Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
Praha / Bazilika sv. Jakuba, Malá Štupartská 6

Největší varhany v Praze, které se nacházejí v bazilice sv. Jakuba, opět rozezní ruce domácích i zahraničních varhaníků na Mezinárodním varhanním festivalu. Z Polska přijala pozvání mladá varhanice Maria Magdalena Kaczor. Její koncert s poněkud záhadným názvem Čtyři B ve svém programu skrývá díla autorů, jejichž příjmení začínají na B: Johann Sebastian Bach, Georg Böhm, Ludwig van Beethoven, Otto Barblan. Dále zazní vrhanní úprava valčíku z baletu Arama Chačaturjama Grajané a polskou hudbu budou na koncertě reprezentovat improvizace Mieczysława Surzyńského, skladatele, pedagoga, sbormistra a varhaníka, který žil v letech 1866-1924.

Maria Magdalena Kaczor (*1980) je absolventkou hudební akademie v Poznani v oboru klavír. Hru na varhany studovala na hudebních akademiích v Paříži, Lyonu a Mnichově. Má na svém kontě tři alba s varhanní hudbou, její druhé sólové album Beethoven - Organ Perspectives získalo cenu německých hudebních kritiků.

www.auditeorganum.cz


Praha / náměstí Míru; Kino Pilotů

Přesně před osmdesáti lety začal útokem Německa na Polsko nejhrůznější konflikt v dějinách lidstva. Ačkoliv předválečné Polsko a Československo spolu mělo špatné vztahy, boj proti německému nacismu spojil osudy polských a československých vojáků od prvních dnů války. 3. září vznikla dekretem prezidenta Ignacyho Moścického Legie Čechů a Slováků – jednotky českých a slovenských vlastenců, kteří chtěli bojovat v řadách polské armády proti okupantům. Poláci a Češi pak společně bojovali i na mnoha dalších válečných frontách. 

Tato výročí připomeneme pestrým programem na náměstí Míru a v blízkém kině Pilotů. Dozvíte se nejen o společných hrdinech 2. světové války, ale pokusíme se vás také díky prvnímu středoevropskému hranému filmů v technologii VR přenést do Varšavy v srpnu 1944. Můžete zkusit štěstí ve stolní hře Bitva o Británii a také zhlédnout české premiéry dvou filmů s válečnou tématikou.

Záštity přislíbili: ministr obrany České republiky Lubomír Metnar, starostka Prahy 2 Jana Černochová.

Spolupráce na výstavě: Vojenský historický ústav

Legie vznikla 3. září 1939 a my jsme na 3. září 2019 naplánovali akce připomínající začátek druhé světové války, vznik Legie Čechů a Slováků i další spolupráci Poláků a Čechů během druhé světové války.

Program


15:30 / náměstí Míru, Praha 2 

- vernisáž výstavy "Spojenci: Poláci a Češi na bojištích druhé světové války"
- hudební soubor Armády České republiky
- Kartka z Powstania (Pohlednice z povstání) - první polský hraný film v technologii virtuální reality
- historické ukázky dobových předmětů a uniforem spojených s bojem Poláků a Čechů v britské RAF

18:45 / Kino Pilotů, Donská 168/19, Praha 10

Kurýr
Kurier, rež. Władysław Pasikowski, Polsko, 2019, 114 min.
Napínavě natočený špionský příběh, inspirovaný osudy skutečného „Kurýra z Varšavy“, Jana Nowaka Jezioranského. Toho v roce 1944 pověřila polská exilová vláda, aby předal tajné informace velení Zemské armády ve Varšavě. To vše jen okamžik před vypuknutím Varšavského povstání…


21:00 / Kino Pilotů, Donská 168/19, Praha 10

Hurricane
rež. David Blaire, Velká Británie, 2018, 108 min.
Válečný film je věnován polské 303. stíhací peruti RAF, která bývá považována za vůbec nejúspěšnější stíhací peruť Královského letectva v bitvě o Británii, pokud jde o počet sestřelů. Film líčí historii perutě prostřednictvím osudů jejích hrdinů – každý den přináší pilotům nekonečný boj s nepřítelem, ale i na zemi je čekají osobní dramata. Ve filmu si zahrál jednu z výrazných rolí i Kryštof Hádek, který ztvárnil roli legendárního českého pilota Josefa Františka.


