrika, Komunardů 1001/30, Praha 7

Foto: Michał Szwerc / Hańba!

Na koncertu k 30. výročí festivalu Polsko-československé solidarity ve Vratislavi zahrají Tata Bojs, Katarzia, Hańba! a Lao Che, skvělé kapely reprezentující generaci, která se kolem roku 1989 narodila. Łukasz Majewski zahraje polské verze písní českých bardů.

Přehlídka nezávislé československé kultury se stala předehrou sametové revoluce. V Polsku už panovala po červnových svobodných volbách uvolněná atmosféra a na pódiu od 3. do 5. listopadu 1989 tak mohli vystoupit exiloví písničkáři Karel Kryl nebo Jaroslav Hutka. Přehlídka byla doprovodným programem mezinárodního semináře Střední Evropa. Kultura na rozcestí - mezi totalitarismem a komercialismem. Přes komplikace na hranicích dorazilo několik tisíc návštěvníků z Československa a pád komunismu v celé střední Evropě byl zase o něco blíž.

Během večera v La Fabrice na vás čeká výborná současná česká, slovenská a polská hudba, ale třeba i bohatý audiovizuální program – projekce, instalace, workshopy a dokumentární filmy nebo výstava. A pod pódiem i u baru můžete potkat řadu osobností z řad bývalých disidentů, kteří se akce zúčastnili, nebo byli napojeni na protikomunistickou Polsko-československou solidaritu.

VSTUPENKY za symbolických 89 Kč si můžete zakoupit ZDE.

Připomínkovou akci iniciovala Polsko-československá solidarita.
Organizátoři koncertu: Polský institut v Praze, My.aktivity o.p.s., Fundacja Planet
Partneři: Praha.eu, Ministerstvo kultury České republiky, Niepodległa, Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego, Instytut Adama Mickiewicza, Unipetrol, Praha 7, Díky, že můžem, Festival svobody
Hlavní mediální partner: Česká televize
Mediální partner: Rádio 1

Fotografie: NAF/Dementi

Projekt je financován z prostředků Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky v rámci víceletého programu „Nezávislá“ / „Niepodległa“ v letech 2017-2022, v rámci dotačního programu Institutu Adama Mickiewicze „Kulturní mosty“/ „Kulturalne pomosty“
Hudební diplomatická mise: Praha 2019 / misepraha.pl 



Jeseník / Vodní tvrz, Jeseník

Dvojjazyčnou panelovou výstavu, jež vznikla u příležitosti letošního 30. výročí pádu komunistického režimu ve střední Evropě, vytvořilo VMJ společně s polskými kolegy z niského muzea. Pojedná o okolnostech roku 1989 v ČSSR a PLR, přiblíží disidentské aktivity v 70. a 80. letech, výrazná část pak bude věnována spolupráci československých a polských opozičních aktivistů, kteří se setkávali na hřebenech Krkonoš či Rychlebských hor. Výstava bude zároveň reflektovat regionální rozměr, tj. jak se proti komunismu bouřili jedinci na Jesenicku a Nisku. K vidění budou velkoformátové snímky důležitých mezníků novodobých dějin obou národů, dále dobové dokumenty či odborná literatura. V rámci výstavy proběhne např. přednáška pro školy či diskusní panel s odborníky a významnými osobnostmi (19. listopadu) spojený s odhalením pamětní desky vzniku místní sekce Občanského fóra v Katovně.

Vernisáž proběhne v úterý 1. října 2019 v 18.00 hod. v galerii jesenické Vodní tvrze. Zazní písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana Kryla. Výstava potrvá do 24. 11. 2019, poté se přesune do Nisy, kde bude k vidění od 6. 12. 2019 do 31. 1. 2020.

Vstupné 50/25 Kč

Autoři výstavy: Mgr. Matěj Matela, Mgr. Adriana Zalewska-Wąsowicz

Výtvarník: Mgr. et Bc. Markéta Kobierská


Praha / (A)void – Náplavka

Diskuse polské reportérky a prozaičky Margo Rejmer, autorky knih o Rumunsku a Albánii, a spisovatele Marka Šindelky, jehož texty jsou překládány do polštiny, chorvatštiny nebo bulharštiny, kam autor pravidelně jezdí na autorská čtení. Jak se na dobu komunismu dívá generace narozená těsně před rokem 1989? Ovlivnily ji víc seriály Beverly Hills a Simpsonovi, nebo rodiče a učitelé, kteří teprve zjišťovali, co je to vlastně demokracie? Cítí dnešní třicátníci nějakou sounáležitost s „východním blokem“? A jak probíhala v porovnání s Polskem a Československem demontáž komunistických režimů u našich bližších i vzdálenějších sousedů za železnou oponou?

Diskuse se koná v rámci cyklu Poláci a Češi 30 let poté.

