Polský institut

CZ
program aktuality biblioteka kursy kontakty
Praha / Skautský institut, Staroměstské nám. 1/4
Foto Filip Skrońc

Rodina, mezilidské vztahy, duševní i fyzická nemoc nebo postižení – to všechno jsou citlivé oblasti, v nichž novináři musí našlapovat velmi opatrně. Jak vznikají reportáže nebo rozhovory o tématech, která často nedokážeme otevřít ani se svými nejbližšími? Diskutují Kamil Bałuk a Renata Kalenská.

Kamil Bałuk – absolvent sociologie, nederlandistiky a žurnalistiky, ale také Polské reportážní školy, kterou založil Mariusz Szczygieł. Jeho reportážní kniha Všechny Louisovy děti (Absynt 2019, přel. Michala Benešová) na osnově aktuálního holandského příběhu o podvodech na reprodukční klinice Jana Karbaata ukazuje, co pro nás dnes znamená rodičovství a rodinné vazby.

Renata Kalenská – spolupracovala s Lidovými novinami nebo Týdnem, v současné době působí v Deníku N. Zaměřuje se především na rozhovory s osobnostmi veřejného života, knižně vyšly například rozhovory s Jiřím Stránským, Vratislavem Brabencem, Janem Saudkem nebo Otakarem Motejlem. Za svou práci získala Cenu Ferdinanda Peroutky.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Absynt.

Praha / Polský institut v Praze, Malé náměstí 1; pasáž Lucerna

V září každoročně slavíme Evropský den jazyků, který je již tradičně spojen s řadou akcí podporujících výuku evropských jazyků v každém věku. Bližší informace najdete začátkem září 2019 na internetové stránce www.evropsky-den-jazyku.cz a na Facebooku.

Speak-dating

16:00–20:00, pasáž Lucerna Praha / Přijďte si popovídat v mnoha evropských jazycích!

Program v Polském institutu

10:00–17:00 / Den otevřených dveří pro individuální a skupinové návštěvy knihovny Polského institutu a zápis na kurzy polského jazyka

17:30 / Promítaní filmu Nejošklivější auto na světě (Najbrzydszy samochód świata, rež. Grzegorz Szczepaniak, 2017, 46 min., polsky s českými titulky)

Další informace na tel. 220 410 417 nebo beata.mocova@instytutpolski.org.

www.evropsky-den-jazyku.cz


Olomouc / Divadlo hudby a Hospoda u Musea

Olomoucké soutěžní literárně-kulturní setkání hostí vždy čtyři mimořádné hlasy soudobé lyriky z Česka, Polska, Slovenska a letos poprvé i z Německa. V básnickém klání se utkají Varšavanka Julia Fiedorczuk, slovenský básník Peter Prokopec, Olomoučan Lukáš Sedláček, básník a kytarář a berlínský básník a performer Max Czollek. V porotě nebude chybět polský zástupce – překladatel a spisovatel Leszek Engelking.  

Cenu v kategorii Za kulturní přínos pro středoevropský dialog převezme ukrajinský romanopisec, básník, novinář, rockový performer a aktivista Jurij Andruchovyč, který večer vystoupí se svou vratislavskou kapelou Karbido.

www.facebook.com/cenavaclavaburiana/


Praha / Národní divadlo – Nová scéna, Národní 4

Mezinárodní divadelní festival Pražské křižovatky přiváží do Prahy inscenace, které se originálním způsobem vyjadřují ke společenské situaci dnešního světa. To zcela jistě splňuje i představení polského divadla Teatr Rozmaitości z Varšavy, které celý festivalový týden zahájí.

TR přiveze do Prahy inscenaci Fantasia režisérky Anny Karasińské – v ní šestice herců průběžně dostává instrukce, kým se na jevišti mají stát. Nejde o psychologické vcítění, spíš o hru mezi slovem, fyzickou přítomností performera a divákovou fantazií – můžou se všechny tyto elementy protnout a stvořit jevištní zázrak? V představení účinkují herci známí i z filmového plátna, mj. Agata Buzek, Adam Woronowicz nebo Zofia Wichłacz.

Po představení bude následovat ve foyer Nové scény diskuse s tvůrci.

www.prazskekrizovatky.cz


Praha / Kostel sv. Šimona a Judy

V letošním roce si hudební svět připomíná 200. výročí narození tvůrce polské národní opery Stanisława Moniuszka (1819–1872). V Praze toto výročí oslavíme koncertním provedením jeho nejznámější opery Halka v podání vynikajícího polského orchestru staré hudby Capella Cracoviensis.

