Polský institut

CZ
program aktuality biblioteka kursy kontakty
Praha / Knihkupectví Neoluxor, Václavské nám. 820/41

V oblíbené řadě Průvodce na cesty nakladatelství Freytag & Berndt vyšel další titul zaměřený na Polsko, jehož autorem je polonista Pavel Trojan. V roce 2016 se na českém trhu objevily tituly Polsko a Polské přímoří, nyní série pokračuje obsáhlým svazkem Polské Slezsko.

Slezsko je region bohatý na architektonické pamětihodnosti i přírodní krásy a jeho nezpochybnitelnou výhodou je i snadná dostupnost z Česka, s nímž je historicky spojeno. Průvodce představuje nejen to nejzajímavější, co můžete vidět, ale také české stopy na mnoha často nečekaných místech. Pokud jste ještě nebyli ve Vratislavi, malebně rozložené na březích řeky Odry, v postindustriálních Katovicích nebo neobjevovali hrady a zámky schované mezi zalesněnými kopci, zalistujte průvodcem a napravte to. Průvodce doporučujeme i těm, kteří se domnívají, že už znají Slezsko jako své boty – autor vás přesvědčí, že stojí za to vydat se tam znovu. Třeba za gastronomickými nebo uměleckými zážitky.

www.freytagberndt.cz


Praha / Academia, Václavské nám. 34, Praha 1

Slavnostní uvedení knihy "Čekisté: Orgány státní bezpečnosti v evropských zemích sovětského bloku 1944–1989" za účasti editorů Pavla Žáčka, Łukasze Kamińského a Petra Blažka. Kmotrem knihy bude člen Rady ÚSTR MVDr. Jiří Liška. 

Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě. Mezinárodní skupina historiků v něm představuje ucelené studie o genezi, organizaci, metodách a směrech činnosti bezpečnostního aparátu v jednotlivých zemích východního bloku, v nichž se Státní bezpečnost řídila podle sovětského vzoru a za účasti sovětských poradců. Praktiky, metody a mentalita sovětské politické policie byly převedeny do státněbezpečnostních složek států tvořících „vnější impérium“. Jejich funkcionáři se často hrdě označovali jako „čekisté“ a za patrona pokládali Felixe Edmundoviče Dzeržinského, zakladatele bolševické Čeky. Kniha postupně vyšla v anglickém, německém a polském vydání. Nyní vychází v české verzi, která je nejrozsáhlejší.

Praha / Polský institut v Praze

Psycholožka Elżbieta Dryll z varšavské univerzity se rozhodla zjistit, jaký vzkaz chtějí senioři z evropských zemí předat nejmladší generaci. K projektu se připojila také Sonja Ehret z heidelberské univerzity. Desítky seniorů po celém Polsku a Německu napsaly dopis reálnému či imaginárnímu vnoučeti a vyplnili dotazníky o kvalitě života. Od letošního roku probíhá projekt také v Česku, kde se mu věnuje novinářka Judita Matyášová. Na dopoledním semináři (od 10:00 v Knihovně Václava Havla) a večerní diskusi (od 18:00 v Polském institutu), kde vystoupí také Urszula Tokarska, badatelky shrnou výsledky výzkumu a budou debatovat o vzájemném vnímání mladé a starší generace i (ne)možnosti dialogu.

Organizátoři: SenSen (Senzační senioři), Národní kronika – projekty Nadace Charty 77, Katedra psychologie Varšavské univerzity, Gerontologický institut Univerzity v Heidelbergu, Fakulta humanitních studií UK, Knihovna Václava Havla, Polský institut v Praze

Anglicky s tlumočením do češtiny


Praha / Polský institut v Praze, Malé náměstí 1; pasáž Lucerna

V září každoročně slavíme Evropský den jazyků, který je již tradičně spojen s řadou akcí podporujících výuku evropských jazyků v každém věku. Bližší informace najdete začátkem září 2019 na internetové stránce www.evropsky-den-jazyku.cz a na Facebooku.

Speak-dating

16:00–20:00, pasáž Lucerna Praha / Přijďte si popovídat v mnoha evropských jazycích!

