13. 8. 2018
15. srpna 2018 - Polský institut uzavřen

Ve středu 15. srpna 2018 bude Polský institut uzavřen z důvodu polského státního svátku. Děkujeme za pochopení.

8. 8. 2018
Klarinetista Wacław Zimpel na festivalu Dobršská brána

V obci Dobrš v Pošumaví se ve dnech 17.  - 18. srpna 2018 koná mezinárodní hudební festival Dobršská brána, který pod heslem "brána do světa hudby" přináší vhled do světa soudobé hudby - bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů. Letošním hostem bude i vynikající polský klarinetista a skladatel Wacław Zimpel, který vystoupí spolu s německým bubeníkem Klausem Kugelem. Zimpel je recenzenty považován za průkopníka free jazzu, jeho hudba však čerpá inspiraci i ze soudobé klasické hudby nebo z lidových motivů. Společné vystoupení obou hudebníků se koná 17. 8. od 21:30 v dobršském kostele. Více na www.dobrsskabrana-fest.cz

 

2. 8. 2018
Srpnový provoz knihovny

Vážení čtenáři, dovolujeme si Vás informovat, že knihovna Polského institutu v Praze bude v srpnu otevřena v úterý, čtvrtek a pátek do 15:00 hodin.
Děkujeme za pochopení.

1. 8. 2018
2. ročník Festivalu tří kultur v Kępně

Srdečně Vás zveme na 2. ročník Festivalu tří kultur v Kępně, který se bude konat od 30. srpna do 2. září 2018. Na festivalu vystoupí umělci z Polska, Německa i Izraele, tedy zástupci tří kultur, které ve městě společně žily.

1. 8. 2018
74. výročí Varšavského povstání

Ve středu 1. srpna 2018 si připomínáme 74. výročí vypuknutí Varšavského povstání. 1. srpna v 17:00 každého roku se ve Varšavě rozezní sirény a město se zastaví. Obyvatelé Varšavy pak minutou ticha vzdají hold povstalcům.

Každý rok si polská města připomínají boj varšavských obyvatel proti německým okupantů během Varšavského povstání, avšak hlavní město si tuto událost připomíná ještě výraznějším způsobem. „Godzina W“ (Hodina vypuknutí) – 17:00 znamená pro všechny obyvatele Varšavy významný moment, kdy se rozezní sirény a celé město se na minutu úplně zastaví.

Varšavské povstání vypuklo 1. srpna 1944, trvalo 63 dní do 3. října 1944 a bylo největším povstaleckým aktem v boji za svobodu během druhé světové války.  Téměř 50 tisíc povstalců zemské Armády se postavilo proti německým okupantům. Bojovalo se ve všech čtvrtích Varšavy.

Na druhém břehu Visly přitom boj povstalců nečinně sledovaly jednotky sovětské Rudé armády. Ve Varšavském povstání padlo kolem 16 000 povstalců ze Zemské armády a 150 000 civilních obyvatel. Během povstání bylo zničeno kolem 25 % budov levobřežní Varšavy. Po ukončení bojů se pak nacisté rozhodli Varšavu srovnat se zemí: celkem bylo zničeno 70 % obytných domů a 90 % historických památek.

Galerie fotografií z Muzea Varšavského povstání je dostupná zde.

17. 7. 2018
Ewa Farna propaguje Polsko

Polsko očima Ewy Farné - tak se jmenuje nová internetová kampaň Polské turistické organizace, která byla připravena pro český trh. Populární zpěvačka v ní propaguje polská města, mj. Varšavu, Krakov či Vratislav - jejich památky, dějiny nebo gastronomii - vždy na základě vlastních zážitků a zkušeností. Kampaň probíhá především na sociálních sítích, ale od konce července se chystají také reklamní bannery na oblíbených českých internetových portálech. Bannery budou odkazovat na internetové stránky www.polsko.travel, které jsou turistům již nyní k dispozici v češtině. Brzy se na nich objeví také seznam nejoblíbenějších míst Ewy Farné z každého z deseti polských měst, jež byla do kampaně zahrnuta.

21. 6. 2018
Výstava plakátů Waldemara Świerzyho v kině Světozor

V pražském kině Světozor je po celé léto k vidění výstava plakátů Waldemar Świerzy: Legenda polského plakátu. Výstava zahrnuje 60 děl tohoto předního představitele polské plakátové školy, grafika a ilustrátora. Všechny plakáty pocházejí ze sbírky Terryho ponožky, výstavu připravil kurátor Pavel Rajčan. Více informací o výstavě zde.

 

25. 5. 2018
70. výročí smrti kapitána Witolda Pileckého

Před sedmdesáti lety byl ve vězení ve varšavské Rakowiecké ulici popraven Witold Pilecki, polský důstojník, aktivní účastník odboje za druhé světové války. Pilecki působil v Zemské armádě, mimo jiné pronikl do osvětimského koncentračního tábora, kam se nechal dobrovolně zavřít, a opět utekl, aby o děsivých zážitcích podal zprávu. Zúčastnil se také Varšavského povstání. V roce 1947 ho zatkla komunistická moc a po mučení a zincenovaném procesu byl 25. května 1948 popraven. V roce 1990 byl rehabilitován, povýšen do hodnosti plukovníka a vyznamenán Řádem bílé orlice. Britský historik prof. Michael Foot řadí Pileckého mezi šest nejodvážnějších odbojářů za druhé světové války.