Film Hurricane uvádíme ve spolupráci s distribuční společností VAPET Production.

Praha / Novoměstská radnice – velký sál, Karlovo nám. 1/23

Po dlouhých jedenácti letech přijíždí do Prahy jazzová legenda, saxofonista Zbigniew Namysłowski, a to přímo v den, kdy oslaví 80. narozeniny. Vystoupí zde se svým kvintetem, v němž se dále představí jeho syn Jacek Namysłowski (pozoun), Sławomir Jaskułke (klavír), Andrzej Święs (kontrabas) a Dawid Fortuna (bicí).

Zbigniew Namysłowski (*1939) se původně učil hrát na klavír a violoncello – a právě s těmito nástroji začínal v roce 1957 jako jazzman ve studentských klubech, později hrál i na pozoun. Nejprve ho fascinoval tradiční jazz, ale v 60. letech objevil současný jazz a zahájil úspěšnou mezinárodní dráhu saxofonisty. Několik let byl členem skupiny Niemen Enigmatic slavného písničkáře Czesława Niemena, nejvýznamnější pro jeho tvorbu však byly jeho vlastní hudební formace. Nahrál 38 autorských alb, řada z nich vyšla v zahraničí. Desky Winobranie a Kujaviak Goes Funky se staly v polsku jazzovými hity a umístily se na nejvyšších příčkách odborné ankety Polski Jazz – Top všech dob.

www.jmw.cz


Praha / Kostel sv. Šimona a Judy

V letošním roce si hudební svět připomíná 200. výročí narození tvůrce polské národní opery Stanisława Moniuszka (1819–1872). V Praze toto výročí oslavíme koncertním provedením jeho nejznámější opery Halka v podání vynikajícího polského orchestru staré hudby Capella Cracoviensis.

Na pražském koncertě zazní původní, tzv. vilniuská verze opery z roku 1848, která byla napsána ve dvou aktech. Moniuszko později operu rozšířil na čtyři akty, premiéra novější verze opery proběhla s velkým úspěchem ve Varšavě v roce 1858. O deset let později, v roce 1868, byla opera uvedena v Praze pod taktovkou Bedřicha Smetany.

Dramatický příběh svedené horalské dívky, rámovaný svatebním veselím, má typické znaky Moniuszkovy tvorby. Skladatel zde dává do protikladu dvě prostředí: šlechtický zpěv je nesen pompézností, zatímco zpěv horalů je prostý a upřímný. Národní vyznění se projevuje rovněž využitím rytmiky polských tanců, polonézy a mazurku. Prvotní dvouaktová verze opery je v porovnání s pozdější verzí méně lyrická, ale o to dramatičtější.

Capella Cracoviensis – komorní sbor a orchestr je jedním z nejpozoruhodnějších těles na současné scéně staré hudby v Polsku. Ve svém repertoáru má skladby od renesanční polyfonie až po romantické opery, jež hraje na dobových nástrojích, krédem orchestru je historicky poučená interpretace.

Capella Cracoviensis je hostem významných festivalů a koncertních sálů: Bachfest Lipsko, SWR Festspiele Schwetzingen, Händel Festspiele Hallle, Haydn Festspiele Brühl, Opéra Royal Versailles, Theater an der Wien a další. Se souborem spolupracovali mj. Evelino Pidó, Christophe Rousset, Alessandro Moccia, Giuliano Carmignola, Paul Goodwin, Andrew Parrott, Paul McCreesh.