Program v Polském institutu

10:00–17:00 / Den otevřených dveří pro individuální a skupinové návštěvy knihovny Polského institutu a zápis na kurzy polského jazyka

17:30 / Promítaní filmu Nejošklivější auto na světě (Najbrzydszy samochód świata, rež. Grzegorz Szczepaniak, 2017, 46 min., polsky s českými titulky)

Další informace na tel. 220 410 417 nebo beata.mocova@instytutpolski.org.

www.evropsky-den-jazyku.cz


Praha / Skautský institut, Staroměstské nám. 1/4
Foto Filip Skrońc

Rodina, mezilidské vztahy, duševní i fyzická nemoc nebo postižení – to všechno jsou citlivé oblasti, v nichž novináři musí našlapovat velmi opatrně. Jak vznikají reportáže nebo rozhovory o tématech, která často nedokážeme otevřít ani se svými nejbližšími? Diskutují Kamil Bałuk a Renata Kalenská.

Kamil Bałuk – absolvent sociologie, nederlandistiky a žurnalistiky, ale také Polské reportážní školy, kterou založil Mariusz Szczygieł. Jeho reportážní kniha Všechny Louisovy děti (Absynt 2019, přel. Michala Benešová) na osnově aktuálního holandského příběhu o podvodech na reprodukční klinice Jana Karbaata ukazuje, co pro nás dnes znamená rodičovství a rodinné vazby.

Renata Kalenská – spolupracovala s Lidovými novinami nebo Týdnem, v současné době působí v Deníku N. Zaměřuje se především na rozhovory s osobnostmi veřejného života, knižně vyšly například rozhovory s Jiřím Stránským, Vratislavem Brabencem, Janem Saudkem nebo Otakarem Motejlem. Za svou práci získala Cenu Ferdinanda Peroutky.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Absynt.

Praha / Pelléova 20/70, Praha 6 – Bubeneč

Zveme vás do zahrad Malé vily na večer jedinečného setkání spisovatelky Joanny Lech a kytarového virtuóza Piotra Bąka, který si připravil výběr skladeb na základě Joanniných textů. Zvídavé otázky bude klást básnířka Zofia Bałdyga a celý večer včetně textů přeloží Anna Plasová.
Joanna Lech je nyní rezidentkou Praha město literatury UNESCO a pracuje na knize, ve které se právě Praha stává místem děje. 

Joanna Lech
Básnířka, spisovatelka, autorka čtyř básnických sbírek a románů Sztuczki a Kokon. Za svůj debutový román nominována na literární ocenění Nike a cenu Gdynia 2017. V roce 2007 jí byla v 6. ročníku ceny R. M. Rilkeho v Sopotech udělena cena Grand Prix a ve 13. ročníku soutěže Jacka Bierezina v Lodži cena hlavní. Byla nominována na vratislavskou cenu poezie Silesius (2010) a literární ocenění Nike (2011).  

Praha / Maďarský institut, Rytířská 25

Na společné diskusi se opět setkají účastníci Visegrádského programu rezidenčních pobytů. Hosty budou polský historik Michael Morys-Twarowski, český básník Martin Veselý, maďarský literární historik a kritik Péter Miksó, a slovenský prozaik, publicista, dramatik, kulturní organizátor a občanský aktivista Peter Getting. Zazní ukázky z textů, na nichž autoři během své pražské rezidence pracovali.

Michael Morys-Twarowski (*1985) – historik, který se zaměřuje především na dějiny Těšínského Slezska, publikoval také knihu věnovanou územnímu rozmachu Rzeczpospolité od středověku do 18. století. 

Pořádá Institut umění – Divadelní ústav, partnerskými organizacemi jsou polská Villa Decius, Petőfi Irodalmi Múzeum a Literárne informačné centrum. 


Praha / Polský institut, Malé náměstí 1

Při příležitosti 160. výročí narození Ludvíka Lazara Zamenhofa – tvůrce mezinárodního jazyka esperanto – vychází kniha známého zamenhofologa Alexandra Korženkova. 

Alexander Korženkov: Ludvík Lazar Zamenhof. Život, dílo, ideály (přeložil Jindřich Košťálek, KAVA-PECH 2019) 

Ludvík Lazar Zamenhof (1859–1917) se narodil v židovské rodině, od dětství mluvil rusky a v jidiš. Polsky se naučil později a mluvil tak se svými dětmi. Snad právě vícejazyčnost a mnohost národů i vyznání tehdejšího Polska stálo u zrodu jeho tří projektů, které směřovaly především k dorozumění a porozumění mezi lidmi. Byly jím kromě esperanta také spirituální sjednocení židovské komunity –hilelismus, a jeho rozšíření pro všechny lidi – homaranismus.   

