Polský institut

CZ
program aktuality biblioteka kursy kontakty
1989-2019: nezávislost, svoboda, solidarita

1989-2019: nezávislost, svoboda, solidarita

Před 30 lety zahájily červnové volby v Polsku rozpad celého komunistického bloku. Polská společnost dala jako první jednoznačně najevo svůj nesouhlas a vůli vzít věci do svých rukou, stejně jako to o několik měsíců později na ulicích a náměstích učinila ta česká. Rok 1989, rok splněných snů, má svůj vlastní příběh v každé z našich zemí. Byl však také rokem, kdy se solidarita a touha po svobodě projevovala hranicím navzdory a spojovala oba naše národy. Symbolem této blízkosti se stala Přehlídka nezávislé československé kultury, která se konala na začátku listopadu ve Vratislavi, ale i řada dalších událost roku 1989. Společně jsme očekávali velké změny, společně jsme sdíleli obrovská očekávání a naději. Mluvilo se o svobodě, solidaritě, spravedlnosti, nezávislosti. Od té doby se chápání těchto slov změnilo. Zastaraly? Staly se jen iluzí? Dokážeme je naplnit konkrétním obsahem?

Výročí roku 1989 v programu Polského institutu se bude pohybovat na této ose: připomeneme společné, polsko-české epizody roku splněných snů a dlouhou cestu, která k němu vedla. Vyvrcholením bude oslava výročí vratislavského festivalu a zapojíme se i do akcí na Národní třídě o dva týdny později. Třicáté výročí bychom ale také chtěli využít k zamyšlení, kam jsme za tu dobu dospěli. Diskutovat o tom, co se stalo s ideály, s nimiž jsme do nové epochy vstupovali, a jak se naše společnosti za tuto dobu proměnily.

« zpět na stránku projektů
Praha / (A)void – Náplavka

Diskuse polské reportérky a prozaičky Margo Rejmer, autorky knih o Rumunsku a Albánii, a spisovatele Marka Šindelky, jehož texty jsou překládány do polštiny, chorvatštiny nebo bulharštiny, kam autor pravidelně jezdí na autorská čtení. Jak se na dobu komunismu dívá generace narozená těsně před rokem 1989? Ovlivnily ji víc seriály Beverly Hills a Simpsonovi, nebo rodiče a učitelé, kteří teprve zjišťovali, co je to vlastně demokracie? Cítí dnešní třicátníci nějakou sounáležitost s „východním blokem“? A jak probíhala v porovnání s Polskem a Československem demontáž komunistických režimů u našich bližších i vzdálenějších sousedů za železnou oponou?

Diskuse se koná v rámci cyklu Poláci a Češi 30 let poté.

Off-program po skončení čtení:

Beats of Freedom (2010, 75 min.) – dokument o rockové hudbě, která zbořila železnou oponu



Praha / Kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Stejně jako u ostatních zemí střední a východní Evropy je pro historii Polska rok 1989 jedním z klíčových momentů. Co zůstalo z kultury protestu a provokace tehdejší éry? Na jednu stranu se rok 1989 váže s nadějí na lepší zítřky a na druhé straně ho doprovází rozpad romantických idejí. Jak řekl Slavoj Žižek: „Svoboda je něco, co je třeba si vydobýt a osvobození hodně bolí… Ačkoli ušlechtilé chvíle zůstávají navždy podstatnou součástí naší kolektivní paměti, je nutné opustit všeobecně zažitý rámec, vše znovu promyslet a začít od bodu nula.“

K příležitosti 30. výročí demokratických změn roku 1989 jsme ve spolupráci s Národním filmovým archivem a jeho kinem Ponrepo připravili cyklus filmů, které přibližují realitu života v tehdejší Polské lidové republice a její následný úpadek.

www.nfa.cz/kino-ponrepo

Program


7. 6. / 19:00

Úvod: Bogusław Zmudziński, člen polské Solidarity, akademický pracovník, filmový historik

Jeden den v lidovědemokratickém Polsku / Jeden dzień w PRL-u, rež. Maciej Drygas, 2006, 58 min.
Je 27. září roku 1962. Ranní relace v rozhlase nabádá k rozcvičce a lidé spěchají do práce… Režiséru Drygasovi se podařilo pomocí archivních filmových, rozhlasových a policejních materiálů rekonstruovat jeden z obyčejných dnů v komunistickém Polsku.