Jedním z největších úspěchů Capelly Cracoviensis bylo kompletní provedení Beethovenových symfonií během jednoho dne, a to s živým rozhlasovým přenosem (27. 8. 2016 v Krakově). Diskografie souboru z poslední doby čítá mj. nahrávky oper Adriano in Siria Giovanniho Battisty Pergolesiho a Germanico in Germania Nicoly Antonia Porpory (toto album získalo ocenění Diapason d’Or) pro hudební vydavatelství Decca. Orchestr se nevyhýbá ani speciálním projektům, mezi něž patří například např. Mozartovo rekviem v karaoke verzi nebo Mendelssohnův Sen noci svatojánské, v němž vystupovaly děti s vadami zraku.

V květnu 2018 zahájila Capella Cracoviensis šestiletý projekt Haydn, který zahrnuje koncerty a živé nahrávky všech Haydnových symfonií, v prosinci 2019 orchestr vystoupí v sále Concertgebouw v Amsterdamu s Händelovým oratoriem Juda Makabejský.

Capella Cracoviensis vznikla v roce 1970 při Krakovské filharmonii, postupem doby se osamostatnila a v současnosti působí jako kulturní instituce zřizovaná městem Krakovem. Od listopadu 2008 je jejím generálním i uměleckým ředitelem Jan Tomasz Adamus.

Koncert pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Projekt je spolufinancován Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky.

Vstupenky v ceně 200, 260 nebo 300 Kč k zakoupení zde.

Sleva 50% pro abonenty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.


Praha, Havlíčkův Brod / Praha - Knihovna Václava Havla; Letní žurnalistická škola Havlíčkův Brod

Před osmdesáti lety došlo k podepsání spojenectví mezi německou třetí říší a Sovětským svazem. Pakt Ribbentrop-Molotov se stal prologem druhé světové války. Na jeho základě došlo na území bývalého polského státu k prvním kapitolám nejkrvavějšího konfliktu v dějinách. Přesto je v globální vzpomínce tato etapa války často opomíjena. Jaké jsou důvody tohoto opomíjení? Jaký vliv má válka i v dnešních mezinárodních debatách? Jaké ponaučení pro současnost přináší výročí spojenectví dvou totalitních režimů?

Diskutovat na tato témata budou Andrej Zubov, spoluautor monumentálních Dějin Ruska ve 20. století, Andrzej Nowak z krakovské Jagellonské univerzity, přední znalec dějin východní Evropy, a Tatjana Tönsmeyer z univerzity ve Wuppertalu, která se specializuje na dějiny území okupovaných třetí říší.

Zveme také na vernisáž "Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války" 22.8. v 16.30 na ochozu ve III. NP Národního památníku na Vítkově. Výstava potrvá do 17.10. 

www.letnizurnalistickaskola.cz

www.vaclavhavel.cz



Mariánské Lázně / Společenský dům Casino a další sály

Chopinovský festival v Mariánských Lázních patří mezi nejstarší hudební festivaly v ČR. Na jubilejním festivalu zahrají mimořádné klavírní osobnosti, mj. vítěz Chopinovy soutěže ve Varšavě Dang Thai Son nebo Kevin Kenner, který se umístil na druhém místě. Závěrečného koncertu se zhostí Ivan Klánský, předseda Společnosti Fryderyka Chopina, který za doprovodu Západočeského symfonického orchestru pod vedením polského dirigenta Jacka Rogaly zahraje Chopinův Koncert f-moll a Beethovenovu 7. symfonii A-dur.

Jako tradičně se některé koncerty uskuteční i v zajímavých objektech mimo Mariánské Lázně, letos v klášteře Teplá vystoupí Martin Kasík a Ivan Ženatý. Nebude chybět ani přednáška o Chopinově životě, tentokrát na téma „Fryderyk Chopin a jeho pobyty ve Skotsku“.

www.chopinfestival.cz



Praha / Evropský dům, Jungmannova 24

Letos 1. května uplynulo přesně patnáct let od vstupu Polska, České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Těchto patnáct let změnilo Polsko k nepoznání. Šlo o období hospodářského růstu, impozantního tempa výstavby dopravní infrastruktury či desítek dechberoucích architektonických počinů – nových divadel, muzeí či koncertních sálů. Členství v EU pomohlo také k posilování polského zemědělství či ochrany životního prostředí. Polsko se za toto období dokázalo vypracovat mezi nejaktivnější členy společenství v oblasti humanitární pomoci či účasti na zahraničních misích EU. Patří také mezi hlavní motory spolupráce se zeměmi mimo společenství – spoluiniciovalo projekt Východního partnerství, podporuje aspirace západního Balkánu.  

