Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
Praha / Pelléova 20/70, Praha 6 – Bubeneč

Zveme vás do zahrad Malé vily na večer jedinečného setkání spisovatelky Joanny Lech a kytarového virtuóza Piotra Bąka, který si připravil výběr skladeb na základě Joanniných textů. Zvídavé otázky bude klást básnířka Zofia Bałdyga a celý večer včetně textů přeloží Anna Plasová.
Joanna Lech je nyní rezidentkou Praha město literatury UNESCO a pracuje na knize, ve které se právě Praha stává místem děje. 

Joanna Lech
Básnířka, spisovatelka, autorka čtyř básnických sbírek a románů Sztuczki a Kokon. Za svůj debutový román nominována na literární ocenění Nike a cenu Gdynia 2017. V roce 2007 jí byla v 6. ročníku ceny R. M. Rilkeho v Sopotech udělena cena Grand Prix a ve 13. ročníku soutěže Jacka Bierezina v Lodži cena hlavní. Byla nominována na vratislavskou cenu poezie Silesius (2010) a literární ocenění Nike (2011).  

Praha / Maďarský institut, Rytířská 25

Na společné diskusi se opět setkají účastníci Visegrádského programu rezidenčních pobytů. Hosty budou polský historik Michael Morys-Twarowski, český básník Martin Veselý, maďarský literární historik a kritik Péter Miksó, a slovenský prozaik, publicista, dramatik, kulturní organizátor a občanský aktivista Peter Getting. Zazní ukázky z textů, na nichž autoři během své pražské rezidence pracovali.

Michael Morys-Twarowski (*1985) – historik, který se zaměřuje především na dějiny Těšínského Slezska, publikoval také knihu věnovanou územnímu rozmachu Rzeczpospolité od středověku do 18. století. 

Pořádá Institut umění – Divadelní ústav, partnerskými organizacemi jsou polská Villa Decius, Petőfi Irodalmi Múzeum a Literárne informačné centrum. 


Praha / Polský institut, Malé náměstí 1

Při příležitosti 160. výročí narození Ludvíka Lazara Zamenhofa – tvůrce mezinárodního jazyka esperanto – vychází kniha známého zamenhofologa Alexandra Korženkova. 

Alexander Korženkov: Ludvík Lazar Zamenhof. Život, dílo, ideály (přeložil Jindřich Košťálek, KAVA-PECH 2019) 

Ludvík Lazar Zamenhof (1859–1917) se narodil v židovské rodině, od dětství mluvil rusky a v jidiš. Polsky se naučil později a mluvil tak se svými dětmi. Snad právě vícejazyčnost a mnohost národů i vyznání tehdejšího Polska stálo u zrodu jeho tří projektů, které směřovaly především k dorozumění a porozumění mezi lidmi. Byly jím kromě esperanta také spirituální sjednocení židovské komunity –hilelismus, a jeho rozšíření pro všechny lidi – homaranismus.   

Ve spolupráci s nakladatelstvím KAVA-PECH, které mj. vydává knihy v esperantu.  

www.kava-pech.cz

 
Praha / Kavárna Fra, Šafaříkova 15

Uvedení nového českého překladu básní polské básnířky a fotografky Małgorzaty Lebdy. Za sbírku Matečník (Matecznik, 2016) autorka získala cenu Orfeus. Její poezie silně reflektuje téma smrti a také vztah člověka a přírody, z nějž vzniká svébytná mytologie. Vydalo nakladatelství Weles. Literární večer bude uvádět překladatel sbírky, básník Bogdan Trojak.

Małgorzata Lebda pochází z beskydské obce Żeleźnikowa Wielka, v současné době žije v Krakově, kde přednáší na pedagogické fakultě. Věnuje se také horolezectví a maratónskému běhu. Autorčiny fotografické práce najdete na http://lebda.org.

www.fra.cz

Foto z akce: Jitka Hanušová


Praha / VNITROBLOCK, Tusarova 31, Praha 7

Víkendový dům ve Stroze, postavený čistě z ekologických materiálů, představí v rámci Salonu dřevostaveb také architekt Bartłomiej Boratyn, zakladatel studia B2 Architekci. A co víc: doprovázet ho bude klient Bartłomiej Sus, kterého můžete osobně vyzpovídat, jak se mu víkendy v moderní dřevostavbě líbí.

