Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
Praha / náměstí Míru; kino Pilotů

Přesně před osmdesáti lety začal útokem Německa na Polsko nejhrůznější konflikt v dějinách lidstva. Ačkoliv předválečné Polsko a Československo spolu mělo špatné vztahy, boj proti německému nacismu spojil osudy polských a československých vojáků od prvních dnů války. 3. září vznikla dekretem prezidenta Ignacyho Moścického Legie Čechů a Slováků – jednotky českých a slovenských vlastenců, kteří chtěli bojovat v řadách polské armády proti okupantům. Poláci a Češi pak společně bojovali i na mnoha dalších válečných frontách. 

Tato výročí připomeneme pestrým programem na náměstí Míru a v blízkém kině Pilotů. Dozvíte se nejen o společných hrdinech 2. světové války, ale pokusíme se vás také díky prvnímu středoevropskému hranému filmů v technologií VR přenést do Varšavy v srpnu 1944. Můžete zkusit štěstí ve stolní hře Bitva o Británii a také zhlédnout české premiéry dvou filmů s válečnou tématikou.

Záštity přislíbili: ministr obrany České republiky Lubomír Metnar, starostka Prahy 2 Jana Černochová.

Spolupráce na výstavě: Vojenský historický ústav

Legie vznikla 3. září 1939 a my jsme na 3. září 2019 naplánovali akce připomínající začátek druhé světové války, vznik Legie Čechů a Slováků i další spolupráci Poláků a Čechů během druhé světové války.

Program


15:30 / náměstí Míru, Praha 2 

- vernisáž výstavy "Spojenci: Poláci a Češi na bojištích druhé světové války"
- hudební soubor Armády České republiky
- Kartka z Powstania (Pohlednice z povstání) - první polský hraný film v technologii virtuální reality
- historické ukázky dobových předmětů a uniforem spojených s bojem Poláků a Čechů v britské RAF

18:45 / Kino Pilotů, Donská 168/19, Praha 10

Kurýr
Kurier, rež. Władysław Pasikowski, Polsko, 2019, 114 min.
Napínavě natočený špionský příběh, inspirovaný osudy skutečného „Kurýra z Varšavy“, Jana Nowaka Jezioranského. Toho v roce 1944 pověřila polská exilová vláda, aby předal tajné informace velení Zemské armády ve Varšavě. To vše jen okamžik před vypuknutím Varšavského povstání…


21:00 / Kino Pilotů, Donská 168/19, Praha 10

Hurricane
rež. David Blaire, Velká Británie, 2018, 108 min.
Válečný film je věnován polské 303. stíhací peruti RAF, která bývá považována za vůbec nejúspěšnější stíhací peruť Královského letectva v bitvě o Británii, pokud jde o počet sestřelů. Film líčí historii perutě prostřednictvím osudů jejích hrdinů – každý den přináší pilotům nekonečný boj s nepřítelem, ale i na zemi je čekají osobní dramata. Ve filmu si zahrál jednu z výrazných rolí i Kryštof Hádek, který ztvárnil roli legendárního českého pilota Josefa Františka.


Film Hurricane uvádíme ve spolupráci s distribuční společností VAPET Production.


Brno / veřejný prostor

Na přehlídce umění ve veřejném prostoru s podtitulem Závislý objekt se představí polští umělci Joanna Rajkowska a Cezary Poniatowski. Ti spolu s dalšími vytvořili díla pro konkrétní brněnskou lokaci v širokém spektru tvůrčích počinů od instalací, architektonických intervencí přes zvukové a světelné instalace, malbu a fotografii až po sociální projekty a performance. Letos je hlavním tématem umělecká výzdoba ve službách politické reprezentace a její vztah k městskému prostoru. Jak se proměňuje její funkce a smysl v jiném společensko-politickém kontextu?

