25. 5. 2018
70. výročí smrti kapitána Witolda Pileckého

Před sedmdesáti lety byl ve vězení ve varšavské Rakowiecké ulici popraven Witold Pilecki, polský důstojník, aktivní účastník odboje za druhé světové války. Pilecki působil v Zemské armádě, mimo jiné pronikl do osvětimského koncentračního tábora, kam se nechal dobrovolně zavřít, a opět utekl, aby o děsivých zážitcích podal zprávu. Zúčastnil se také Varšavského povstání. V roce 1947 ho zatkla komunistická moc a po mučení a zincenovaném procesu byl 25. května 1948 popraven. V roce 1990 byl rehabilitován, povýšen do hodnosti plukovníka a vyznamenán Řádem bílé orlice. Britský historik prof. Michael Foot řadí Pileckého mezi šest nejodvážnějších odbojářů za druhé světové války.

Pilecki předestřel vedení Polského podzemního státu svůj nápad proniknout do německého nacistického koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Jeho úkolem bylo shromažďovat informace o podmínách, které v táboře panují, a předávat je mimo tábor. Po útěku z tábora sepsal zprávy, dokládající zločiny nacistického Německa, jichž byl svědkem. Tyto zprávy byly předány Spojencům a vedle činnosti Jana Karského se jedná o první pramen o holocaustu na světě.

Více informací o Witoldu Pileckém například v tomto článku na www.reflex.cz

9. 5. 2018
Výsledky komiksové soutěže Spolu v bublinách

Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na veletrhu Svět knihy, v sobotu 12.5.2018 od 11.00 v Komiksovém sále Průmyslového paláce. V Pravém křídle je také k vidění výstava po celou dobu trvání veletrhu (10.-13.5.)

Spolu v bublinách
1. místo: Kateřina Čupová
2. místo: Pavel Kučera
3. místo: Štěpánka Jislová / Ondřej Malina
Čestné ocenění: Kateřina Nováková, Marek Rubec&Olga Słowik, Terezie Unzeitigová

Komise: Petr Blažek, Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek, Maciej Ruczaj

Razem w komiksie

místo: Artur Biernacki
2. místo: Krzysztof Skory
3. místo: Michał Romański
Čestné ocenění: Roman Gajewski, Sylwia Kruczek, Tomasz Nguyen-Xuan, Karolina Zięba

Komise: Wojciech Birek, Aleksandra Cieślak, Tomáš Chrobák, Paweł Ukielski

Pořadatelé soutěže: Polský institut v Praze a České centrum ve Varšavě

Za podpory: Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Česko-polské fórum/Forum polsko-czeskie

Partneři: Mazowiecki Instytut Kultury/Mazowsze, Fundacja Meritum, Bardzo fajný festival/spolek Popular

5. 5. 2018
31. května 2018 - Polský institut uzavřen

Ve čtvrtek 31. května 2018 bude Polský institut uzavřen z důvodu polského státního svátku. Děkujeme za pochopení.

5. 5. 2018
Informace z knihovny Polského institutu

Vážení čtenáři, dovolujeme si Vás informovat, že knihovna Polského institutu v Praze bude ve dnech 31. 5. – 1. 6. 2018 uzavřena. Důvodem jsou probíhající akce a polské státní svátky. Děkujeme za pochopení.

3. 5. 2018
Ústava 3. května - 227. výročí

V letošním roce si Polsko připomíná 227. výročí vzniku Ústavy 3. května - první novodobé písemně zformulované ústavy v Evropě, které ve světovém měřítku náleží druhé místo po ústavě americké. Ústava byla přijata 3. května roku 1791. Za její autory jsou považováni král Stanislav August Poniatowski, maršálek litevského velkoknížectví Ignacy Potocki a duchovní a filozof Hugo Kołłątaj.

Ústava čerpala inspiraci z evropského osvícenství a americké ústavy z roku 1787. Tvůrci polské ústavy například uváděli, že vláda musí sloužit blahu celého národa. Dokument tvořilo 11 článků. První z nich stanovoval římskokatolické náboženství jako dominantní, avšak zároveň garantoval svobodu vyznání vyznavačům jiných náboženství. Dále pak 5. článek ústavy dělil moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Dvoukomorový Sejm schvaloval zákony, výkonná moc byla v rukou krále a stráže práv, soudní moc pak byla v rukou nezávislých soudů.