Kreativní architekti, osvícení investoři a progresivní dodavatelé na již 14. ročníku Salonu dřevostaveb – největší nesoutěžní přehlídce dřevěné architektury v Česku a na Slovensku. Návštěvníci uvidí a uslyší to nejlepší z tohoto atraktivního oboru na jednom místě, v novém konceptu a v dosud největším měřítku (výstava, přednášky, diskuze, neformální networking). Vše zasazené do industriálního srdce pražských Holešovic a do kontextu Střední Evropy s hosty ze Slovenska, Rakouska a Polska. Tato tradiční událost jim napoví s kým nejlépe navrhnout a postavit váš další projekt. O hudební osvěžení se navíc v sobotu postará Justin Lavash.

Vstupenky zde.


Praha 1 / Malé náměstí 1
IP

Polský institut v Praze, dříve Polské informační a kulturní středisko, byl otevřen před 70 lety, v lednu 1949 a jeho první adresou bylo Václavské náměstí 10. Během let se středisko pro řadu českých návštěvníků stalo „oknem na Západ“ – na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice si mohli koupit desky západních interpretů nebo knihy v Československu nedostupných autorů. Vždy však samozřejmě plnilo a plní i svou základní úlohu: informovat o Polsku a jeho kulturním dění či zvát k návštěvě Polska.

Přijďte s námi oslavit toto úctyhodné výročí – připravili jsme pro Vás den otevřených dveří, během nějž si budete moci nejen prohlédnout prostory našeho současného sídla, ale také zapsat se do knihovny nebo si vyslechnout prezentaci o Polsku. K vidění bude také speciální výstava našich plakátů – od těch prvních ze 60. let až do doby nedávné. Autorem většiny z nich je dlouholetý grafik institutu Jiří Kodejš.

Program 

10:00 Dveře se otevírají
15:00 Beseda a prezentace o současném Polsku pro seniory
17:00 Ukázková minilekce polštiny
17:30 Promítání filmu Nejošklivější auto na světě
(Najbrzydszy samochód świata, 2017, 45 min., rež. Grzegorz Szczepaniak) - oceňovaný dokumentární film, jehož nejmladším hrdinou je padesátiletý wartburg, za jehož volantem sedí sedmdesátiletý Bogdan, který se spolu se svou matkou vydává na cestu do minulosti...

Celý den:

Výstava programových plakátů Polského institutu / kázka z historických i současných plakátů umožní nahlédnout do naší činnosti – zahrnuje jednotlivé kulturní akce, později především programové souhrny.

Soutěžní kvíz o Polsku / Co víte o Polsku? Prověřte to v soutěži o ceny.

Turistické zajímavosti v Polsku / informace o historických památkách, přírodě, kulturních i gastronomických destinacích

Knihovna Polského institutu / možnost zdarma se zapsat do naší knihovny, která nabízí i mnoho titulů v češtině



Praha / Knihovna Václava Havla

sPOLeCZně / Polsko-československá solidarita

Křest českého překladu knihy Hranicím navzdory. Příběh Polsko-československé solidarity (ÚSTR 2018) za účasti dvou autorů, Łukasze Kamińského a Petra Blažka. Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Łukasz Kamiński / polský historik a bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN)

Petr Blažek / český historik působící v Ústavu pro studium totalitních režimů

Doporučujeme:

26. 4. se setkání věnovanému výročí Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v Knihovně Václava Havla zúčastní opoziční aktivista Mirosław Chojecki, člen KOR a Solidarity.



Praha / kino Ponrepo, senát PČR, ambit kláštera Panny Marie Sněžné a další místa

Dvanáctý ročník multižánrového mezinárodního festivalu proti totalitě nese podtitul „pocta hrdinům“. Letošním čestným zahraničním hostem akce je Polsko, což se do programu festivalu promítá na mnoha úrovních – od zahajovacího pietního aktu u Pomníku obětem komunismu na Újezdě až po závěrečnou ekumenickou bohoslužbu v chrámu sv. Víta.

Festival Mene Tekel se systematicky věnuje připomínání, udržování a kultivování povědomí o zločinech nacismu a komunismu – proto se v jeho programu pravidelně objevují pietní akty, besedy s někdejšími politickými vězni a také mnoho vzdělávacích programů určených pro děti a mládež či školní skupiny. Téma boje proti nesvobodě je publiku představeno s pomocí pamětníků, odborníků, filmů, výtvarného umění a divadelních představení. Nedílnou součástí je každý rok také slavnostní předávání cen ministra kultury Dáma/Rytíř české kultury, určených umělcům, kteří se sami střetli s nacistickou nebo komunistickou totalitní mocí.