Na pražském koncertě zazní původní, tzv. vilniuská verze opery z roku 1848, která byla napsána ve dvou aktech. Moniuszko později operu rozšířil na čtyři akty, premiéra novější verze opery proběhla s velkým úspěchem ve Varšavě v roce 1858. O deset let později, v roce 1868, byla opera uvedena v Praze pod taktovkou Bedřicha Smetany.

Dramatický příběh svedené horalské dívky, rámovaný svatebním veselím, má typické znaky Moniuszkovy tvorby. Skladatel zde dává do protikladu dvě prostředí: šlechtický zpěv je nesen pompézností, zatímco zpěv horalů je prostý a upřímný. Národní vyznění se projevuje rovněž využitím rytmiky polských tanců, polonézy a mazurku. Prvotní dvouaktová verze opery je v porovnání s pozdější verzí méně lyrická, ale o to dramatičtější.

Capella Cracoviensis – komorní sbor a orchestr je jedním z nejpozoruhodnějších těles na současné scéně staré hudby v Polsku. Ve svém repertoáru má skladby od renesanční polyfonie až po romantické opery, jež hraje na dobových nástrojích, krédem orchestru je historicky poučená interpretace.

Capella Cracoviensis je hostem významných festivalů a koncertních sálů: Bachfest Lipsko, SWR Festspiele Schwetzingen, Händel Festspiele Hallle, Haydn Festspiele Brühl, Opéra Royal Versailles, Theater an der Wien a další. Se souborem spolupracovali mj. Evelino Pidó, Christophe Rousset, Alessandro Moccia, Giuliano Carmignola, Paul Goodwin, Andrew Parrott, Paul McCreesh.

Jedním z největších úspěchů Capelly Cracoviensis bylo kompletní provedení Beethovenových symfonií během jednoho dne, a to s živým rozhlasovým přenosem (27. 8. 2016 v Krakově). Diskografie souboru z poslední doby čítá mj. nahrávky oper Adriano in Siria Giovanniho Battisty Pergolesiho a Germanico in Germania Nicoly Antonia Porpory (toto album získalo ocenění Diapason d’Or) pro hudební vydavatelství Decca. Orchestr se nevyhýbá ani speciálním projektům, mezi něž patří například např. Mozartovo rekviem v karaoke verzi nebo Mendelssohnův Sen noci svatojánské, v němž vystupovaly děti s vadami zraku.

V květnu 2018 zahájila Capella Cracoviensis šestiletý projekt Haydn, který zahrnuje koncerty a živé nahrávky všech Haydnových symfonií, v prosinci 2019 orchestr vystoupí v sále Concertgebouw v Amsterdamu s Händelovým oratoriem Juda Makabejský.

Capella Cracoviensis vznikla v roce 1970 při Krakovské filharmonii, postupem doby se osamostatnila a v současnosti působí jako kulturní instituce zřizovaná městem Krakovem. Od listopadu 2008 je jejím generálním i uměleckým ředitelem Jan Tomasz Adamus.

Koncert pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Projekt je spolufinancován Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky.

Vstupenky v ceně 200, 260 nebo 300 Kč k zakoupení zde.

Sleva 50% pro abonenty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

Praha / Dominikánský klášter sv. Jiljí, Barokní refektář, vstup Jalovcová 2


Koncert z cyklu Salon Polski se tentokrát mimořádně odehraje v prostorách Barokního refektáře Kláštera sv. Jiljí na Starém Městě. Přinese hudbu romantického a klasicistního repertoáru v podání předního polského orchestru staré hudby Capella Cracoviensis.

Komorní sbor a orchestr Capella Cracoviensis patří mezi nejpozoruhodnější tělesa na poli staré hudby v Polsku. Ve svém repertoáru má skladby od renesanční polyfonie až po romantické opery, jež hraje na dobových nástrojích, krédem orchestru je historicky poučená interpretace. Na svém pražském koncertě v Klášteře sv. Jiljí provede skladby velikánů evropské  hudby, polská hudba je v programu zastoupena mší Józefa Elsnera (1769–1854), který je znám také jako učitel Fryderyka Chopina.

