Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty

Plzeň / Šafaříkovy sady

Výstava mapuje lidské osudy ve společném boji Polska a Československa proti dvěma totalitám během největšího válečného konfliktu v dějinách. Uvádí nejen notoricky známé příběhy letců RAF či bojovníků u Tobruku, ale zaměřuje se i na československé dobrovolníky v Polsku v září roku 1939 či na Svatokřížskou brigádu Národních ozbrojených sil, která v květnu 1945 osvobodila ženský koncentrační tábor v Holýšově na západě Čech. Opomenuty nejsou ani smutné osudy mnoha válečných hrdinů po skončení druhé světové války.

V Plzni se výstava koná v rámci Slavností svobody 2019. Následně bude k vidění od 23. 5. do 13. 6. v Leteckém muzeu v Praze-Kbelích.

www.slavnostisvobody.cz



Praha / Letohrádek královny Anny na Pražském hradě


Výstava v Letohrádku královny Anny a Královské zahradě Pražského hradu je rozsáhlým fotografickým svědectvím o zlomovém roku 1989 ve střední Evropě, znamenajícím pád „železné opony“, jež víc než čtyři desetiletí dělila svět. 

Fotografové z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a bývalé NDR představí dramatický příběh konce komunismu v tzv. socialistickém bloku. Fotografie sledují klíčové události v časové posloupnosti od ledna do prosince onoho osudového roku a podávají autentickou výpověď o době před třiceti lety, kdy se historie těchto zemí začala odvíjet od totality směrem k demokracii a svobodě. 



ČR /

Polsko-litevský stát byl v 16.–18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“. 

První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, kdy se zde usadila početná skupina z Prahy. V dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal, Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Za „zlatý věk“ se pak označuje období 16. a první poloviny 17. století, kdy židovská komunita v Rzeczpospolité zaznamenala velký rozmach — koncem 16. století dosáhl počet židovských obcí tří stovek. Díky příznivé společenské a politické situaci se rozvíjelo židovské školství a vzdělanost, knihtisk i samospráva. 

Většina památek z období polsko-litevského státu byla stejně jako další projevy židovské kultury zničena během 2. světové války, jíž padla za oběť také naprostá většina židovských obyvatel země. Některé stavby a další památky se přesto zachovaly – mezi nimi převažují zděné synagogy z různých období. Příběh Židů na území Rzeczpospolité nejdůkladněji mapuje stálá expozice Muzea dějin polských Židů Polin, otevřeného ve Varšavě v roce 2013. Oceňovanou stavbu navrhl významný finský architekt Rainer Mahlamäki.

Program putovní výstavy:

2017
Praha / Maiselova synagoga
Brno / Knihovna Jiřího Mahena
Olomouc / FF UP – Sekce polonistiky
Krnov / Krnovská synagoga 

2018
Bratislava / Polský institut
Brno / Židovské muzeum
Turnov / ženská galerie Synagogy
Jičín / Výstavní sál bývalé židovské školy
Uherské Hradiště / Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, bývalá synagoga
Mikulov / horní synagoga
Praha / Židovské muzeum v Praze – Vzdělávací centrum 

2019
Třebíč / Zadní synagoga, 27.1.-31.3.


» starší program