Ve spolupráci s nakladatelstvím KAVA-PECH, které mj. vydává knihy v esperantu.  

www.kava-pech.cz

 
Praha / Kavárna Fra, Šafaříkova 15

Uvedení nového českého překladu básní polské básnířky a fotografky Małgorzaty Lebdy. Za sbírku Matečník (Matecznik, 2016) autorka získala cenu Orfeus. Její poezie silně reflektuje téma smrti a také vztah člověka a přírody, z nějž vzniká svébytná mytologie. Vydalo nakladatelství Weles. Literární večer bude uvádět překladatel sbírky, básník Bogdan Trojak.

Małgorzata Lebda pochází z beskydské obce Żeleźnikowa Wielka, v současné době žije v Krakově, kde přednáší na pedagogické fakultě. Věnuje se také horolezectví a maratónskému běhu. Autorčiny fotografické práce najdete na http://lebda.org.

www.fra.cz

Foto z akce: Jitka Hanušová


Praha / VNITROBLOCK, Tusarova 31, Praha 7

Víkendový dům ve Stroze, postavený čistě z ekologických materiálů, představí v rámci Salonu dřevostaveb také architekt Bartłomiej Boratyn, zakladatel studia B2 Architekci. A co víc: doprovázet ho bude klient Bartłomiej Sus, kterého můžete osobně vyzpovídat, jak se mu víkendy v moderní dřevostavbě líbí.

Kreativní architekti, osvícení investoři a progresivní dodavatelé na již 14. ročníku Salonu dřevostaveb – největší nesoutěžní přehlídce dřevěné architektury v Česku a na Slovensku. Návštěvníci uvidí a uslyší to nejlepší z tohoto atraktivního oboru na jednom místě, v novém konceptu a v dosud největším měřítku (výstava, přednášky, diskuze, neformální networking). Vše zasazené do industriálního srdce pražských Holešovic a do kontextu Střední Evropy s hosty ze Slovenska, Rakouska a Polska. Tato tradiční událost jim napoví s kým nejlépe navrhnout a postavit váš další projekt. O hudební osvěžení se navíc v sobotu postará Justin Lavash.

Vstupenky zde.


Praha 1 / Malé náměstí 1
IP

Polský institut v Praze, dříve Polské informační a kulturní středisko, byl otevřen před 70 lety, v lednu 1949 a jeho první adresou bylo Václavské náměstí 10. Během let se středisko pro řadu českých návštěvníků stalo „oknem na Západ“ – na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice si mohli koupit desky západních interpretů nebo knihy v Československu nedostupných autorů. Vždy však samozřejmě plnilo a plní i svou základní úlohu: informovat o Polsku a jeho kulturním dění či zvát k návštěvě Polska.

Přijďte s námi oslavit toto úctyhodné výročí – připravili jsme pro Vás den otevřených dveří, během nějž si budete moci nejen prohlédnout prostory našeho současného sídla, ale také zapsat se do knihovny nebo si vyslechnout prezentaci o Polsku. K vidění bude také speciální výstava našich plakátů – od těch prvních ze 60. let až do doby nedávné. Autorem většiny z nich je dlouholetý grafik institutu Jiří Kodejš.

Program 

10:00 Dveře se otevírají
15:00 Beseda a prezentace o současném Polsku pro seniory
17:00 Ukázková minilekce polštiny
17:30 Promítání filmu Nejošklivější auto na světě
(Najbrzydszy samochód świata, 2017, 45 min., rež. Grzegorz Szczepaniak) - oceňovaný dokumentární film, jehož nejmladším hrdinou je padesátiletý wartburg, za jehož volantem sedí sedmdesátiletý Bogdan, který se spolu se svou matkou vydává na cestu do minulosti...

Celý den:

Výstava programových plakátů Polského institutu / kázka z historických i současných plakátů umožní nahlédnout do naší činnosti – zahrnuje jednotlivé kulturní akce, později především programové souhrny.

