ČR
celá
Samostatnost 1918 / vydavatelský cyklus

Jaké cesty vedly Polsko a Československo k roku 1918 a jaké do současnosti?
Století našich moderních států je příležitostí podívat se nově na jejich dějiny očima historiků, reportérů i spisovatelů.

Polský institut v Praze ve spolupráci s českými nakladateli zahájil vydavatelský cyklus Samostatnost 1918, zaměřený na knihy různých žánrů věnovaných široce chápané polské historii, česko-polským vztahům a historickým, společenským a kulturním fenoménům, které podmiňovaly vznik polské a české národní identity, zejména v klíčových letech 1918–2018.

V rámci projektu již vyšlo:

kol. autorů: Dějiny Polska (Nakladatelství Lidové noviny 2017, překlad Martin Veselka)
Polská historie od počátků k dnešku v prestižní edici Dějiny států.

kol. autorů: Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? (CDK 2017, překlad kol. autorů)
O fenoménu polského katolicismu z historické, sociologické a filosofické perspektivy.

Petr Blažek: Akce „Sever“. Státní bezpečnost a krize Polské lidové republiky 1980–1984 (ÚSTR 2017)
O největší celostátní akci bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu zaměřené na aktuální dění v sousedním Polsku.

Petr Blažek, Łukasz Kamiński, Grzegorz Majewski: Hranicím navzdory: Příběh Polsko-československé solidarity (ÚSTR 2018, překlad Martina Bořilová a Jan Jeništa)
Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Wojciech Górecki: Přípitek předkům (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj 2017, překlad Michala Benešová a Barbora Gregorová)
Země na východ od státní hranice byly pro Polsko vždy důležité, jako zdroj inspirace i ohrožení, to se odráží i v Góreckého reportážích z Kavkazu.

Elżbieta Cherezińska: Hra o kosti (Argo 2017, překlad Anna Plasová)
Historický detektivní román z doby sv. Vojtěcha, Boleslava Chrabrého a Otty III.

Anna Janko: Pamatuješ, mami? Příběh jedné vyhlazené vesnice (Pant 2017, překlad Petruška Šustrová)
Literární rozhovor s matkou, jejíž rodnou ves vyhladili němečtí okupanti, se mění v univerzální úvahu o povaze zla.

Grzegorz Motyka: Volyň 1943 (Academia 2018, překlad Martin Veselka)
Masakr Poláků na Volyni v roce 1943 řadí ceněný historik Grzegorz Motyka do kontextu dalších válečných etnických čistek.

Filip Springer: Příběh zániku (Absynt 2017, překlad Martin Veselka)
Zánik jedné sudetské vesnice: mikrohistorie střední Evropy

Timothy Snyder: Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 (Pant 2018, překlad Petruška Šustrová)
Historická studie postupného vytváření států založených na jazyce a etnické identitě, které často doprovázely krvavé konflikty.

Witold Szabłowski: Spravedliví zrádci. Sousedé z Volyně (Pant 2018, překlad Michala Benešová)
Historická reportáž z nitra krvavého konfliktu, tzv. Volyňského masakru.