Pilecki předestřel vedení Polského podzemního státu svůj nápad proniknout do německého nacistického koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Jeho úkolem bylo shromažďovat informace o podmínách, které v táboře panují, a předávat je mimo tábor. Po útěku z tábora sepsal zprávy, dokládající zločiny nacistického Německa, jichž byl svědkem. Tyto zprávy byly předány Spojencům a vedle činnosti Jana Karského se jedná o první pramen o holocaustu na světě.

Více informací o Witoldu Pileckém například v tomto článku na www.reflex.cz

9. 5. 2018
Výsledky komiksové soutěže Spolu v bublinách

Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na veletrhu Svět knihy, v sobotu 12.5.2018 od 11.00 v Komiksovém sále Průmyslového paláce. V Pravém křídle je také k vidění výstava po celou dobu trvání veletrhu (10.-13.5.)

Spolu v bublinách
1. místo: Kateřina Čupová
2. místo: Pavel Kučera
3. místo: Štěpánka Jislová / Ondřej Malina
Čestné ocenění: Kateřina Nováková, Marek Rubec&Olga Słowik, Terezie Unzeitigová

Komise: Petr Blažek, Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek, Maciej Ruczaj

Razem w komiksie

místo: Artur Biernacki
2. místo: Krzysztof Skory
3. místo: Michał Romański
Čestné ocenění: Roman Gajewski, Sylwia Kruczek, Tomasz Nguyen-Xuan, Karolina Zięba

Komise: Wojciech Birek, Aleksandra Cieślak, Tomáš Chrobák, Paweł Ukielski

Pořadatelé soutěže: Polský institut v Praze a České centrum ve Varšavě

Za podpory: Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Česko-polské fórum/Forum polsko-czeskie

Partneři: Mazowiecki Instytut Kultury/Mazowsze, Fundacja Meritum, Bardzo fajný festival/spolek Popular

5. 5. 2018
Informace z knihovny Polského institutu

Vážení čtenáři, dovolujeme si Vás informovat, že knihovna Polského institutu v Praze bude ve dnech 31. 5. – 1. 6. 2018 uzavřena. Důvodem jsou probíhající akce a polské státní svátky. Děkujeme za pochopení.

3. 5. 2018
Ústava 3. května - 227. výročí

V letošním roce si Polsko připomíná 227. výročí vzniku Ústavy 3. května - první novodobé písemně zformulované ústavy v Evropě, které ve světovém měřítku náleží druhé místo po ústavě americké. Ústava byla přijata 3. května roku 1791. Za její autory jsou považováni král Stanislav August Poniatowski, maršálek litevského velkoknížectví Ignacy Potocki a duchovní a filozof Hugo Kołłątaj.

Ústava čerpala inspiraci z evropského osvícenství a americké ústavy z roku 1787. Tvůrci polské ústavy například uváděli, že vláda musí sloužit blahu celého národa. Dokument tvořilo 11 článků. První z nich stanovoval římskokatolické náboženství jako dominantní, avšak zároveň garantoval svobodu vyznání vyznavačům jiných náboženství. Dále pak 5. článek ústavy dělil moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Dvoukomorový Sejm schvaloval zákony, výkonná moc byla v rukou krále a stráže práv, soudní moc pak byla v rukou nezávislých soudů.

Ústava 3. května rušila právo Liberum veto, které dříve umožňovalo zastavit schválení zákona za nesouhlasu byť jediného poslance - od této doby měla být všechna rozhodnutí činěna většinou hlasů. Král neměl zákonodárnou moc. Královská rozhodnutí, aby vstoupila v platnost, musela být podepsána příslušnými ministry, kteří se dále zodpovídali Sejmu.

Ústava 3. května byla odrazem polského ducha, který umožnil polskému národu přetrvat 123 let poroby po trojím dělení Polska, a později i dlouhé roky komunistické represe. Třetí květnový den byl do roku 1940 státním svátkem. Do konce druhé světové války a v období komunistického Polska bylo slavení Dne ústavy zakázáno, avšak toto výročí bývalo každý záminkou masových protikomunistických manifestací. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, i dnes je vznik Ústavy 3. května považován za jednu z přelomových událostí v dějinách Polska - a 3. květen je opět polským státním svátkem.

2. 5. 2018
Den Polonie a Poláků v zahraničí

Slovo Polonia je nejen latinským názvem pro Polsko, ale v současné polštině se používá také pro označení Poláků žijících v zahraničí. V roce 2002 polský Sejm ustanovil 2. květen dnem Polonie a Poláků v zahraničí - jako výraz uznání za mnohasetleté úsilí a zásluhy o znovuzískání nezávislosti Poska, za sounáležitost a pomoc vlasti v nejtěžších chvílích. Pro polskou vládu je spolupráce s Poláky v zahraničí jednou z priorit, zvláště pak v roce, kdy si Polsko připomíná sto let své obnovené státnosti.

Podle údajů polského ministerstva zahraničních věcí žije mimo polské území přibližně 18-20  milionů osob polského původu. Velkou skupinu tvoří lidé, kteří zůstali po přesunu polských hranic na dřívějších východních územích Polska. Další Poláci - současní emigranti, žijí v západních zemích. Největší polská diaspora je v USA. V roce 2012 ve Spojených státech amerických deklarovalo více než 9,6 milionů lidí polský původ.

Druhý květnový dnem je také oficiálním svátkem polské vlajky.