Kompletní program naleznete na www.menetekel.cz.

Polský program v rámci festivalu Mene Tekel

26. 2. / 13:00 / ambit kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18

Witold Pilecki 1901–1948

Vernisáž výstavy o životním příběhu důstojníka, který se nechat dobrovolně zavřít v koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi, aby o něm mohl podat zprávu.

27. 2. a 28. 2. / kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Filmové večery

Filmové večery věnované různým druhům hrdinství – patronem jednoho z nich bude Witold Pilecki, patronkou druhého význačná členka Rady pomoci Židům Irena Sendlerová.

pátek 2. 3. / 14:00 / Senát PČR, Valdštejnské náměstí 4

Mezinárodní konference

Historické milníky nejen české historie – zvláštní důraz bude kladen na „osmičkové“ roky. Hlavní panel se bude věnovat česko-polské spolupráci v boji proti totalitě: přední čeští a polští historici v něm budou diskutovat o bojích o Tobruk, působení českých a polských letců v RAF a málo známé účasti Poláků v Pražském povstání.

Další podrobnosti naleznete na webu a Facebooku Polského institutu v Praze.

Filmové večery v kině Ponrepo

27. 2. / 17:30 / Smrt Witolda Pileckého (životopisné historické drama, Polsko, 2006, 85 min)

Witold Pilecki se během druhé světové války vyznamenal sérií odvážných akcí: hned v listopadu 1939 vstoupil do odboje a později se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Díky zprávám, které zde sepsal, se ke Spojencům dostaly vůbec první informace o nacistických zločinech. V roce 1943 z tábora unikl a v srpnu 1944 se zúčastnil Varšavského povstání. Po válce pracoval jako agent polské exilové vlády a v Polsku shromažďoval informace o sovětských zločinech. Komunistická tajná policie ho však odhalila… Děj filmu sleduje poslední tři roky Pileckého života, vyšetřování, věznění, soudní proces a smrt v roce 1948, a v retrospektivě ukazuje nejen jeho příběh, ale také osudy dalších protinacistických a protikomunistických bojovníků.

28. 2. / 17:30 / Lžička štěstí (dokument, Polsko, 2003, 22 min)

Dokument o Ireně Sendlerové, nositelce titulu Spravedlivý mezi národy, která během druhé světové války vedla dětskou sekci tajné Rady pomoci Židům Żegota. Zorganizovala a z části i osobně realizovala záchranu více než 2 500 dětí z varšavského ghetta. Různými způsoby je pašovala z ghetta ven a pak pro ně nacházela náhradní rodiny a úkryty po celém Polsku.

Příběh Ireny Sendlerové (dokument, Polsko, 2015, 27 min)

Záznam rozhovorů režiséra Andrzeje Wolfa a Ireny Sendlerové natočených v závěru jejího života přibližuje názory a postoje této výjimečné ženy. „Nejsem hrdinka,“ říká v něm, „prostě jsem dělala to, co mi velelo moje srdce.“

28.2. / 19:00 / Úkryt v zoo (životopisné historické drama, USA / Česko / Velká Británie, 2017, 127 min)

Antonina Żabinska pracuje ve varšavské zoologické zahradě spolu s manželem, který je ředitelem zahrady. Když 1. září 1939 Německo zaútočí na Polsko, bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Żabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a trávníky se promění v zeleninové záhonky. Jan a Antonina začnou v prázdných klecích i své vlastní vile ukrývat lidi skrývající se před nacistickým pronásledováním.

www.nfa.cz/cz/kino-ponrepo


Praha / DOX – Vzducholoď Gulliver, Poupětova 1

Jedna z nejmytizovanějších a nejobávanějších organizací očima polské reportérky Katarzyny Surmiak-Domańské a české amerikanistky Hany Ulmanové. Diskusi o dnešní americké společnosti a o tom, co ji rozděluje a spojuje, moderuje Petr Vizina. Rozumíme Spojeným státům, které pro Středoevropany desítky let představovaly ráj na zemi?  

Katarzyna Surmiak-Domańska (1967), polská reportérka a novinářka, autorka čtyř ceněných reportérských knih. Poslední z nich, Ku-klux-klan. Tady bydlí láska (Absynt 2017, překlad Jarmila Horáková), rozkrývá vznik i současnou strukturu KKK, ale také hluboké kořeny otrokářství a rasové segregace.  