Program

Józef Elsner: Mše F-dur
Johannes Brahms: Altová rapsodie
Ludwig van Beethoven: Romance F-dur
Robert Schumann: Nachtlied

Vstup volný, nutná rezervace: praga@instytutpolski.org, 220 410 410

Koncert se koná ve spolupráci s Polskou farností v Praze.

Koncert je spolufinancován Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky. 


Praha 1 / Knihkupectví Luxor, Václavské nám. 41

Křest a autogramiáda nového překladu knihy Není Mariusze Szczygieła, kterou vydalo Nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová - Máj. Kmotrem knihy bude Zbigniew Czendlik. Pozvání přijal také Tomki Němec, autor fotografie na titulní straně knihy.

"Kniha literárních reportáží a fejetonů na téma pomíjení vypráví o dramatickém životě české básnířky Violy Fischerové; o neblahém osudu majitelky slavné pražské vily Miladě Müllerové; o stárnoucím autorově otci, který přijíždí opakovaně do Prahy, aby ji naposledy viděl; o polských spisovatelkách-dvojčatech, která předstírala, že nejsou Židovkami; o důchodci, který kvůli konci světa prodal svůj majetek; o albánském malíři, jehož obrazy neměly za komunismu ten správný druh optimismu; o polském sochaři-perfomerovi, jehož díla mizí z veřejného prostoru, protože provokují; o ženě, která umlátila dítě, ale nadále zůstala učitelkou, a mnoha dalších. Tématem těchto příběhů jsou nejen různé druhy ztrát, které autor shrnuje pod pojem "není", ale také to, co zůstává a s čím se musíme potýkat - smutek, nostalgie, skryté touhy. Autor chápe "není" pokaždé jinak, snaží se nás přimět k zamyšlení nad tím, co "není" v našem vlastním životě, a nutí nás přemýšlet o významu vzpomínek. Přes své vážné ladění je to kniha o pocitu bezpečí a přátelství, o snech a rituálech. "Ale především je to kniha o lásce," říká sám autor. Podle hlasování polských čtenářů se jedná o nejlepší reportáže desetiletí a nejlepší publikaci roku 2018. Kniha Není byla nominována do finále Ceny Ryszarda Kapuścińského i na literární cenu Nike." (ze stránek nakl. Dokořán)


Plzeň / Měšťanská beseda, Stará synagoga, DEPO2015 a další místa

V Plzni se ve druhé polovině září a začátkem října můžete setkat s polskou kulturou a historií: před budovou magistrátu na náměstí Republiky bude k vidění výstava o polsko-českých vztazích v uplynulém půlstoletí, ve Staré synagoze bude možné se ponořit ještě hlouběji do minulosti na výstavě o dějinách polských Židů.

Protože Polsko bude letos čestným hostem knižního veletrhu Svět knihy Plzeň, jeho návštěvníky – dospělé i děti – bude v DEPU2015 čekat polský literární program. A hned na zahájení Světa knihy zazní zhudebněné verše Juliana Tuwima v podání českých a polských jazzmanů: v návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje vystoupí Štěpánka Balcarová se svým česko-polským sextetem a zpěvačkou Małgorzatou Hutek.

Polský program připravil také Filmový klub Plzeň ve spolupráci s Festivalem polských filmů Wisła, celkem se diváci mohou těšit na čtyři filmové tituly. Začátkem října se budou moci hudební fanoušci seznámit se zajímavým fenoménem meziválečné polské kultury, tangem v jazyce jidiš, v působivém podání Olgy Mieleszczuk.


Program 

• 16. 9. / 17:00 / Stará synagoga

Zahájení výstav Po-lin. Židé v republice mnoha národů a Refleksy utraconego świata / Odrazy ztraceného světa

Výstavy potrvají do 13. 10.

Promítání dokumentárního filmu Poslední klezmer

• 19. 9.–25. 10. / náměstí Republiky

Venkovní výstava sPOLeCZně: Půl století polsko-českých vztahů

• 20. 9. / 19:00 / Pivovar Plzeňský Prazdroj – návštěvnické centrum

Jazzový koncert v rámci zahájení Světa knihy Plzeň

Štěpánka Balcarová Sextet & Małgorzata Hutek: Life and Happiness of Julian Tuwim

• 20.–21. 9. / DEPO2015

Polsko čestným hostem Světa knihy Plzeň / program pro dospělé i děti

Na plzeňském knižním veletrhu odstartujeme velkou prezentaci polské literatury v Česku, která vyvrcholí programem na pražském Světě knihy v květnu 2020. Výběr překladů z polštiny do češtiny najdete na stánku knihkupectví Kosmas a také u dalších vydavatelů – na dětskou literaturu zveme na stánek nakladatelství Host!