Soutěžní kvíz o Polsku / Co víte o Polsku? Prověřte to v soutěži o ceny.

Turistické zajímavosti v Polsku / informace o historických památkách, přírodě, kulturních i gastronomických destinacích

Knihovna Polského institutu / možnost zdarma se zapsat do naší knihovny, která nabízí i mnoho titulů v češtině



Praha / Knihovna Václava Havla

sPOLeCZně / Polsko-československá solidarita

Křest českého překladu knihy Hranicím navzdory. Příběh Polsko-československé solidarity (ÚSTR 2018) za účasti dvou autorů, Łukasze Kamińského a Petra Blažka. Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Łukasz Kamiński / polský historik a bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN)

Petr Blažek / český historik působící v Ústavu pro studium totalitních režimů

Doporučujeme:

26. 4. se setkání věnovanému výročí Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v Knihovně Václava Havla zúčastní opoziční aktivista Mirosław Chojecki, člen KOR a Solidarity.



Praha / kino Ponrepo, senát PČR, ambit kláštera Panny Marie Sněžné a další místa

Dvanáctý ročník multižánrového mezinárodního festivalu proti totalitě nese podtitul „pocta hrdinům“. Letošním čestným zahraničním hostem akce je Polsko, což se do programu festivalu promítá na mnoha úrovních – od zahajovacího pietního aktu u Pomníku obětem komunismu na Újezdě až po závěrečnou ekumenickou bohoslužbu v chrámu sv. Víta.

Festival Mene Tekel se systematicky věnuje připomínání, udržování a kultivování povědomí o zločinech nacismu a komunismu – proto se v jeho programu pravidelně objevují pietní akty, besedy s někdejšími politickými vězni a také mnoho vzdělávacích programů určených pro děti a mládež či školní skupiny. Téma boje proti nesvobodě je publiku představeno s pomocí pamětníků, odborníků, filmů, výtvarného umění a divadelních představení. Nedílnou součástí je každý rok také slavnostní předávání cen ministra kultury Dáma/Rytíř české kultury, určených umělcům, kteří se sami střetli s nacistickou nebo komunistickou totalitní mocí.

Kompletní program naleznete na www.menetekel.cz.

Polský program v rámci festivalu Mene Tekel

26. 2. / 13:00 / ambit kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18

Witold Pilecki 1901–1948

Vernisáž výstavy o životním příběhu důstojníka, který se nechat dobrovolně zavřít v koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi, aby o něm mohl podat zprávu.

27. 2. a 28. 2. / kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Filmové večery

Filmové večery věnované různým druhům hrdinství – patronem jednoho z nich bude Witold Pilecki, patronkou druhého význačná členka Rady pomoci Židům Irena Sendlerová.

pátek 2. 3. / 14:00 / Senát PČR, Valdštejnské náměstí 4

Mezinárodní konference

Historické milníky nejen české historie – zvláštní důraz bude kladen na „osmičkové“ roky. Hlavní panel se bude věnovat česko-polské spolupráci v boji proti totalitě: přední čeští a polští historici v něm budou diskutovat o bojích o Tobruk, působení českých a polských letců v RAF a málo známé účasti Poláků v Pražském povstání.

Další podrobnosti naleznete na webu a Facebooku Polského institutu v Praze.

Filmové večery v kině Ponrepo

27. 2. / 17:30 / Smrt Witolda Pileckého (životopisné historické drama, Polsko, 2006, 85 min)

Witold Pilecki se během druhé světové války vyznamenal sérií odvážných akcí: hned v listopadu 1939 vstoupil do odboje a později se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Díky zprávám, které zde sepsal, se ke Spojencům dostaly vůbec první informace o nacistických zločinech. V roce 1943 z tábora unikl a v srpnu 1944 se zúčastnil Varšavského povstání. Po válce pracoval jako agent polské exilové vlády a v Polsku shromažďoval informace o sovětských zločinech. Komunistická tajná policie ho však odhalila… Děj filmu sleduje poslední tři roky Pileckého života, vyšetřování, věznění, soudní proces a smrt v roce 1948, a v retrospektivě ukazuje nejen jeho příběh, ale také osudy dalších protinacistických a protikomunistických bojovníků.