Výstava připravená Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky shrnuje těchto patnáct let prostřednictvím mnoha faktů a statistik, ale také krásných fotografií. Výstava se poprvé představí v Evropském domě – sídle zastoupení Evropské komise v ČR a Kanceláře Evropského parlamentu v ČR. 



ČR /

Polský institut v Praze vyhlásil letos poprvé otevřené klání o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Své práce obhájené v akademickém roce 2017/2018 přihlásili studenti z mnoha českých univerzit, účastnit se totiž mohou nejen polonisté, ale také studenti oborů jako je historie, politologie, právo nebo lingvistika.

Potěšující byl velký zájem a také odborná úroveň většiny prací i tematická pestrost. Komise před sebou měla nelehký úkol rozhodnout o vítězích a rozhodla se udělit také několik čestných ocenění. V kategorii nepolonistických diplomových prací pak dokonce vybrala dvě vítězné práce – Jan Liška přesvědčil komisi schopností plasticky popsat tak důležitou událost polských dějin, jakou byl Zánik polsko-litevského státu, práce Nely Michalicové o diplomacii v 18. století dokázala odbornou vyzrálost a schopnost hluboké pramenné analýzy.

Soutěž nese symbolicky jméno Mariana Szyjkowského (1883–1952), profesora první samostatné katedry polonistiky v českých zemích otevřené v roce 1923 na Univerzitě Karlově v Praze. V duchu komparativních studií profesora Szyjkowského byly také oceněny práce zaměřené na srovnání české a polské historie nebo kultury, nebo studie věnovaná významnému polonistovi Václavu Burianovi.

Slavnostní vyhlášení a předání diplomů proběhne v rámci zahájení Kongresu českých polonistických studií 10. září na Univerzitě Palackého Olomouci. Druhé kolo soutěže pro práce obhájené v ak. roce 2018/2019 bude vypsáno už na podzim 2019.

Vítězná práce v kategorii Polonistiky – diplomová práce
Denisa Dědová: Motiv lovu a lovectví v polské literatuře od romantismu po současnost (FF MU)  

Čestné uznání  

Anna Militz: Václav Burian (1959–2014). Překladatel, novinář, popularizátor polské kultury (UPOL)  

Vítězná práce v kategorii Polonistiky – bakalářská práce
Jakub Podžorný: Vybrané aspekty druhé světové války na Těšínsku – drama tří národů (UPCE)  

Čestné uznání 

Yury Solodukhin: Czesław Miłosz: „Un autre Europe” – „Jiná Evropa” (FF UK) 

Vítězné práce v kategorii Nepolonistické obory – diplomová práce 
Jan Liška: Zánik polsko-litevského státu 1791–1795 (FF UK) 
Nela Michalicová: Ke králi i k sejmu. Císařští diplomaté a habsburská politika vůči sasko-polské unii v druhé půli vlády Augusta II. (1719–1733) (UPCE)  

Čestné uznání

Ondřej Novotný: Gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. Komparativní případová studie – Varšava a Praha (FSV UK) 
Klaudia Styková: Poľský tretí obeh a československý underground: Poľská a československá alternatívna scéna v 80. rokoch v komparatívnej perspektívy (FF UK)  

Nepolonistické obory – bakalářská práce
Cena neudělena  

Komise:
Roman Baron (AV ČR) 
Renata Putzlacher Buchtová (FF MU) 
Vít Dostál (AMO) 
Polský institut v Praze – Maciej Ruczaj, Laura Trebel-Gniazdowska 

Více o pravidlech soutěže najdete zde.