20.9.
10.00 / Terasa / Nerozluční přátelé: dílnička výroby stínových loutek – ve spolupráci s nakl. Host
15:00 / Ateliér / Česká a polská reportáž: Kamil Bałuk a Ondřej Kundra 

21. 9. 
10.00 / Terasa / Nerozluční přátelé: dílnička výroby stínových loutek – ve spolupráci s nakl. Host 13.00 / Ateliér / Jak se vede literatuře v médiích? Diskutují básník a publicista Wojciech Bonowicz a novinář a hudebník Petr Vizina  

http://sk2019.svetknihy.cz/

• 24. 9. / 17:00 / Měšťanská beseda

Festival polských filmů Visla ve Filmovém klubu Plzeň: Juliusz (17:00) a Útěk (19:30)

• 2. 10. / 19:00 / Stará synagoga

Koncert Jidiš tango v podání Olgy Mieleszczuk

• 8. 10. / 17:00 / Měšťanská beseda

Festival polských filmů Visla ve Filmovém klubu Plzeň: Carte Blanche (17:00) a Milost (19:30)

Polské dny v Plzni pořádá Polský institut v Praze ve spolupráci s městem Plzeň a pod záštitou primátora Martina Baxy.



Praha / Národní památník na Vítkově

Dne 1. září 1939 za úsvitu zahájil útok německé říše na Polsko druhou světovou válku. Týden před vypuknutím války, 23. srpna 1939, Hitler a Stalin podepsali pakt, všeobecně známý jako pakt Ribbentrop-Molotov. V rozporu s mezinárodním právem obsahuje tajný protokol o rozdělení sfér vlivu ve střední a východní Evropě. 17. září 1939 obsadila východní část Polska Rudá armáda. Spojenectví Hitlera a Stalina trvalo až do 22. června 1941, kdy německá říše zaútočila na SSSR. Kataklyzma nejhorší ze všech válek trvalo téměř šest let a vyžádalo si životy několika desítek milionů nevinných obětí.

Výstava připravená Muzeem druhé světové války v Gdaňsku představuje doklady o polském boji proti oběma totalitám na téměř všech frontách války. Zvláštní důraz je kladen na příběhy mimořádných a přitom ne vždy všeobecně známých hrdinů tohoto konfliktu a na osudy civilního obyvatelstva. Je k vidění od 22. 8. do 17. 10. na ochozu ve III. podlaží Národního památníku na Vítkově.

Vernisáž výstavy proběhne 22.8. v 16.30 na ochozu ve III. NP Národního památníku na Vítkově. 



Praha / La Fabrika, Komunardů 1001/30, Praha 7

Foto: Michał Szwerc / Hańba!

Na koncertu k 30. výročí festivalu Polsko-československé solidarity ve Vratislavi zahrají Tata Bojs, Katarzia, Hańba! a Lao Che, skvělé kapely reprezentující generaci, která se kolem roku 1989 narodila. Łukasz Majewski zahraje polské verze písní českých bardů.

Přehlídka nezávislé československé kultury se stala předehrou sametové revoluce. V Polsku už panovala po červnových svobodných volbách uvolněná atmosféra a na pódiu od 3. do 5. listopadu 1989 tak mohli vystoupit exiloví písničkáři Karel Kryl nebo Jaroslav Hutka. Přehlídka byla doprovodným programem mezinárodního semináře Střední Evropa. Kultura na rozcestí - mezi totalitarismem a komercialismem. Přes komplikace na hranicích dorazilo několik tisíc návštěvníků z Československa a pád komunismu v celé střední Evropě byl zase o něco blíž.

Během večera v La Fabrice na vás čeká výborná současná česká, slovenská a polská hudba, ale třeba i bohatý audiovizuální program – projekce, instalace, workshopy a dokumentární filmy nebo výstava. A pod pódiem i u baru můžete potkat řadu osobností z řad bývalých disidentů, kteří se akce zúčastnili, nebo byli napojeni na protikomunistickou Polsko-československou solidaritu.

VSTUPENKY za symbolických 89 Kč si můžete zakoupit ZDE.

