Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
Praha / Polský institut, Malé náměstí 1

Vstupte do světa polského jazyka, vstupte do světa zábavy. Jak pracovat s polštinou, jak se učit netradičním způsobem? Přijďte na hračkářský workshop! Můžete si nejen hrát s jazykem, ale objevit i krásu hraček. Během pořadu si může každý, bez ohledu na věk, vlastnoručně vyrobit dřevěnou hračku. Zažijete skvělou zábavu a odneste si mimořádný suvenýr.

Během akce se také můžete seznámit s nabídkou polských učebnic a knih. Budeme diskutovat, sdílet zkušenosti s polštinou, číst a bavit se. Pořádá Polský institut v Praze společně s Muzeem hraček v Kudowě-Zdroji.

Délka 120 min, pořad pro děti 4+, v polském jazyce


Praha /

Rok 1989 je občas nazýván Rokem zázraků. Pro mnoho lidí byla rychlost, s níž se ve střední Evropě zhroutil komunismus, těžko vysvětlitelným fenoménem. Československá sametová revoluce byla vlastně jakýmsi epilogem středoevropského „podzimu národů“. Proto se právě v Praze bude konat koncert, který má být poděkováním za dar svobody. Ne náhodou bylo k provedení tohoto koncertu vybráno mezinárodní těleso I, CULTURE Orchestra, tvořené mladými hudebníky převážně ze zemí Východního partnerství. Posláním roku 1989 je také hodnota sdílení svobody nejen v našich zemích, ale i mimo naše hranice. Datum a dějiště koncertu – katedrála sv. Víta v Praze – pak odkazují k jedné z významných událostí sametové revoluce: právě 25. listopadu uplyne třicet let od děkovné mše kardinála Františka Tomáška za kanonizaci sv. Anežky České papežem Janem Pavlem II.

Na programu koncertu bude monumentální Credo žijící legendy světové hudební scény Krzysztofa Pendereckého, které je považováno za vyvrcholení jeho dřívější sakrální tvorby, zazní rovněž jeho Hymnus ke sv. Vojtěchu. Krzysztof Penderecki bude koncert osobně řídit, pod jeho taktovkou dále vystoupí Sbory Filharmonie Karola Szymanowského v Krakově a sólisté Iwona Hossa, Karolina Sikora, Anna Lubańska, Adam Zdunikowski a Piotr Nowacki.

Pořadatelé: Polský institut v Praze, Institut Adama Mickiewicze ve Varšavě

Partneři: Správa Pražského hradu, Kancelář prezidenta republiky, Arcibiskupství pražské, Akademie klasické hudby

Záštita: J. E. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český, prezident Polské republiky Andrzej Duda, prezident České republiky Miloš Zeman

Vstup s pozvánkou - zájemci se mohou hlásit na e-mailové adrese praga@instytutpolski.org


Praha / Maďarský institut , Rytířská 25–27

Na tradičním setkání pražských rezidentů Visegrádského programu, kteří představí svou aktuální tvorbu, vystoupí polský básník a novinář Wojciech Bonowicz, český publicista a prozaik Adam El Chaar, maďarská prozaička a bloggerka Judit Szaniszló a slovenský básník, scenárista, dramaturg a pořadatel literárního festivalu Michal Tallo.

Wojciech Bonowicz (*1967)
Autor téměř deseti sbírek, několika knižních rozhovorů nebo biografie kněze Józefa Tischnera. Spolupracovník prestižního týdeníku Tygodnik Powszechny a dalších kulturních médií vedl v polské televizi pořad věnovaný literatuře. Česky vyšla v roce 2015 jeho sbírka Lidové básně. Ozvěny v překladu Jiřího Červenky v nakladatelství Triáda. Wojciech Bonowicz se od dob studií angažuje v pomoci lidem s postižením. 

Polsky, maďarsky, slovensky a česky. Tlumočeno do češtiny.