Marian Szyjkowski (15. 12. 1883–21. 9. 1952)

První profesor polského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze, kde 13. října 1923 přednesl svou zahajovací přednášku. Marian Szyjkowski vystudoval polonistiku a romanistiku ve Lvově, od roku 1914 působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Ve své vědecké práci se zaměřoval na období romantismu, polsko-české kulturní kontakty či drama. Publikoval řadu odborných prací nebo učebnice polské literatury. V Praze organizoval také setkání s polskými umělci – například básníky ze skupiny Skamander nebo se skladatelem Karolem Szymanowským. Szyjkowského plány na návrat do Polska zhatila druhá světová válka. Působil tak na pražské filozofické fakultě až do své smrti, je pochován na Malvazinkách.


Plzeň / Měšťanská beseda, Stará synagoga, DEPO2015 a další místa

V Plzni se ve druhé polovině září a začátkem října můžete setkat s polskou kulturou a historií: před budovou magistrátu na náměstí Republiky bude k vidění výstava o polsko-českých vztazích v uplynulém půlstoletí, ve Staré synagoze bude možné se ponořit ještě hlouběji do minulosti na výstavě o dějinách polských Židů.

Protože Polsko bude letos čestným hostem knižního veletrhu Svět knihy Plzeň, jeho návštěvníky – dospělé i děti – bude v DEPU2015 čekat polský literární program. A hned na zahájení Světa knihy zazní zhudebněné verše Juliana Tuwima v podání českých a polských jazzmanů: v návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje vystoupí Štěpánka Balcarová se svým česko-polským sextetem a zpěvačkou Małgorzatou Hutek.

Polský program připravil také Filmový klub Plzeň ve spolupráci s Festivalem polských filmů Wisła, celkem se diváci mohou těšit na čtyři filmové tituly. Začátkem října se budou moci hudební fanoušci seznámit se zajímavým fenoménem meziválečné polské kultury, tangem v jazyce jidiš, v působivém podání Olgy Mieleszczuk.


Program 

• 16. 9. / 17:00 / Stará synagoga

Zahájení výstav Po-lin. Židé v republice mnoha národů a Refleksy utraconego świata / Odrazy ztraceného světa

Výstavy potrvají do 13. 10.

Promítání dokumentárního filmu Poslední klezmer

• 19. 9.–25. 10. / náměstí Republiky

Venkovní výstava sPOLeCZně: Půl století polsko-českých vztahů

• 20. 9. / 19:00 / Pivovar Plzeňský Prazdroj – návštěvnické centrum

Jazzový koncert v rámci zahájení Světa knihy Plzeň

Štěpánka Balcarová Sextet & Małgorzata Hutek: Life and Happiness of Julian Tuwim

• 20.–21. 9. / DEPO2015

Polsko čestným hostem Světa knihy Plzeň / program pro dospělé i děti

• 24. 9. / 17:00 / Měšťanská beseda

Festival polských filmů Visla ve Filmovém klubu Plzeň: Juliusz (17:00) a Útěk (19:30)

• 2. 10. / 19:00 / Stará synagoga

Koncert Jidiš tango v podání Olgy Mieleszczuk

• 8. 10. / 17:00 / Měšťanská beseda

Festival polských filmů Visla ve Filmovém klubu Plzeň: Carte Blanche (17:00) a Milost (19:30)

Polské dny v Plzni pořádá Polský institut v Praze ve spolupráci s městem Plzeň a pod záštitou primátora Martina Baxy.



Praha / Národní památník na Vítkově


Dne 1. září 1939 za úsvitu zahájil útok Německé říše na Polsko druhou světovou válku. Ta zprvu zasahuje celou Evropu a postupně eskaluje do celého světa, čímž se stává největší katastrofou v dějinách lidstva.

Týden před vypuknutím války, 23. srpna 1939, Hitler a Stalin podepisují pakt, který je všeobecně známý jako pakt Ribbentrop-Molotov. Obsahuje tajný protokol o rozdělení sfér vlivu ve střední a východní Evropě, což je v rozporu s mezinárodním právem. 17. září 1939 obsazuje východní část Polska Rudá armáda. Spojenectví Hitlera a Stalina trvá až do 22. června 1941, kdy Německá říše zaútočí na SSSR.