Připomínkovou akci iniciovala Polsko-československá solidarita.
Organizátoři koncertu: Polský institut v Praze, My.aktivity o.p.s., Fundacja Planet
Partneři: Díky, že můžem, Praha.eu, Ministerstvo kultury České republiky


ČR /

Ve své šíři výjimečná a historicky první prezentace českých polonistických studií proběhne na podzim na řadě míst ČR. Kongres tvoří série konferencí, workshopů a kulturních akcí, k nimž bude patřit i filmový maraton a putovní výstavy spoluorganizované Polským institutem v Praze. Slavnostní zahájení se uskuteční 10. a 11. září na Univerzitě Palackého v Olomouci, až do listopadu se budou konat další setkání v Bohumíně-Chałupkách, Hradci Králové, Pardubicích, Opavě, Telči nebo Praze. Organizační a programový výbor složený ze zástupců českých vědeckých center a mezinárodních organizací ustanovila Polsko-česká vědecká společnosti. Příspěvky prezentované na kongresu budou publikovány v monografii v roce 2020.

Více informací o programu a organizátorech jednotlivých akcí: http://kcps.upol.cz/

PROGRAM

10.–11. 9./ Olomouc 
Inaugurační konference filologické, etnologické a přírodovědné sekce a slavnostní zahájení kongresu. S úvodním slovem a jako host doprovodného programu vystoupí Mariusz Szczygieł.  

17.–19. 9./ Bohumín-Chałupki
Konference „Jazyk na hranici – hranice v jazyku“ zaměřená na jazykovědná témata, zejména komparaci polštiny a češtiny nebo dalších slovanských jazyků.  

2.–3. 10./ Hradec Králové
Historickým, geografickým, sociologickým a filozoficko-historickým aspektům pohraničí, ale také výměně informací o podobách a rozvoji přeshraniční spolupráce se bude věnovat konference „Česko-polské pohraničí“. 

4.–5. 10./ Pardubice
Workshop „Idea univerzity třetího věku a celoživotního vzdělávání v česko-polském diskurzu“. 

15.–16. 10./ Praha
Mezinárodní semináře pro odbornou pedagogickou veřejnost představí současné pohledy na učebnice a vzdělávání nebo příklady pedagogických osobností Janusze Korczaka a Přemysla Pittra.  

5.–7. 11. / Opava
Obraz Polska a Poláků v českých médiích: mediální interpretace historických témat formou dokumentárních filmů, televizních pořadů, audiovizuálních prezentací na sociálních sítích, studijních materiálů pro školy a materiály v nevědeckých periodicích.  

7.–10. 11. / Telč
Seminář Česko-polské právní, ekonomické a jazykovědné interakce. Témata: vliv práva na ekonomiku a ekonomiky na právo, české a polské zkušenosti, čeština a polština v překladu, tlumočení a mezikulturní komunikaci.  

20. – 22. 11./ Praha 
Závěrečné setkání zaměřené na historické vědy, shrnutí a zakončení kongresu.  

Doprovodný program organizovaný Polským institutem v Praze

POLSKÝ FILMOVÝ MARATON

80 milionů / 80 milionów
2011, 102 min., Waldemar Krzystek   

Těsně před vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981 se skupině mladých aktivistů Solidarity podaří vybrat 80 milionů zlotých uložených v bance – přímo před nosem tajné policie a před zablokováním kont. Začíná závod mezi opozicí a „tajnými“, kteří se snaží peníze vystopovat.

Jack Strong / Jack Strong
2014, 122 min., Władysław Pasikowski  

Film natočený podle skutečných osudů Ryszarda Kuklińského, plukovníka Polské lidové armády a jednoho z nejvýznamnějších agentů CIA ve velení Varšavského paktu, který se snažil zvrátit třetí světovou válku.

Excentrici / Ekscentrycy czyli po słonecznej stronie ulicy
2015, 112 min., Janusz Majewski 

Netradiční pohled na komplikovaný svět padesátých let okořeněný energickými swingovými rytmy. Příběh emigranta, který po návratu z Anglie založil v Polsku swingový big band – a zamiloval se.

Projekce filmů (polsky s českými titulky):

• 30. 9., 7. 10., 14. 10. / Olomouc

• 30. 9. / Pardubice

• 1. 10. / Hradec Králové

• 28. 10.–11. 11. / Ostrava v rámci Polských dnů

• 23. 10. / Liberec

• 5. 11. / Opava

VÝSTAVY

70 let Polského institutu v Praze / Výstava programových plakátů Polského institutu v Praze k 70. výročí založení Polského kulturního střediska v roce 1949.