Partneři: Institut umění, Villa Decius, Petőfi Irodalmi Múzeum a Literárne informačné centrum


Praha / Kulturní centrum Novodvorská, Novodvorská 1013/151

Dramaturgové koncertní série Jazz Meets World svůj další koncert věnovali world music, a sáhli po tom nejlepším, co v této „škatulce“ polská hudba nabízí.

Světoznámá polská skupina Kapela ze wsi Warszawa, v zahraničí působící také jako Warsaw Village Band, je proslulá svou svérázně zemitou variací na tradiční hudbu z mazovského regionu. Po dvacetileté úspěšné mezinárodní kariéře a mnoha oceněných albech (např. v roce 2004 BBC Awards for World Music) se skupina vrátila do rodného kraje. Za loňské album Re:akcja Mazowiecka po právu získala nejprestižnější polskou hudební cenu Fryderyk a v předních světových médiích posbírala vynikající recenze.

Napůl ženská, napůl mužská akustická sestava vznikla v roce 1997 s cílem nabídnout lidovou hudbu v daleko energičtějších, vášnivějších a výjimečnějších proporcích – sami hudebníci svou tvorbu označují jako hardcore folk. Vokalistky z kapely se mj. podílely i na soundtracku k filmu Studená válka Pawła Pawlikowského, nominovanému na Oscara.

www.jmw.cz


Praha 1 / Leica Gallery, Školská 28

Jaká je práce fotoreportéra? Kuba Kamiński se stejně jako Krzysztof Miller, kterého dobře znal, pohybuje v oblastech válečných konfliktů a revolucí, ale zachycuje i každodenní život v Polsku nebo ve světě. Absolvent fotografie na Lodžské filmové škole, laureát ocenění Grand Prix v soutěži National Geographic, ceny Ryszarda Kapuścińského nebo Grand Press Photo je jedním z nejslibnějších mladých polských fotoreportérů. Pracoval pro Polskou tiskovou kancelář PAP nebo prestižní deník Rzeczpospolita, nyní působí v East News. Fotil v Gaze, občanskou válku Libyi nebo na Krymu po jeho anexi ruskými vojsky, mapoval situaci tamějších Tatarů. Nejsou mu cizí ani společenská témata, naposledy představil černo-bílý cyklus fotografií z japonského Tokia věnovaný proměně přístupu k práci „Salaryman“.

Beseda se koná bez výběru vstupného v pondělí 2. prosince 2019 od 19 hodin. Prosíme o rezervaci míst předem na e-mailu post@lgp.cz. Děkujeme a těšíme se na viděnou v Leica Gallery Prague!

Spoluorganizátoři akce: Polský institut a Knihovna Václava Havla

Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Pád železné opony otevřel hranice. Skutečně sledujeme svět, nebo jen cestujeme za zážitky? Média, internet a sociální sítě přinášejí tisíce záběrů za minutu z nejvzdálenějších oblastí. Zahlcují nás zprávy o uprchlících, válečných konfliktech a revolucích, fotky živelných katastrof. Jak blízko k sobě mají soucit a lhostejnost? Dva fotoreportéři budou 30 let poté, co naše země znovuzískaly svobodu, hovořit o zkušenostech z regionů, které stále čekají na svůj šťastný okamžik.

Kuba Kamiński, držitel ocenění fotografické soutěže National Geographic nebo Grand Press Photo, fotil v Bělorusku, Číně nebo na Krymu po anexi ruskými vojsky.

vstup volný / polsky a česky s tlumočením

Za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR 

Doprovodný program výstavy Krzysztof Miller. Objektiv revoluce / výstava polského fotoreportéra


Praha / Atrium, Čajkovského 12

Už čtyřiadvacátý ročník festivalu, který systematicky představuje umění jazzových pianistů z celého světa, letos uvede dvojrecitál české klavíristky Kristiny Barty a Poláka Marcina Wasilewského.