28. 2. / 17:30 / Lžička štěstí (dokument, Polsko, 2003, 22 min)

Dokument o Ireně Sendlerové, nositelce titulu Spravedlivý mezi národy, která během druhé světové války vedla dětskou sekci tajné Rady pomoci Židům Żegota. Zorganizovala a z části i osobně realizovala záchranu více než 2 500 dětí z varšavského ghetta. Různými způsoby je pašovala z ghetta ven a pak pro ně nacházela náhradní rodiny a úkryty po celém Polsku.

Příběh Ireny Sendlerové (dokument, Polsko, 2015, 27 min)

Záznam rozhovorů režiséra Andrzeje Wolfa a Ireny Sendlerové natočených v závěru jejího života přibližuje názory a postoje této výjimečné ženy. „Nejsem hrdinka,“ říká v něm, „prostě jsem dělala to, co mi velelo moje srdce.“

28.2. / 19:00 / Úkryt v zoo (životopisné historické drama, USA / Česko / Velká Británie, 2017, 127 min)

Antonina Żabinska pracuje ve varšavské zoologické zahradě spolu s manželem, který je ředitelem zahrady. Když 1. září 1939 Německo zaútočí na Polsko, bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Żabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a trávníky se promění v zeleninové záhonky. Jan a Antonina začnou v prázdných klecích i své vlastní vile ukrývat lidi skrývající se před nacistickým pronásledováním.

www.nfa.cz/cz/kino-ponrepo


Praha / DOX – Vzducholoď Gulliver, Poupětova 1

Jedna z nejmytizovanějších a nejobávanějších organizací očima polské reportérky Katarzyny Surmiak-Domańské a české amerikanistky Hany Ulmanové. Diskusi o dnešní americké společnosti a o tom, co ji rozděluje a spojuje, moderuje Petr Vizina. Rozumíme Spojeným státům, které pro Středoevropany desítky let představovaly ráj na zemi?  

Katarzyna Surmiak-Domańska (1967), polská reportérka a novinářka, autorka čtyř ceněných reportérských knih. Poslední z nich, Ku-klux-klan. Tady bydlí láska (Absynt 2017, překlad Jarmila Horáková), rozkrývá vznik i současnou strukturu KKK, ale také hluboké kořeny otrokářství a rasové segregace.  

Anglicky s tlumočením do češtiny. / Vstupné 60 Kč/ 40 Kč 

www.absynt.sk / www.dox.cz 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Ve své čerstvě přeložené knize Přípitek předkům nás reportér Wojciech Górecki zasvěceně i poutavě provází po Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. V Praze bude diskutovat s politologem Ondřejem Ditrychem i o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět.  

Wojciech Górecki je novinář, reportér, historik a analytik. Působil na velvyslanectví v Baku, byl členem expertního týmu při EU vyšetřujícího okolnosti války v Gruzii, pracuje ve Středisku východních studií (OSW). Vydal několik reportážních knih věnovaných Kavkazu. Přípitek předkům vyšel česky v nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj (více v rubrice Knihy).

25. 10. Přednáška Wojciecha Góreckého / Masarykova univerzita v Brně
27. 10. / 18:00 Diskuse s Wojciechem Góreckým, moderuje překladatelka Bára Gregorová Antikvariát a klub Fiducia / Nádražní 30, Ostrava 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Kupferberg neboli Miedzianka, tajemně zmizelé městečko nedaleko Jelení hory, by dnes leželo v Polsku. Národnost jeho obyvatel se ale v průběhu 20. století změnila stejně jako okolní hranice. Podobné příběhy známe i z české historie. Hovořit o nich bude polský reportér Filip Springer a dokumentarista, novinář a (spolu)autor několika knih o českém pohraničí Petr Mikšíček.

Filip Springer je reportér a fotoreportér, který se ve svých knihách i článcích věnuje především současnému polskému veřejnému prostoru a architektuře. V Praze představí svůj oceňovaný debut Miedzianka (2011), česky vydaný nakladatelstvím Absynt. Kniha vychází v rámci cyklu Samostatnost 1918, jehož iniciátorem je Polský institut v Praze (více v rubrice Knihy).