Cizí dopisy / Cudze listy, rež. Maciej Drygas, 2010, 56 min.
Tajná policie v komunistickém Polsku ročně kontrolovala několik desítek milionů soukromých dopisů. Na základě její každodenní činnosti vznikaly zprávy o náladách ve společnosti. Cizí dopisy a unikátní archivní materiály vytvářejí pronikavý filmový portrét Poláků v době nesvobody.


10. 6. / 18:00

Polska Kronika Non-Camerowa, 1981, rež. Julian Antonisz, 10 min.
Tak trochu jiný filmový týdeník vznikl zvláštní metodou animace bez použití kamery, malováním přímo na filmový pás, a spojuje absurdní humor s estetikou barevných pulzujících obrazů.

Útěk z kina Svoboda / Ucieczka z kina Wolność, 1990, rež. Wojciech Marczewski, 87 min.
Legendární filmová groteska o peripetiích a vnitřní proměně cenzora v podání Janusze Gajose. V jednom z kin dochází ke vzpouře herců, kteří už nechtějí účinkovat v právě promítaném filmu. Přestávají hrát své role a diskutují nejen mezi sebou, ale i s diváky v kině…


11. 6. / 18:00

89 mm od Evropy/ 89 mm od Europy, rež. Marcel Łozinski, 1993, 12 min.
Dějištěm tohoto mistrovského dokumentu je železniční hraniční přechod mezi Polskem a Běloruskem, kde se vlaky z Evropy přestavují na koleje širší o 89 mm.

Defilé / Defilada, rež. Andrzej Fidyk, 1989, 65 min.
Snímek natočený přímo v roce 1989 ukazuje severní Koreu během oslav 40. výročí jejího vzniku. Neobyčejně silný film dokumentuje průběh událostí bez jakéhokoli komentáře, tvůrci natočili pouze to, co jim Korejci chtěli ukázat.


12. 6. / 20:30

Tři barvy. Bílá / Trzy kolory. Biały, rež. Krzysztof Kieślowski, 1993, 88 min.
Celosvětově oceňovanou Kieślowského trilogii z raných devadesátých let si připomeneme prostředním filmem Bílá, který se od ostatních částí liší humornějším podtónem.


13. 6. / 20:30

Úvod: čeští pamětníci festivalu v Jarocině – básník Mirek 6 Kroš a spisovatel Marek Toman

Rocková vlna / Fala, rež. Piotr Łazarkiewicz, 1986, 79 min.
Rockový festival v Jarocinie se stal v 80. letech Mekkou fanoušků hudby, „kterou v televizi nedávali“. Celovečerní dokument mapuje průběh festivalu v roce 1985 očima mladých účastníků i tehdejších oficiálních míst. Dva úhly pohledu, dvě úplně jiné vize světa.



Praha / Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Slavnostní koncert předního českého souboru staré hudby Schola Gregoriana Pragensis s názvem Vojtěchovo dědictví / Čechy a Polsko uprostřed Evropy jsme připravili u příležitosti 40. výročí první cesty papeže Jana Pavla II. do Polska po zvolení papežem. V prvních červnových dnech roku 1979 promlouval Jan Pavel II. ve staroslavném Hnězdně a ve svém kázání oslovil i početnou skupinu českých poutníků. Pouť byla významným mezníkem na cestě ke vzniku Solidarity, prvního masového opozičního hnutí v sovětském bloku.

Koncert se zaměřuje i na styčné body české hudby s Polskem. Významný spojující prvek přestavuje mj. dílo Petra Wilhelmi z Grudziące (polsky Piotr z Grudziądza), skladatele, který ve 40. letech 15. století vstoupil do služeb císaře Fridricha III. Můžeme předpokládat, že během svého křižování střední Evropou navštívil také Čechy, neboť většina jeho skladeb je zaznamenána právě v českých rukopisech. Na koncertě zazní rovněž Officium sv. Vojtěcha, společného patrona Polska a Čech.

Záštitu nad koncertem udělil Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský.

Koncert se koná ve spolupráci s Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Vstup s pozvánkou


Praha / Senát Parlamentu ČR, Valdštejnské nám. 4

V tomto roce si připomínáme třicet let od politických změn ve střední a východní Evropě. 4. června uplyne třicet let od prvních polosvobodných voleb ve východním bloku, které se uskutečnily v Polsku díky dohodám u kulatého stolu. Na základě výsledků těchto voleb pak vznikla první vláda s nekomunistickým premiérem na východní straně železné opony.