Anglicky s tlumočením do češtiny. / Vstupné 60 Kč/ 40 Kč 

www.absynt.sk / www.dox.cz 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Ve své čerstvě přeložené knize Přípitek předkům nás reportér Wojciech Górecki zasvěceně i poutavě provází po Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. V Praze bude diskutovat s politologem Ondřejem Ditrychem i o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět.  

Wojciech Górecki je novinář, reportér, historik a analytik. Působil na velvyslanectví v Baku, byl členem expertního týmu při EU vyšetřujícího okolnosti války v Gruzii, pracuje ve Středisku východních studií (OSW). Vydal několik reportážních knih věnovaných Kavkazu. Přípitek předkům vyšel česky v nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj (více v rubrice Knihy).

25. 10. Přednáška Wojciecha Góreckého / Masarykova univerzita v Brně
27. 10. / 18:00 Diskuse s Wojciechem Góreckým, moderuje překladatelka Bára Gregorová Antikvariát a klub Fiducia / Nádražní 30, Ostrava 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Kupferberg neboli Miedzianka, tajemně zmizelé městečko nedaleko Jelení hory, by dnes leželo v Polsku. Národnost jeho obyvatel se ale v průběhu 20. století změnila stejně jako okolní hranice. Podobné příběhy známe i z české historie. Hovořit o nich bude polský reportér Filip Springer a dokumentarista, novinář a (spolu)autor několika knih o českém pohraničí Petr Mikšíček.

Filip Springer je reportér a fotoreportér, který se ve svých knihách i článcích věnuje především současnému polskému veřejnému prostoru a architektuře. V Praze představí svůj oceňovaný debut Miedzianka (2011), česky vydaný nakladatelstvím Absynt. Kniha vychází v rámci cyklu Samostatnost 1918, jehož iniciátorem je Polský institut v Praze (více v rubrice Knihy).

Den Architektury: Filip Springer  
Jak se dnes staví v Polsku? Revitalizace průmyslových měst, novostavby a plánování.
3. 10. v 18.00 / Divadlo hudby, Denisova 824/47, Olomouc 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Polský novinář a historik Mariusz Surosz zachytil osm příběhů Češek. Jejich komplikované životní osudy vypovídají mnohé o našich moderních dějinách, ať už je to poválečné účtování s kolaboranty, spor o těšínské Slezsko nebo fenomén Církve československé husitské. Diskusi s autorem a hrdinkami jeho knihy moderuje Tomáš Dimter.  

Pohled zvenčí dokáže odhalit detaily, kterých si sami nepovšimneme – Mariusz Surosz takto nově představuje dobře známé postavy jako je Adina Mandlová nebo Věra Čáslavská, ale především objevuje pro nás neznámé hrdinky, „obyčejné“ Češky. Sám autor, který vystudoval filozofii a historii na Jagellonské univerzitě v Krakově, žije od roku 2011 v Praze. Kniha Ach, ty Češky! (2015), která vyšla letos česky v nakladatelství Mladá Fronta, je po úspěšném debutu Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima (2010) již druhou Suroszovou publikací věnovanou českým dějinám.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Křesťanství se zrodilo v regionu, který dnes označujeme jako Blízký východ a pokládáme ho za jednu nejvýbušnějších oblastí současného světa. Jak se v ní žije „posledním“ křesťanům? 

Polsko-česká diskuse o obtížné aktuální situaci pronásledovaných křesťanů vklíněných mezi islámské radikály a evropskou nedůvěru k uprchlíkům. Svůj pohled představí Dariusz Rosiak, reportér Polského rádia a autor knihy Zrno a krev o situaci křesťanů v dnešním Iráku, Egyptě, Turecku a Libanonu nebo Syřanech žijících ve Švédsku, a Jan Fingerland, komentátor působící v současné době v Českém rozhlase, který patří k předním českým odborníkům na Blízký východ.

www.vaclavhavel-library.org


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Patří Turecko na Východ nebo na Západ? Dokážeme pochopit jeho současnou tvář? O dynamické zemi, v níž se střetává islám s islamofobií, konzervatismus s postmodernou a stesk po Evropě s euroskepsí, budou hovořit polský reportér Witold Szabłowski a český turkolog a první velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně.

Reportážní debut Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk. Příběhy z Turecka, měl velký úspěch v Polsku i ve světě, byl přeložen do angličtiny, němčiny, ruštiny a nově také češtiny (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj, 2016). Knihu, v níž autor využil své zkušenosti z ročního pobytu v Turecku, uvede překladatelka Bára Gregorová.