Díla polských umělců

Cezary Poniatowski: Vacation
Kombinová technika
Fakulta informatiky Masarykovy univerzity
Botanická 554/68a

Joanna Rajkowska: Drak
Instalace
Park u Pavilonu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Pisárecká 273/5

Kurátorky: k/c Café Utopia (Katarína Hládeková, Zuzana Janečková, Marika Kupková, Markéta Žáčková) 

www.dum-umeni.cz

 


Praha / Evropský dům, Jungmannova 24

Letos 1. května uplynulo přesně patnáct let od vstupu Polska, České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Těchto patnáct let změnilo Polsko k nepoznání. Šlo o období hospodářského růstu, impozantního tempa výstavby dopravní infrastruktury či desítek dechberoucích architektonických počinů – nových divadel, muzeí či koncertních sálů. Členství v EU pomohlo také k posilování polského zemědělství či ochrany životního prostředí. Polsko se za toto období dokázalo vypracovat mezi nejaktivnější členy společenství v oblasti humanitární pomoci či účasti na zahraničních misích EU. Patří také mezi hlavní motory spolupráce se zeměmi mimo společenství – spoluiniciovalo projekt Východního partnerství, podporuje aspirace západního Balkánu.  

Výstava připravená Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky shrnuje těchto patnáct let prostřednictvím mnoha faktů a statistik, ale také krásných fotografií. Výstava se poprvé představí v Evropském domě – sídle zastoupení Evropské komise v ČR a Kanceláře Evropského parlamentu v ČR. 



Praha / Letohrádek královny Anny na Pražském hradě


Výstava v Letohrádku královny Anny a Královské zahradě Pražského hradu je rozsáhlým fotografickým svědectvím o zlomovém roku 1989 ve střední Evropě, znamenajícím pád „železné opony“, jež víc než čtyři desetiletí dělila svět. 

Fotografové z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a bývalé NDR představí dramatický příběh konce komunismu v tzv. socialistickém bloku. Fotografie sledují klíčové události v časové posloupnosti od ledna do prosince onoho osudového roku a podávají autentickou výpověď o době před třiceti lety, kdy se historie těchto zemí začala odvíjet od totality směrem k demokracii a svobodě. 



ČR /

Polsko-litevský stát byl v 16.–18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“. 

První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, kdy se zde usadila početná skupina z Prahy. V dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal, Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Za „zlatý věk“ se pak označuje období 16. a první poloviny 17. století, kdy židovská komunita v Rzeczpospolité zaznamenala velký rozmach — koncem 16. století dosáhl počet židovských obcí tří stovek. Díky příznivé společenské a politické situaci se rozvíjelo židovské školství a vzdělanost, knihtisk i samospráva. 

Většina památek z období polsko-litevského státu byla stejně jako další projevy židovské kultury zničena během 2. světové války, jíž padla za oběť také naprostá většina židovských obyvatel země. Některé stavby a další památky se přesto zachovaly – mezi nimi převažují zděné synagogy z různých období. Příběh Židů na území Rzeczpospolité nejdůkladněji mapuje stálá expozice Muzea dějin polských Židů Polin, otevřeného ve Varšavě v roce 2013. Oceňovanou stavbu navrhl významný finský architekt Rainer Mahlamäki.

Program putovní výstavy:

2017
Praha / Maiselova synagoga
Brno / Knihovna Jiřího Mahena
Olomouc / FF UP – Sekce polonistiky
Krnov / Krnovská synagoga 

2018
Bratislava / Polský institut
Brno / Židovské muzeum
Turnov / ženská galerie Synagogy
Jičín / Výstavní sál bývalé židovské školy
Uherské Hradiště / Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, bývalá synagoga
Mikulov / horní synagoga
Praha / Židovské muzeum v Praze – Vzdělávací centrum 

2019
Třebíč / Zadní synagoga, 27.1.-31.3.
Boskovice / Židovský obecní dům, 2.4.-30.6.
Kolín / Synagoga, 2.5.-31.8.
Žatec / Synagoga, 1.7.-31.8.