Senát Parlamentu České republiky ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Velvyslanectvím Polské republiky připravil setkání politologů a bývalých a současných politiků, které má na jedné straně reflektovat vývoj Polska a Česka od roku 1989 do dneška, a na straně druhé – z perspektivy étosu roku 1989 – se má věnovat dilematům současné Evropy.

Mezi potvrzené účastníky konference patří například Zdzisław Krasnodębski, místopředseda Evropského parlamentu a sociolog nebo Alexandr Vondra, signatář Charty 77 a bývalý ministr zahraničních věcí ČR.

Konference proběhne od 14:00 do 18:00 hod.

Nutná registrace: elbournovam@senat.cz


Praha / Karlín

Šestnáctý ročník multižánrového festivalu se opět uskuteční v ulicích Karlína. Můžete se těšit na nespočet talentovaných hudebníků z celého světa, určitě si však nenechte ujít polskou kapelu Trupa Trupa

Výjimečný zvuk kapely bude těžko hledat srovnání nejen na polské scéně, ale i v evropském kontextu. Její temný výraz koresponduje s těžkou historií města Gdaňsk, odkud členové Trupa Trupa pocházejí. Sice v jejich hudbě mnoho veselí nenajdete, ale rozhodně nebudete zklamáni. Jejich nejnovější album Jolly New Songs je v recenzích přirovnáváno k dílům Syda Barretta, Radiohead nebo Mogwai, ale při hlubším poslechu je možné směle konstatovat, že Trupa Trupa dokázala z žánru kytarové hudby dostat ještě něco originálnějšího.

Vstup volný

www.unitedislands.cz


Praha / Letohrádek královny Anny na Pražském hradě


Výstava v Letohrádku královny Anny a Královské zahradě Pražského hradu je rozsáhlým fotografickým svědectvím o zlomovém roku 1989 ve střední Evropě, znamenajícím pád „železné opony“, jež víc než čtyři desetiletí dělila svět. 

Fotografové z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a bývalé NDR představí dramatický příběh konce komunismu v tzv. socialistickém bloku. Fotografie sledují klíčové události v časové posloupnosti od ledna do prosince onoho osudového roku a podávají autentickou výpověď o době před třiceti lety, kdy se historie těchto zemí začala odvíjet od totality směrem k demokracii a svobodě. 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Odteď bude všechno jinak! Překotný přechod ke kapitalismu a pluralismu, odstartovaný v roce 1989, zasáhl do běžného života každé rodiny i do představ o směřování státu. Filosof a publicista Dariusz Karłowicz a komentátor a bývalý šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer budou diskutovat o tom, jak se za posledních třicet let změnila polská a česká společnost. O střetu starého a nového světa, hledání vzorů a vlastních cest do budoucnosti. Lepší zítřky jsme budovali před rokem 1989, jaké budujeme teď?

Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutují o proměnách v našich zemích. Výroční debatní cyklus se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze.

Za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR / polsky a česky s tlumočením / vstup volný



Brno / Fakulta sociálních studií, Joštova 218/10

Výstavu o česko-polských vztazích v uplynulých padesáti letech rámují dvě významné události. V roce 1968 vpadly do Československa vojska Varšavské smlouvy, v roce 2018 obě země oslavily sté výročí obnovy samostatnosti. Na sedmi oboustranných výstavních panelech představuje historik Petr Blažek spolupráci Polska a Československa (České republiky).

Na tematiku výstavy navazuje diskuse s politoložkou Monikou Bartoszewicz, která se uskuteční 15. 4. od 17:30 v Knihovně Jiřího Mahena v rámci Polských dnů v Brně.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu budou polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutovat o proměnách v našich zemích.

Reportéři Marek Szymaniak a Saša Uhlová vydali v minulém roce velmi podobné knihy: Urobieni (Zpracovaní) a Hrdinové kapitalistické práce. Popisují v nich nevýhodné pracovní smlouvy, práci na černo, vydírání ze strany zaměstnavatelů, nedodržování a obcházení zákonů… Pokud byla před rokem 1989 komunistickým slibem i výhružkou centrálně plánovaná „práce pro všechny“, dnes se situace obrátila a dobrovolně děláme „všechno pro práci“. Kam jsme to tedy dopracovali? 

Moderuje Petr Vizina.

Výroční debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze. 

Akce se koná za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.