Marcin Wasilewski (*1975) je jedním z nejzajímavějších klavíristů na nové evropské jazzové scéně. Jeho jméno se etablovalo na poli světového jazzu v roce 1994, kdy ho Tomasz Stańko pozval s jeho pravidelnými spoluhráči (kontrabasista Sławomir Kurkiewicz a bubeník Michał Miśkiewicz) ke společnému účinkování. Všichni byli velmi mladí, nejstaršímu Marcinovi bylo pouhých osmnáct let. Od roku 2001 vystupovali a nahrávali jako Simple Acoustic Trio, nyní Wasilewski Trio. S Tomaszem Stańkem působil Marcin Wasilewski několik let a nahrál s ním tři skvělé nahrávky pro mnichovský label ECM, který se později stal i jeho labelem. Během dvaceti let na hudební scéně Marcin Wasilewski spolupracoval s četnými mezinárodně uznávanými hudebníky, je také osminásobným držitelem prestižní ceny Fryderyk v jazzové kategorii.

www.jmw.cz



Praha / Dejvické divadlo, Zelená 1084/15a

V roce 2013 vyhlásil časopis Svět a divadlo poprvé mezinárodní dramatickou soutěž o Cenu Ferdinanda Vaňka. Zadáním bylo napsat krátkou hru na politické téma. Osloveni byli domácí i zahraniční autoři, o vítězi rozhodovala mezinárodní porota. Šéfredaktor SADu Karel Král tehdy na otázku, co jej vedlo k vyhlášení právě takové soutěže, uvedl:

"Svět a divadlo nejen publikuje hry v prvních českých vydáních, ale vznik mnohých také iniciuje. Mezi nimi mají své místo i krátké hry na politické téma. Tentokrát jsme oslovili i autory zahraniční, a když se ukázalo, že mají zájem, požádali jsme paní Dagmar Havlovou o souhlas s udělením Ceny Ferdinanda Vaňka té z těchto her, kterou mezinárodní porota označí za nejlepší. Odpověď byla kladná. Cena, pojmenovaná po alter-egu Václava Havla, je tedy na světě."

Od té doby se Cena Ferdinanda Vaňka uděluje každý druhý rok, letos tedy počtvrté, a to tentokrát za účasti třinácti autorů z Čech, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska a Velké Británie. Největší zastoupení má v soutěži právě Polsko: Max Łubieński, Małgorzata Sikorska-Miszczuk a Magdalena Drab. V Dejvickém divadle budou Ceně věnovány dva večery, 14. a 15. listopadu. Během nich budou na jevišti divadla nebo v prostorách Anti.kvariátu uvedeny ve spolupráci Dejvického divadla, studentů KALD DAMU a Naivního divadla v Liberci tři hry. Zda mezi nimi je i ta, které dala porota nejvíce hlasů, se dozvíme až 15. listopadu. 

Letošní předávání podpoří Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, hlavní město Praha, Institut umění – Divadelní ústav, Nadace Život umělce, Michal Novotný a Karel Schwarzenberg, s nímž v rámci prvního večera proběhne i beseda nazvaná Demokracie za dob oligarchů.

Program

14. listopadu – večer první

19:30–20:30 S.d.Ch.: Strážce památníku aneb Zapomenutý jednorožec (jeviště DD)
čtou a hrají Miroslav Krobot, Eva Kejkrtová Měřičková, Denis Šafařík, Stephanie Van Vleet, Jiří Brnula, Adam Mensdorff-Pouilly a Dan Horečný, výprava Alžběta Uhlíková, režie Štěpán Gajdoš 

21:00–22:00 Demokracie za dob oligarchů (jeviště DD) 

diskusi s Karlem Schwarzenbergem moderují Karel Král a Martin Myšička

15. listopadu – večer druhý

19:00–19:30 Viliam Klimáček: Aupairky a konkubíny (Anti.kvariát DD) 

čtou a hrají Šimon Dohnálek a Radka Caldová, výprava Ondřej Menoušek, překlad Karel Král, režie Štěpán Gajdoš

20:00–20:35 Vítek Peřina: Masky (jeviště DD) 

čtou a hrají Antonín Týmal, Adam Kubišta, Marek Sýkora, Petr Štěpánek, Vít Peřina, Miroslav Ošanec, Martin Šulc a Diana Čičmanová, výprava Kamil Bělohlávek a Markéta Sýkorová, režie Markéta Sýkorová

20:40–21:00 Slavnostní předávání Ceny Ferdinanda Vaňka (jeviště DD) 

21:10–21:40 Viliam Klimáček: Aupairky a konkubíny (Anti.kvariát DD)

Více informací zde.