Ústava 3. května rušila právo Liberum veto, které dříve umožňovalo zastavit schválení zákona za nesouhlasu byť jediného poslance - od této doby měla být všechna rozhodnutí činěna většinou hlasů. Král neměl zákonodárnou moc. Královská rozhodnutí, aby vstoupila v platnost, musela být podepsána příslušnými ministry, kteří se dále zodpovídali Sejmu.

Ústava 3. května byla odrazem polského ducha, který umožnil polskému národu přetrvat 123 let poroby po trojím dělení Polska, a později i dlouhé roky komunistické represe. Třetí květnový den byl do roku 1940 státním svátkem. Do konce druhé světové války a v období komunistického Polska bylo slavení Dne ústavy zakázáno, avšak toto výročí bývalo každý záminkou masových protikomunistických manifestací. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, i dnes je vznik Ústavy 3. května považován za jednu z přelomových událostí v dějinách Polska - a 3. květen je opět polským státním svátkem.

2. 5. 2018
Den Polonie a Poláků v zahraničí

Slovo Polonia je nejen latinským názvem pro Polsko, ale v současné polštině se používá také pro označení Poláků žijících v zahraničí. V roce 2002 polský Sejm ustanovil 2. květen dnem Polonie a Poláků v zahraničí - jako výraz uznání za mnohasetleté úsilí a zásluhy o znovuzískání nezávislosti Poska, za sounáležitost a pomoc vlasti v nejtěžších chvílích. Pro polskou vládu je spolupráce s Poláky v zahraničí jednou z priorit, zvláště pak v roce, kdy si Polsko připomíná sto let své obnovené státnosti.

Podle údajů polského ministerstva zahraničních věcí žije mimo polské území přibližně 18-20  milionů osob polského původu. Velkou skupinu tvoří lidé, kteří zůstali po přesunu polských hranic na dřívějších východních územích Polska. Další Poláci - současní emigranti, žijí v západních zemích. Největší polská diaspora je v USA. V roce 2012 ve Spojených státech amerických deklarovalo více než 9,6 milionů lidí polský původ.

Druhý květnový dnem je také oficiálním svátkem polské vlajky.

1. 5. 2018
Čtrnáct let v Evropské unii

Polsko spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Slovinskem, Kyprem a Maltou vstoupilo před čtrnácti lety, 1. května 2004, do Evropské unie. Došlo tak k dosud největšímu rozšíření Evropské unie. Prvním krokem ke vstupu bylo 16. prosince 1991 podepsání asociační dohody s Evropskými společenstvími a jejich členskými státy. Symbolickým okamžikem byla oficiální žádost o členství v Evropské unii, kterou polská vláda předložila 8. dubna 1994 v Aténách. O čtyři roky později začala vlastní jednání o vstupu do EU. V referendu, které proběhlo v červnu 2003, se 77,45 % Poláků vyslovilo pro vstup do Evropské unie.

20. 4. 2018
Češi a Poláci 1918-2018: sPOLeCZně

Češi a Poláci sdílí v posledním století společný osud. Ve stejném okamžiku dosáhli obnovení státnosti, paralelně a se stejnou hrdostí tyto státy budovali. Ve stejnou dobu zažili hrůzy dvou totalit a ve stejném okamžiku se od nich osvobodili a hledali cestu zpět na Západ. Jsou naše dějiny pouze souběžné, nebo v nějakém hlubším smyslu společné? To jsou otázky, na které se snaží odpovědět cyklus sPOLeCZně, v rámci kterého po celý rok 2018 vychází články na stránkách Echo24. Ten nejnovější se zabývá příběhem Poláků a Čechoslováků v bitvě u Tobruku. Všechny články z cyklu sPOLeCZně najdete zde.

20. 4. 2018
3Kino uvádí - Bikini Blue

I v dubnu můžete navštívit promítání z cyklu 3Kino uvádí. Ve velkém sále kina Atlas proběhne v úterý 24. 4. od 20:00 předpremiéra filmu Bikini Blue režiséra Jarosława Marszewského. Film přenese diváky do poválečné Velké Británie a jeho hlavními hrdiny jsou polský voják Eryk a jeho anglická manželka Dora. V hlavní roli podal tradičně skvělý výkon Tomasz Kot. Více informací zde. Ještě před prázdninami se pak diváci mohou těšit na filmy Tichá noc a Noc plná zázraků 3.