Off-program po skončení čtení:

Beats of Freedom (2010, 75 min.) – dokument o rockové hudbě, která zbořila železnou oponu



Praha / Kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Stejně jako u ostatních zemí střední a východní Evropy je pro historii Polska rok 1989 jedním z klíčových momentů. Co zůstalo z kultury protestu a provokace tehdejší éry? Na jednu stranu se rok 1989 váže s nadějí na lepší zítřky a na druhé straně ho doprovází rozpad romantických idejí. Jak řekl Slavoj Žižek: „Svoboda je něco, co je třeba si vydobýt a osvobození hodně bolí… Ačkoli ušlechtilé chvíle zůstávají navždy podstatnou součástí naší kolektivní paměti, je nutné opustit všeobecně zažitý rámec, vše znovu promyslet a začít od bodu nula.“

K příležitosti 30. výročí demokratických změn roku 1989 jsme ve spolupráci s Národním filmovým archivem a jeho kinem Ponrepo připravili cyklus filmů, které přibližují realitu života v tehdejší Polské lidové republice a její následný úpadek.

www.nfa.cz/kino-ponrepo

Program


7. 6. / 19:00

Úvod: Bogusław Zmudziński, člen polské Solidarity, akademický pracovník, filmový historik

Jeden den v lidovědemokratickém Polsku / Jeden dzień w PRL-u, rež. Maciej Drygas, 2006, 58 min.
Je 27. září roku 1962. Ranní relace v rozhlase nabádá k rozcvičce a lidé spěchají do práce… Režiséru Drygasovi se podařilo pomocí archivních filmových, rozhlasových a policejních materiálů rekonstruovat jeden z obyčejných dnů v komunistickém Polsku.

Cizí dopisy / Cudze listy, rež. Maciej Drygas, 2010, 56 min.
Tajná policie v komunistickém Polsku ročně kontrolovala několik desítek milionů soukromých dopisů. Na základě její každodenní činnosti vznikaly zprávy o náladách ve společnosti. Cizí dopisy a unikátní archivní materiály vytvářejí pronikavý filmový portrét Poláků v době nesvobody.


10. 6. / 18:00

Polska Kronika Non-Camerowa, 1981, rež. Julian Antonisz, 10 min.
Tak trochu jiný filmový týdeník vznikl zvláštní metodou animace bez použití kamery, malováním přímo na filmový pás, a spojuje absurdní humor s estetikou barevných pulzujících obrazů.

Útěk z kina Svoboda / Ucieczka z kina Wolność, 1990, rež. Wojciech Marczewski, 87 min.
Legendární filmová groteska o peripetiích a vnitřní proměně cenzora v podání Janusze Gajose. V jednom z kin dochází ke vzpouře herců, kteří už nechtějí účinkovat v právě promítaném filmu. Přestávají hrát své role a diskutují nejen mezi sebou, ale i s diváky v kině…


11. 6. / 18:00

89 mm od Evropy/ 89 mm od Europy, rež. Marcel Łozinski, 1993, 12 min.
Dějištěm tohoto mistrovského dokumentu je železniční hraniční přechod mezi Polskem a Běloruskem, kde se vlaky z Evropy přestavují na koleje širší o 89 mm.

Defilé / Defilada, rež. Andrzej Fidyk, 1989, 65 min.
Snímek natočený přímo v roce 1989 ukazuje severní Koreu během oslav 40. výročí jejího vzniku. Neobyčejně silný film dokumentuje průběh událostí bez jakéhokoli komentáře, tvůrci natočili pouze to, co jim Korejci chtěli ukázat.


12. 6. / 20:30

Tři barvy. Bílá / Trzy kolory. Biały, rež. Krzysztof Kieślowski, 1993, 88 min.
Celosvětově oceňovanou Kieślowského trilogii z raných devadesátých let si připomeneme prostředním filmem Bílá, který se od ostatních částí liší humornějším podtónem.


13. 6. / 20:30

Úvod: čeští pamětníci festivalu v Jarocině – básník Mirek 6 Kroš a spisovatel Marek Toman

Rocková vlna / Fala, rež. Piotr Łazarkiewicz, 1986, 79 min.
Rockový festival v Jarocinie se stal v 80. letech Mekkou fanoušků hudby, „kterou v televizi nedávali“. Celovečerní dokument mapuje průběh festivalu v roce 1985 očima mladých účastníků i tehdejších oficiálních míst. Dva úhly pohledu, dvě úplně jiné vize světa.



Praha / Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Slavnostní koncert předního českého souboru staré hudby Schola Gregoriana Pragensis s názvem Vojtěchovo dědictví / Čechy a Polsko uprostřed Evropy jsme připravili u příležitosti 40. výročí první cesty papeže Jana Pavla II. do Polska po zvolení papežem. V prvních červnových dnech roku 1979 promlouval Jan Pavel II. ve staroslavném Hnězdně a ve svém kázání oslovil i početnou skupinu českých poutníků. Pouť byla významným mezníkem na cestě ke vzniku Solidarity, prvního masového opozičního hnutí v sovětském bloku.