Praha / Národní divadlo – Nová scéna, Národní 1393/4

U příležitosti padesátého výročí úmrtí jednoho z nejznámějších polských spisovatelů 20. století Witolda Gombrowicze připravilo Národní divadlo premiéru divadelní hry podle autorova posledního románu Kosmos. Na jevišti Nové scény bude tímto představením debutovat současný umělecký šéf brněnského HaDivadla Ivan Buraj.

Gombrowiczovy texty, které téměř všechny vyšly také v českém překladu, jsou dodnes aktuální a inspirují umělce po celém světě. Ivan Buraj k inscenaci říká: „Kosmos je pro mě příběh o vztahu mezi vnitřkem a vnějškem. Gombrowicz v něm zachytil klaustrofobii subjektivismu – závrať člověka, který se ve své posedlosti sebou učinil tvůrcem veškerého smyslu a zcela vytěsnil vnější svět. Je to román, který se odehrává na pomyslném konci dějin v apokalyptickém podnebí permanentního vedra. Vítejme v dnešku!“

www.narodni-divadlo.cz


ČR /

Ve své šíři výjimečná a historicky první prezentace českých polonistických studií proběhne na podzim na řadě míst ČR. Kongres tvoří série konferencí, workshopů a kulturních akcí, k nimž bude patřit i filmový maraton a putovní výstavy spoluorganizované Polským institutem v Praze. Slavnostní zahájení se uskuteční 10. a 11. září na Univerzitě Palackého v Olomouci, až do listopadu se budou konat další setkání v Bohumíně-Chałupkách, Hradci Králové, Pardubicích, Opavě, Telči nebo Praze. Organizační a programový výbor složený ze zástupců českých vědeckých center a mezinárodních organizací ustanovila Polsko-česká vědecká společnosti. Příspěvky prezentované na kongresu budou publikovány v monografii v roce 2020.

Více informací o programu a organizátorech jednotlivých akcí: http://kcps.upol.cz/

PROGRAM

10.–11. 9./ Olomouc 
Inaugurační konference filologické, etnologické a přírodovědné sekce a slavnostní zahájení kongresu. S úvodním slovem a jako host doprovodného programu vystoupí Mariusz Szczygieł.  

17.–19. 9./ Bohumín-Chałupki
Konference „Jazyk na hranici – hranice v jazyku“ zaměřená na jazykovědná témata, zejména komparaci polštiny a češtiny nebo dalších slovanských jazyků.  

2.–3. 10./ Hradec Králové
Historickým, geografickým, sociologickým a filozoficko-historickým aspektům pohraničí, ale také výměně informací o podobách a rozvoji přeshraniční spolupráce se bude věnovat konference „Česko-polské pohraničí“. 

4.–5. 10./ Pardubice
Workshop „Idea univerzity třetího věku a celoživotního vzdělávání v česko-polském diskurzu“. 

15.–16. 10./ Praha
Mezinárodní semináře pro odbornou pedagogickou veřejnost představí současné pohledy na učebnice a vzdělávání nebo příklady pedagogických osobností Janusze Korczaka a Přemysla Pittra.  

5.–7. 11. / Opava
Obraz Polska a Poláků v českých médiích: mediální interpretace historických témat formou dokumentárních filmů, televizních pořadů, audiovizuálních prezentací na sociálních sítích, studijních materiálů pro školy a materiály v nevědeckých periodicích.  

7.–10. 11. / Telč
Seminář Česko-polské právní, ekonomické a jazykovědné interakce. Témata: vliv práva na ekonomiku a ekonomiky na právo, české a polské zkušenosti, čeština a polština v překladu, tlumočení a mezikulturní komunikaci.  