Kataklyzma nejhorší ze všech válek potrvá téměř šest let a vyžádá si životy několika desítek milionů nevinných obětí.

13 panelů této výstavy shromažďuje doklady o polském boji proti totalitám, mimořádném vztahu ke svobodě, hrdinských činech při záchraně druhých, odvaze vojáků i civilistů a také o bratrství v boji za osvobození jiných států. To vše si zaslouží být připomenuto.

Vernisáž výstavy proběhne 22.8. v 16.30 na ochozu ve III. NP Národního památníku na Vítkově, výstava potrvá do 17.10. 



Praha / Letohrádek královny Anny na Pražském hradě


Výstava v Letohrádku královny Anny a Královské zahradě Pražského hradu je rozsáhlým fotografickým svědectvím o zlomovém roku 1989 ve střední Evropě, znamenajícím pád „železné opony“, jež víc než čtyři desetiletí dělila svět. 

Fotografové z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a bývalé NDR představí dramatický příběh konce komunismu v tzv. socialistickém bloku. Fotografie sledují klíčové události v časové posloupnosti od ledna do prosince onoho osudového roku a podávají autentickou výpověď o době před třiceti lety, kdy se historie těchto zemí začala odvíjet od totality směrem k demokracii a svobodě. 



Česká republika /

Polský institut v Praze, dříve Polské informační a kulturní středisko, byl otevřen před 70 lety, v lednu 1949 a jeho první adresou bylo Václavské náměstí 10. Během let se středisko pro řadu českých návštěvníků stalo „oknem na Západ“ – na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice si mohli koupit desky západních interpretů nebo knihy v Československu nedostupných autorů. Vždy však samozřejmě plnilo a plní i svou základní úlohu: informovat o Polsku a jeho kulturním dění či zvát k návštěvě Polska.

9. ledna 2019 jsme toto úctyhodné výročí oslavili dnem otevřených dveří. Připravili jsme pro vás také putovní výstavu programových plakátů – od těch prvních ze 60. let až do doby nedávné. Autorem většiny z nich je dlouholetý grafik institutu Jiří Kodejš. Výstava je v současné době přístupná v otvírací době Polského institutu v Praze v jeho sídle na Malém náměstí 1 (adresa a otvírací doba zde).


ČR /

Polsko-litevský stát byl v 16.–18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“. 

První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, kdy se zde usadila početná skupina z Prahy. V dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal, Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Za „zlatý věk“ se pak označuje období 16. a první poloviny 17. století, kdy židovská komunita v Rzeczpospolité zaznamenala velký rozmach — koncem 16. století dosáhl počet židovských obcí tří stovek. Díky příznivé společenské a politické situaci se rozvíjelo židovské školství a vzdělanost, knihtisk i samospráva. 

Většina památek z období polsko-litevského státu byla stejně jako další projevy židovské kultury zničena během 2. světové války, jíž padla za oběť také naprostá většina židovských obyvatel země. Některé stavby a další památky se přesto zachovaly – mezi nimi převažují zděné synagogy z různých období. Příběh Židů na území Rzeczpospolité nejdůkladněji mapuje stálá expozice Muzea dějin polských Židů Polin, otevřeného ve Varšavě v roce 2013. Oceňovanou stavbu navrhl významný finský architekt Rainer Mahlamäki.

Program putovní výstavy:

2017
Praha / Maiselova synagoga
Brno / Knihovna Jiřího Mahena
Olomouc / FF UP – Sekce polonistiky
Krnov / Krnovská synagoga 

2018
Bratislava / Polský institut
Brno / Židovské muzeum
Turnov / ženská galerie Synagogy
Jičín / Výstavní sál bývalé židovské školy
Uherské Hradiště / Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, bývalá synagoga
Mikulov / horní synagoga
Praha / Židovské muzeum v Praze – Vzdělávací centrum 

2019
Třebíč / Zadní synagoga, 27.1.-31.3.
Boskovice / Židovský obecní dům, 2.4.-30.6.
Kolín / Synagoga, 2.5.-31.8.
Žatec / Synagoga, 1.7.-31.8.