Nezávislé / Výstava věnovaná významným polským ženám, které se zasloužily o nezávislost země v roce 1918 nebo se zapojily do odboje a disentu, a také o prosazování ženských práv.  

Architektura pro kulturu / V posledních letech vznikla v Polsku řada ceněných veřejných staveb pro kulturní účely. Fotografická výstava prezentuje nová muzea, galerie nebo multifunkční sály se špičkovou akustikou.

Spolu v bublinách / Čeští hrdinové 20. století polskýma očima, polští hrdinové 20. století českýma očima. Vítězné komiksové práce soutěže Polského institutu v Praze a Českého centra ve Varšavě.  

Henryk v bublinách / Dílo Henryka Sienkiewicze v komiksových adaptacích. Výstava ukázek z vítězných a vybraných přihlášených komiksů, ale také pohled do dějin polských a českých sienkiewiczovských adaptací.

Kalendárium výstav:

• 10. 9.–15. 10. / Olomouc / 70 let Polského institutu v Praze

• 30. 9.–11. 10 / Pardubice / Nezávislé (vernisáž 30. 9)

• 14.10–30. 11 / Opava / Nezávislé

• říjen – prosinec / Hradec Králové / Komiksová výstava Spolu v bublinách

• říjen – prosinec / Liberec / Architektura pro kulturu (vernisáž 14. 10.)

• 28. 10.–11. 11. / Ostrava v rámci Polských dnů



Jeseník / Vodní tvrz, Jeseník

Dvojjazyčnou panelovou výstavu, jež vznikla u příležitosti letošního 30. výročí pádu komunistického režimu ve střední Evropě, vytvořilo VMJ společně s polskými kolegy z niského muzea. Pojedná o okolnostech roku 1989 v ČSSR a PLR, přiblíží disidentské aktivity v 70. a 80. letech, výrazná část pak bude věnována spolupráci československých a polských opozičních aktivistů, kteří se setkávali na hřebenech Krkonoš či Rychlebských hor. Výstava bude zároveň reflektovat regionální rozměr, tj. jak se proti komunismu bouřili jedinci na Jesenicku a Nisku. K vidění budou velkoformátové snímky důležitých mezníků novodobých dějin obou národů, dále dobové dokumenty či odborná literatura. V rámci výstavy proběhne např. přednáška pro školy či diskusní panel s odborníky a významnými osobnostmi (19. listopadu) spojený s odhalením pamětní desky vzniku místní sekce Občanského fóra v Katovně.

Vernisáž proběhne v úterý 1. října 2019 v 18.00 hod. v galerii jesenické Vodní tvrze. Zazní písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana Kryla. Výstava potrvá do 24. 11. 2019, poté se přesune do Nisy, kde bude k vidění od 6. 12. 2019 do 31. 1. 2020.

Vstupné 50/25 Kč

Autoři výstavy: Mgr. Matěj Matela, Mgr. Adriana Zalewska-Wąsowicz

Výtvarník: Mgr. et Bc. Markéta Kobierská



Praha / Letohrádek královny Anny na Pražském hradě


Výstava v Letohrádku královny Anny a Královské zahradě Pražského hradu je rozsáhlým fotografickým svědectvím o zlomovém roku 1989 ve střední Evropě, znamenajícím pád „železné opony“, jež víc než čtyři desetiletí dělila svět. 

Fotografové z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a bývalé NDR představí dramatický příběh konce komunismu v tzv. socialistickém bloku. Fotografie sledují klíčové události v časové posloupnosti od ledna do prosince onoho osudového roku a podávají autentickou výpověď o době před třiceti lety, kdy se historie těchto zemí začala odvíjet od totality směrem k demokracii a svobodě. 



ČR /

Polsko-litevský stát byl v 16.–18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“. 

První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, kdy se zde usadila početná skupina z Prahy. V dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal, Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Za „zlatý věk“ se pak označuje období 16. a první poloviny 17. století, kdy židovská komunita v Rzeczpospolité zaznamenala velký rozmach — koncem 16. století dosáhl počet židovských obcí tří stovek. Díky příznivé společenské a politické situaci se rozvíjelo židovské školství a vzdělanost, knihtisk i samospráva. 