20. – 22. 11./ Praha 
Závěrečné setkání zaměřené na historické vědy, shrnutí a zakončení kongresu.  

Doprovodný program organizovaný Polským institutem v Praze

POLSKÝ FILMOVÝ MARATON

80 milionů / 80 milionów
2011, 102 min., Waldemar Krzystek   

Těsně před vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981 se skupině mladých aktivistů Solidarity podaří vybrat 80 milionů zlotých uložených v bance – přímo před nosem tajné policie a před zablokováním kont. Začíná závod mezi opozicí a „tajnými“, kteří se snaží peníze vystopovat.

Jack Strong / Jack Strong
2014, 122 min., Władysław Pasikowski  

Film natočený podle skutečných osudů Ryszarda Kuklińského, plukovníka Polské lidové armády a jednoho z nejvýznamnějších agentů CIA ve velení Varšavského paktu, který se snažil zvrátit třetí světovou válku.

Excentrici / Ekscentrycy czyli po słonecznej stronie ulicy
2015, 112 min., Janusz Majewski 

Netradiční pohled na komplikovaný svět padesátých let okořeněný energickými swingovými rytmy. Příběh emigranta, který po návratu z Anglie založil v Polsku swingový big band – a zamiloval se.

Projekce filmů (polsky s českými titulky):

• 30. 9., 7. 10., 14. 10. / Olomouc

• 30. 9. / Pardubice

• 1. 10. / Hradec Králové

• 28. 10.–11. 11. / Ostrava v rámci Polských dnů

• 23. 10. / Liberec

• 5. 11. / Opava

VÝSTAVY

70 let Polského institutu v Praze / Výstava programových plakátů Polského institutu v Praze k 70. výročí založení Polského kulturního střediska v roce 1949.

Nezávislé / Výstava věnovaná významným polským ženám, které se zasloužily o nezávislost země v roce 1918 nebo se zapojily do odboje a disentu, a také o prosazování ženských práv.  

Architektura pro kulturu / V posledních letech vznikla v Polsku řada ceněných veřejných staveb pro kulturní účely. Fotografická výstava prezentuje nová muzea, galerie nebo multifunkční sály se špičkovou akustikou.

Spolu v bublinách / Čeští hrdinové 20. století polskýma očima, polští hrdinové 20. století českýma očima. Vítězné komiksové práce soutěže Polského institutu v Praze a Českého centra ve Varšavě.  

Henryk v bublinách / Dílo Henryka Sienkiewicze v komiksových adaptacích. Výstava ukázek z vítězných a vybraných přihlášených komiksů, ale také pohled do dějin polských a českých sienkiewiczovských adaptací.

Kalendárium výstav:

• 10. 9.–15. 10. / Olomouc / 70 let Polského institutu v Praze

• 30. 9.–11. 10 / Pardubice / Nezávislé (vernisáž 30. 9)

• 14.10–30. 11 / Opava / Nezávislé

• říjen – prosinec / Hradec Králové / Komiksová výstava Spolu v bublinách

• říjen – prosinec / Liberec / Architektura pro kulturu (vernisáž 14. 10.)

• 28. 10.–11. 11. / Ostrava v rámci Polských dnů



Praha / Bio Oko, Františka Křížka 15

Oblíbený festival letos kromě polských delikates a programů pro děti láká na čtyři celovečerní filmy: Vše pro mojí matku Małgorzaty Imielské, Jako pes s kočkou Janusze Kondratiuka, Klérus Wojciecha Smarzowského a Zábava, zábava Kingy Dębské. Speciálním bodem programu bude polsko-české setkání dvou festivalů – ty nejvýraznější krátké filmy z Filmového Podlesí útočí (Filmowe Podlasie Atakuje) se potkají s těmi nejlepšími z mladého pražského festivalu Some like it short.