11. 4. 2018
Poznaňská filharmonie v Praze

V listopadu přijede do Prahy na pozvání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Poznaňská filharmonie. Koncert se koná dne 16. listopadu 2018 od 19:30 ve Smetanově síni Obecního domu a bude připomínkou 100. výročí obnovení nezávislosti Polska. Celý program tvoří polská hudba - zazní díla Fryderyka Chopina, Henryka Wieniawského, Krzysztofa Pendereckého a Karola Kurpińského. Poznaňská filharmonie vystoupí pod vedením známého dirigenta Łukasze Borowicze se sólistkami, které excelovaly na dvou nejvýznamnějších hudebních soutěžích v Polsku: Yulianna Avdeeva (vítězka Mezinárodní soutěže Fryderyka ve Varšavě v roce 2010) a Bomsori Kim (druhé místo na Mezinárodní houslové soutěži Henryka Wieniawského 2016). Vstupenky jsou již v prodeji - možno zakoupit zde.

6. 4. 2018
Osmé výročí letecké katastrofy u Smolensku

V těchto dnech si Polsko připomíná osmé výročí letecké katastrofy u Smolensku. 10. dubna 2010 zde došlo k havárii zvláštního letadla, na jehož palubě byl i prezident Polské republiky Lech Kaczyński a jeho choť Maria Kaczyńska. Na místě zemřelo 96 osob: mezi oběťmi byli kromě prezidentského páru například poslední prezident Polské republiky v exilu Ryszard Kaczorowski, vicemaršálkové Sejmu a Senátu, skupina členů parlamentu, velitelé všech skupin ozbrojených sil Polské republiky, pracovníci Kanceláře prezidenta, šéfové státních institucí, duchovní, představitelé ministerstev, organizací veteránů, společenských organizací a také doprovod i posádka letadla.

Vládní delegace letěla do Katyně u příležitosti 70. výročí Katyňského masakru.  Účastníci letu měli v Katyni složit hold dvaceti dvěma tisícům polských důstojníků – válečných zajatců – zavražděných na jaře 1940 sovětskou NKVD. Katyňský les, Mědnoje, Charkov, Bykovňa – to jsou místa nacházející se v současnosti na Ukrajině a v Rusku, na kterých byli masově vražděni polští váleční zajatci: důstojníci, vědci, duchovní, úředníci a podnikatelé.

Události z 10. dubna 2010 otřásly miliony Poláků i veřejností v zahraničí. Polsko dodnes čeká na vrácení vraku letadla a černých skříněk od ruských úřadů, což by umožnilo získat komplexní znalost příčiny této tragédie.

Výročí se věnují články v Orientaci Lidových novin (ze 7.4., Paweł Lisicki) a v týdeníku Echo (z 12.4., Lukáš Skraba).

 

4. 4. 2018
Letní kursy polského jazyka a kultury 2018

Národní agentura akademické výměny ve Varšavě vyhlásila nábor přihlášek do programu Letní kursy polského jazyka a kultury 2018. Program umožňuje zahraničním studentům bezplatnou účast na třítýdeních nebo čtyřtýdenních prázdninových kursech v Polsku. Přihlášky jsou přijímány do 15. dubna 2018.

Program Letní kursy polského jazyka a kultury 2018 je určen nejen studentům, kteří se učí polštinu jako cizí jazyk, ale i těm, kteří s polštinou ještě nezačali. Kursy zahrnují výuku jazyka, výlety a přednášky o polských dějinách a kultuře.

Informace o pravidlech náboru účastníků Letních kursů polského jazyka a kultury a stanovy programu jsou zveřejněny na internetových stránkách Národní agentury akademické výměny (NAWA). Informace v angličtině zde.

Na kursy se mohou hlásit cizinci, kteří splňují tato kritéria:

  • jsou studenty zahraničních vysokých škol
  • nemají polské státní občanství
  • nestudují v akademickém roce 2017/2018 v Polsku
  • učí se polštinu nebo ovládají angličtinu minimálně na úrovni B1.

Žádost o přijetí do kursu se podává prostřednictvím internetového formuláře NAWA.

Termíny letních kursů: 1.-22. července, 1.-29. července, 1.-22. srpna a 1.-29. srpna 2018.