Většina památek z období polsko-litevského státu byla stejně jako další projevy židovské kultury zničena během 2. světové války, jíž padla za oběť také naprostá většina židovských obyvatel země. Některé stavby a další památky se přesto zachovaly – mezi nimi převažují zděné synagogy z různých období. Příběh Židů na území Rzeczpospolité nejdůkladněji mapuje stálá expozice Muzea dějin polských Židů Polin, otevřeného ve Varšavě v roce 2013. Oceňovanou stavbu navrhl významný finský architekt Rainer Mahlamäki.

Program putovní výstavy:

2017
Praha / Maiselova synagoga
Brno / Knihovna Jiřího Mahena
Olomouc / FF UP – Sekce polonistiky
Krnov / Krnovská synagoga 

2018
Bratislava / Polský institut
Brno / Židovské muzeum
Turnov / ženská galerie Synagogy
Jičín / Výstavní sál bývalé židovské školy
Uherské Hradiště / Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, bývalá synagoga
Mikulov / horní synagoga
Praha / Židovské muzeum v Praze – Vzdělávací centrum 

2019
Třebíč / Zadní synagoga, 27.1.-31.3.
Boskovice / Židovský obecní dům, 2.4.-30.6.
Kolín / Synagoga, 2.5.-31.8.
Žatec / Synagoga, 1.7.-31.8.
Děčín / Synagoga, 14.9.-31.12.
Plzeň / Stará synagoga, 16.9.-13.10.



Praha / Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1

Rok 1989. Východní blok se rozpadá. Krzysztof Miller, tehdy začínající a později světoznámý polský fotoreportér, zachycuje na svých snímcích demonstrace a změny v Polsku, sametovou revoluci v Praze nebo krvavý pád režimu v Rumunsku. Dalších patnáct let Miller strávil tam, kde probíhaly válečné konflikty: od bývalé Jugoslávie přes Čečensko a Kurdistán až po Zair a Kongo. Průřezová výstava jeho nejlepších snímků připomene třicet let po pádu komunismu ve střední Evropě ikonické okamžiky roku 1989. Druhá část se zaměří na místa, kde revoluce nebo konflikty stále probíhají, ať už je to Súdán nebo Afghánistán. Lidské osudy v objektivu revoluce.   

Výstava je jednou z oficiálních doprovodných akcí oslav 17. listopadu 1989 – Korzo Národní.

Krzysztof Miller (1962–2016)

Jeden z nejznámějších a nejceněnějších polských válečných fotoreportérů, který fotil na řadě míst po celém světě. V roce 1989 zachytil pád komunismu v Československu, Polsku a Rumunsku. Přitahovala ho krizová místa: válečné konflikty a jejich důsledky. Přinášel svědectví z Čečenska, Kurdistánu, Iráku, Súdánu, Konga nebo Kambodže, nejčastěji ve spojení s nejlepšími polskými reportéry jako je Wojciech Jagielski nebo Paweł Smoleński, jejichž reportážní knihy o Afghánistánu, Iráku nebo Izraeli byly přeloženy nejen do češtiny, ale také do řady dalších světových jazyků. Byl porotcem World Press Photo, profesně byl spjat s deníkem Gazeta Wyborcza. Po svých cestách trpěl posttraumatickým syndromem, v roce 2016 ve svých 54 letech spáchal sebevraždu.

KURÁTOŘI VÝSTAVY

Waldemar Gorlewski – fotograf a fotoeditor, kurátor fotografických výstav. Od vzniku novin Gazeta Wyborcza, kde působil Krzysztof Miller, vedl fotografické oddělení deníku a fotografickou agenturu Agencja-Gazeta.

Beata Łyżwa-Sokół – publicistka, která se zaměřuje na současnou fotografii, členka protoy Grand Press Photo, spoluzaložila Soutěž Krzysztofa Millera „Odvaha pohledu“ . Od roku 2016 vedoucí fotografické oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografické agentury Agencja-Gazeta.

Katarzyna Puchalska – kurátorka a scenáristka, působí jako vedoucí programového oddělení ve varšavské městské instituci Dom Spotkań z Historią, která se zaměřuje na dějiny střední Evropy 20. století s důrazem na období druhé světové války a komunismu. Připravila výstavu Krzysztof Miller. 1989.

Spoluorganizátoři: Knihovna Václava Havla, Polský institut v Praze 
Ve spolupráci s Agencja Gazeta

Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.