Ve spolupráci s Polským institutem se na festivalu představí dokumentaristka a spisovatelka Marta Dzido, která přiveze svůj film Siłaczki o polských sufražetkách bojujících před 100 lety za práva žen, a také svoji nejnovější novelu Jiskření (více informací o knize najdete v naší knižní rubrice).

Aktuální informace o programu: www.facebook.com/bardzofajnyfestival a www.biooko.net

Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.



Jeseník / Vodní tvrz, Jeseník

Dvojjazyčnou panelovou výstavu, jež vznikla u příležitosti letošního 30. výročí pádu komunistického režimu ve střední Evropě, vytvořilo VMJ společně s polskými kolegy z niského muzea. Pojedná o okolnostech roku 1989 v ČSSR a PLR, přiblíží disidentské aktivity v 70. a 80. letech, výrazná část pak bude věnována spolupráci československých a polských opozičních aktivistů, kteří se setkávali na hřebenech Krkonoš či Rychlebských hor. Výstava bude zároveň reflektovat regionální rozměr, tj. jak se proti komunismu bouřili jedinci na Jesenicku a Nisku. K vidění budou velkoformátové snímky důležitých mezníků novodobých dějin obou národů, dále dobové dokumenty či odborná literatura. V rámci výstavy proběhne např. přednáška pro školy či diskusní panel s odborníky a významnými osobnostmi (19. listopadu) spojený s odhalením pamětní desky vzniku místní sekce Občanského fóra v Katovně.

Vernisáž proběhne v úterý 1. října 2019 v 18.00 hod. v galerii jesenické Vodní tvrze. Zazní písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana Kryla. Výstava potrvá do 24. 11. 2019, poté se přesune do Nisy, kde bude k vidění od 6. 12. 2019 do 31. 1. 2020.

Vstupné 50/25 Kč

Autoři výstavy: Mgr. Matěj Matela, Mgr. Adriana Zalewska-Wąsowicz

Výtvarník: Mgr. et Bc. Markéta Kobierská



Praha / různá místa

Půl století polsko-českých vztahů 1968–2018
24. 10. – 27. 11. / Pražská tržnice, Bubenské nábřeží 306/13 
Výstava zaměřená na česko-polskou spolupráci na společné cestě ke svobodě, jejímž symbolem je činnost disidentské organizace Polsko-československá solidarita. 

Demokratická revoluce 1989: Třicet let poté
6. – 8. 11. 2019, Senát Parlamentu ČR, Valdštejnské nám. 17/4
Mezinárodní konference na téma pádu komunistického režimu a jeho následné transformace, proměny politických institucí, médií a společnosti. Polským hostem bude historik Paweł Ukielski,  

Rok zázraků: střední Evropa v roce 1989
17.–30. 11. / Jungmannovo náměstí
Největší připomínkové akce k 30. výročí sametové revoluce proběhnou tradičně 17. 11. v Praze na Národní třídě. Součástí bude i výstava věnovaná roku 1989 v zemích sousedících s Československem, kde nebude chybět ani pohled do polské historie. 



ČR /

Polsko-litevský stát byl v 16.–18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“. 

První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, kdy se zde usadila početná skupina z Prahy. V dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal, Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Za „zlatý věk“ se pak označuje období 16. a první poloviny 17. století, kdy židovská komunita v Rzeczpospolité zaznamenala velký rozmach — koncem 16. století dosáhl počet židovských obcí tří stovek. Díky příznivé společenské a politické situaci se rozvíjelo židovské školství a vzdělanost, knihtisk i samospráva. 

Většina památek z období polsko-litevského státu byla stejně jako další projevy židovské kultury zničena během 2. světové války, jíž padla za oběť také naprostá většina židovských obyvatel země. Některé stavby a další památky se přesto zachovaly – mezi nimi převažují zděné synagogy z různých období. Příběh Židů na území Rzeczpospolité nejdůkladněji mapuje stálá expozice Muzea dějin polských Židů Polin, otevřeného ve Varšavě v roce 2013. Oceňovanou stavbu navrhl významný finský architekt Rainer Mahlamäki.