Koncert se zaměřuje i na styčné body české hudby s Polskem. Významný spojující prvek přestavuje mj. dílo Petra Wilhelmi z Grudziące (polsky Piotr z Grudziądza), skladatele, který ve 40. letech 15. století vstoupil do služeb císaře Fridricha III. Můžeme předpokládat, že během svého křižování střední Evropou navštívil také Čechy, neboť většina jeho skladeb je zaznamenána právě v českých rukopisech. Na koncertě zazní rovněž Officium sv. Vojtěcha, společného patrona Polska a Čech.

Záštitu nad koncertem udělil Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský.

Koncert se koná ve spolupráci s Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Vstup s pozvánkou


Praha / Senát Parlamentu ČR, Valdštejnské nám. 4

V tomto roce si připomínáme třicet let od politických změn ve střední a východní Evropě. 4. června uplyne třicet let od prvních polosvobodných voleb ve východním bloku, které se uskutečnily v Polsku díky dohodám u kulatého stolu. Na základě výsledků těchto voleb pak vznikla první vláda s nekomunistickým premiérem na východní straně železné opony.


Senát Parlamentu České republiky ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Velvyslanectvím Polské republiky připravil setkání politologů a bývalých a současných politiků, které má na jedné straně reflektovat vývoj Polska a Česka od roku 1989 do dneška, a na straně druhé – z perspektivy étosu roku 1989 – se má věnovat dilematům současné Evropy.

Mezi potvrzené účastníky konference patří například Zdzisław Krasnodębski, místopředseda Evropského parlamentu a sociolog nebo Alexandr Vondra, signatář Charty 77 a bývalý ministr zahraničních věcí ČR.

Konference proběhne od 14:00 do 18:00 hod.

Nutná registrace: elbournovam@senat.cz


Praha / Karlín

Šestnáctý ročník multižánrového festivalu se opět uskuteční v ulicích Karlína. Můžete se těšit na nespočet talentovaných hudebníků z celého světa, určitě si však nenechte ujít polskou kapelu Trupa Trupa

Výjimečný zvuk kapely bude těžko hledat srovnání nejen na polské scéně, ale i v evropském kontextu. Její temný výraz koresponduje s těžkou historií města Gdaňsk, odkud členové Trupa Trupa pocházejí. Sice v jejich hudbě mnoho veselí nenajdete, ale rozhodně nebudete zklamáni. Jejich nejnovější album Jolly New Songs je v recenzích přirovnáváno k dílům Syda Barretta, Radiohead nebo Mogwai, ale při hlubším poslechu je možné směle konstatovat, že Trupa Trupa dokázala z žánru kytarové hudby dostat ještě něco originálnějšího.

Vstup volný

www.unitedislands.cz

Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Odteď bude všechno jinak! Překotný přechod ke kapitalismu a pluralismu, odstartovaný v roce 1989, zasáhl do běžného života každé rodiny i do představ o směřování státu. Filosof a publicista Dariusz Karłowicz a komentátor a bývalý šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer budou diskutovat o tom, jak se za posledních třicet let změnila polská a česká společnost. O střetu starého a nového světa, hledání vzorů a vlastních cest do budoucnosti. Lepší zítřky jsme budovali před rokem 1989, jaké budujeme teď?

Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutují o proměnách v našich zemích. Výroční debatní cyklus se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze.

Za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR / polsky a česky s tlumočením / vstup volný



Brno / Fakulta sociálních studií, Joštova 218/10

Výstavu o česko-polských vztazích v uplynulých padesáti letech rámují dvě významné události. V roce 1968 vpadly do Československa vojska Varšavské smlouvy, v roce 2018 obě země oslavily sté výročí obnovy samostatnosti. Na sedmi oboustranných výstavních panelech představuje historik Petr Blažek spolupráci Polska a Československa (České republiky).

Na tematiku výstavy navazuje diskuse s politoložkou Monikou Bartoszewicz, která se uskuteční 15. 4. od 17:30 v Knihovně Jiřího Mahena v rámci Polských dnů v Brně.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu budou polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutovat o proměnách v našich zemích.

Reportéři Marek Szymaniak a Saša Uhlová vydali v minulém roce velmi podobné knihy: Urobieni (Zpracovaní) a Hrdinové kapitalistické práce. Popisují v nich nevýhodné pracovní smlouvy, práci na černo, vydírání ze strany zaměstnavatelů, nedodržování a obcházení zákonů… Pokud byla před rokem 1989 komunistickým slibem i výhružkou centrálně plánovaná „práce pro všechny“, dnes se situace obrátila a dobrovolně děláme „všechno pro práci“. Kam jsme to tedy dopracovali? 

Moderuje Petr Vizina.

Výroční debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze. 

Akce se koná za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.