Poslední letošní setkání diskusního cyklu Polského institutu a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

www.vaclavhavel-library.org


Praha / Knihovna Václava Havla

Uvedení knihy Fenomén: Polská literární reportáž (Karolinum, 2016), první publikace o polské literární reportáži pro české publikum, která je výsledkem loňské stejnojmenné konference a debatního setkání. Obsahem je historie a současnost tohoto žánru a rozhovory s předními polskými reportéry.  

Knihu představí její spoluautoři, profesor vratislavské univerzity Igor Borkowski a polonistka Michala Benešová. Následovat bude diskuse Ewy Winnické a Petry Procházkové o migraci v současné Evropě mezi jednotlivými státy i zvenčí.

Další setkání ze společného diskusního cyklu ve spolupráci s Polským institutem v Praze, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

Ewa Winnicka

Polská reportérka, působila v deníku Gazeta Wyborcza, v současné době je autorkou týdeníku Polityka. Vydala mj. knihu Angole (Angláni, 2014), soubor reportáží o polské migrační vlně ve Velké Británii, kam za posledních deset let odjelo za prací více než sedm set tisíc Poláků. Winnicka vyslechla desítky příběhů od úspěšných manažerů v City po rozčarované třídiče odpadků bez budoucnosti.

Petra Procházková

Reportérka Lidových novin, válečná zpravodajka a autorka reportážního románu Frišta (2004) a dalších próz na hranici dokumentu a beletrie. Procházková se věnuje především zemím bývalého Sovětského svazu, ale navštěvuje i krizové oblasti po celém světě. V roce 2015 se vydala na cestu se skupinou syrských uprchlíků a doprovázela je z Turecka do Řecka


Praha / Knihovna Václava Havla

Třetí setkání ze společného diskusního cyklu Polského institutu a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.  

Beseda se spisovatelkou Margo Rejmer, která několik posledních let strávila v Rumunsku a Albánii a je autorkou knihy Bukurešť. Prach a krev literární reportáže o Rumunsku zmítajícím se mezi dědictvím éry Ceauşesca a touhou po „Západě“. Knihu v překladu Jarmily Horákové vydalo loni nakladatelství Doko¬řán Jaroslava Jiskrová Máj.

Diskutovat o romantických stereotypech, současné realitě a při¬tažlivosti jihovýchodní Evropy bude autorka s René Kubáškem, bývalým ředitelem Českého centra v Bukurešti.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Některé historické události společnost spojují i rozdělují. Varšavské povstání nebo akce bratří Mašínů jsou dnes především symboly. Jak o nich vyprávět? Magdalena Grzebałkowska a Pavel Kosatík představí své příběhy národních dějin. 

Další setkání z cyklu Večery s reportéry pořádaného Polským institutem ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Budeme diskutovat o tom, jaký obraz minulosti může představit reportáž a esej, nebo jak se dnes proměňuje chápání vlastní historie.

Magdalena Grzebałkowska je polská spisovatelka a reportérka. Za svou knihu 1945. Wojna i pokój (1945. Válka a mír, 2015) získala Polsko-německou novinářskou cenu Tadeusze Mazowieckého. Je jednou z autorek antologie reportáží a esejů Chtěli jsme být svobodní… Příběhy z Varšavského povstání 1944, vydané v roce 2015 Občanským sdružení PANT.


Praha / Knihovna Václava Havla, Voršilská 10

V současné době je Irák, opěrný bod Islámského státu, jedním z nejvýbušnějších míst na geopolitické mapě. Jak tento stav ovlivnila jeho nedávná historie? Diskutovat nejen o knize Irák. Peklo v ráji budou její autor, polský reportér Paweł Smoleński, a Tomáš Lindner z Respektu. 

Pro pochopení dnešního světa nám nestačí zprávy tiskových agentur – a polští reportéři dokáží spojovat osobní zkušenost se snahou zachytit hlubší podstatu popisovaných událostí. Během cyklu Večery s reportéry, který Polský institut společně s Knihovnou Václava Havla zahajuje, se v diskuzi o palčivých problémech současnosti představí nové české překlady polských reportáží. 

Paweł Smoleński se dlouhodobě věnuje oblasti Izraele a Palestiny. Jeho knihu Irák. Peklo v ráji vydalo nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj v roce 2015 v překladu Michaly Benešové a Lucie Zakopalové. Česky vyšly také jeho reportáže Izrael už se nevznáší (2013).


» starší program