Program putovní výstavy:

2017
Praha / Maiselova synagoga
Brno / Knihovna Jiřího Mahena
Olomouc / FF UP – Sekce polonistiky
Krnov / Krnovská synagoga 

2018
Bratislava / Polský institut
Brno / Židovské muzeum
Turnov / ženská galerie Synagogy
Jičín / Výstavní sál bývalé židovské školy
Uherské Hradiště / Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, bývalá synagoga
Mikulov / horní synagoga
Praha / Židovské muzeum v Praze – Vzdělávací centrum 

2019
Třebíč / Zadní synagoga, 27.1.-31.3.
Boskovice / Židovský obecní dům, 2.4.-30.6.
Kolín / Synagoga, 2.5.-31.8.
Žatec / Synagoga, 1.7.-31.8.
Děčín / Synagoga, 14.9.-31.12.
Plzeň / Stará synagoga, 16.9.-13.10.



Praha / Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1

Rok 1989. Východní blok se rozpadá. Krzysztof Miller, tehdy začínající a později světoznámý polský fotoreportér, zachycuje na svých snímcích demonstrace a změny v Polsku, sametovou revoluci v Praze nebo krvavý pád režimu v Rumunsku. Dalších patnáct let Miller strávil tam, kde probíhaly válečné konflikty: od bývalé Jugoslávie přes Čečensko a Kurdistán až po Zair a Kongo. Průřezová výstava jeho nejlepších snímků připomene třicet let po pádu komunismu ve střední Evropě ikonické okamžiky roku 1989. Druhá část se zaměří na místa, kde revoluce nebo konflikty stále probíhají, ať už je to Súdán nebo Afghánistán. Lidské osudy v objektivu revoluce.   

Výstava je jednou z oficiálních doprovodných akcí oslav 17. listopadu 1989 – Korzo Národní.

Krzysztof Miller (1962–2016)

Jeden z nejznámějších a nejceněnějších polských válečných fotoreportérů, který fotil na řadě míst po celém světě. V roce 1989 zachytil pád komunismu v Československu, Polsku a Rumunsku. Přitahovala ho krizová místa: válečné konflikty a jejich důsledky. Přinášel svědectví z Čečenska, Kurdistánu, Iráku, Súdánu, Konga nebo Kambodže, nejčastěji ve spojení s nejlepšími polskými reportéry jako je Wojciech Jagielski nebo Paweł Smoleński, jejichž reportážní knihy o Afghánistánu, Iráku nebo Izraeli byly přeloženy nejen do češtiny, ale také do řady dalších světových jazyků. Byl porotcem World Press Photo, profesně byl spjat s deníkem Gazeta Wyborcza. Po svých cestách trpěl posttraumatickým syndromem, v roce 2016 ve svých 54 letech spáchal sebevraždu.

KURÁTOŘI VÝSTAVY

Waldemar Gorlewski – fotograf a fotoeditor, kurátor fotografických výstav. Od vzniku novin Gazeta Wyborcza, kde působil Krzysztof Miller, vedl fotografické oddělení deníku a fotografickou agenturu Agencja-Gazeta.

Beata Łyżwa-Sokół – publicistka, která se zaměřuje na současnou fotografii, členka protoy Grand Press Photo, spoluzaložila Soutěž Krzysztofa Millera „Odvaha pohledu“ . Od roku 2016 vedoucí fotografické oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografické agentury Agencja-Gazeta.

Katarzyna Puchalska – kurátorka a scenáristka, působí jako vedoucí programového oddělení ve varšavské městské instituci Dom Spotkań z Historią, která se zaměřuje na dějiny střední Evropy 20. století s důrazem na období druhé světové války a komunismu. Připravila výstavu Krzysztof Miller. 1989.

Spoluorganizátoři: Knihovna Václava Havla, Polský institut v Praze 
Ve spolupráci s Agencja Gazeta

Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Foto z vernisáže: Petr Čepela / Leica Gallery Prague