Den Architektury: Filip Springer  
Jak se dnes staví v Polsku? Revitalizace průmyslových měst, novostavby a plánování.
3. 10. v 18.00 / Divadlo hudby, Denisova 824/47, Olomouc 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Polský novinář a historik Mariusz Surosz zachytil osm příběhů Češek. Jejich komplikované životní osudy vypovídají mnohé o našich moderních dějinách, ať už je to poválečné účtování s kolaboranty, spor o těšínské Slezsko nebo fenomén Církve československé husitské. Diskusi s autorem a hrdinkami jeho knihy moderuje Tomáš Dimter.  

Pohled zvenčí dokáže odhalit detaily, kterých si sami nepovšimneme – Mariusz Surosz takto nově představuje dobře známé postavy jako je Adina Mandlová nebo Věra Čáslavská, ale především objevuje pro nás neznámé hrdinky, „obyčejné“ Češky. Sám autor, který vystudoval filozofii a historii na Jagellonské univerzitě v Krakově, žije od roku 2011 v Praze. Kniha Ach, ty Češky! (2015), která vyšla letos česky v nakladatelství Mladá Fronta, je po úspěšném debutu Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima (2010) již druhou Suroszovou publikací věnovanou českým dějinám.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Křesťanství se zrodilo v regionu, který dnes označujeme jako Blízký východ a pokládáme ho za jednu nejvýbušnějších oblastí současného světa. Jak se v ní žije „posledním“ křesťanům? 

Polsko-česká diskuse o obtížné aktuální situaci pronásledovaných křesťanů vklíněných mezi islámské radikály a evropskou nedůvěru k uprchlíkům. Svůj pohled představí Dariusz Rosiak, reportér Polského rádia a autor knihy Zrno a krev o situaci křesťanů v dnešním Iráku, Egyptě, Turecku a Libanonu nebo Syřanech žijících ve Švédsku, a Jan Fingerland, komentátor působící v současné době v Českém rozhlase, který patří k předním českým odborníkům na Blízký východ.

www.vaclavhavel-library.org


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Patří Turecko na Východ nebo na Západ? Dokážeme pochopit jeho současnou tvář? O dynamické zemi, v níž se střetává islám s islamofobií, konzervatismus s postmodernou a stesk po Evropě s euroskepsí, budou hovořit polský reportér Witold Szabłowski a český turkolog a první velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně.

Reportážní debut Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk. Příběhy z Turecka, měl velký úspěch v Polsku i ve světě, byl přeložen do angličtiny, němčiny, ruštiny a nově také češtiny (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj, 2016). Knihu, v níž autor využil své zkušenosti z ročního pobytu v Turecku, uvede překladatelka Bára Gregorová.

Poslední letošní setkání diskusního cyklu Polského institutu a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

www.vaclavhavel-library.org


Praha / Knihovna Václava Havla

Uvedení knihy Fenomén: Polská literární reportáž (Karolinum, 2016), první publikace o polské literární reportáži pro české publikum, která je výsledkem loňské stejnojmenné konference a debatního setkání. Obsahem je historie a současnost tohoto žánru a rozhovory s předními polskými reportéry.  

Knihu představí její spoluautoři, profesor vratislavské univerzity Igor Borkowski a polonistka Michala Benešová. Následovat bude diskuse Ewy Winnické a Petry Procházkové o migraci v současné Evropě mezi jednotlivými státy i zvenčí.

Další setkání ze společného diskusního cyklu ve spolupráci s Polským institutem v Praze, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

Ewa Winnicka

Polská reportérka, působila v deníku Gazeta Wyborcza, v současné době je autorkou týdeníku Polityka. Vydala mj. knihu Angole (Angláni, 2014), soubor reportáží o polské migrační vlně ve Velké Británii, kam za posledních deset let odjelo za prací více než sedm set tisíc Poláků. Winnicka vyslechla desítky příběhů od úspěšných manažerů v City po rozčarované třídiče odpadků bez budoucnosti.

Petra Procházková

Reportérka Lidových novin, válečná zpravodajka a autorka reportážního románu Frišta (2004) a dalších próz na hranici dokumentu a beletrie. Procházková se věnuje především zemím bývalého Sovětského svazu, ale navštěvuje i krizové oblasti po celém světě. V roce 2015 se vydala na cestu se skupinou syrských uprchlíků a doprovázela je z Turecka do Řecka


» starší program