Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty

Ostrava / Černá louka – pavilon A
Wojciech Jagielski

Jeden z nejzkušenějších polských zahraničních reportérů, Wojciech Jagielski, přiblíží práci reportéra v krizových oblastech. Diskuse proběhne v rámci scény Lidská práva a svoboda ve spolupráci s Centrem PANT a zúčastní se jí také Piotr Górecki, bývalý válečný televizní reportér. Na Nakladatelské scéně pak Jagielski představí nový český překlad své knihy o Afghánistánu Modlitba za déšť.

Wojciech Jagielski – autor řady ceněných reportážních knih, věnovaných mj. Jihoafrické republice nebo Kavkazu. Mnoho let spolupracoval s deníkem Gazeta Wyborcza, v současné době píše pro Tygodnik Powszechny, ale také BBC nebo Le Monde. Jako novinář se zúčastnil ozbrojených konfliktů v Tádžikistánu, Gruzii nebo Afghánistánu. Kniha Modlitba za déšť vyšla vloni česky v nakladatelství Absynt v překladu Michaly Benešové.

www.kniznifestival.cz


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu budou polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutovat o proměnách v našich zemích.

Reportéři Marek Szymaniak a Saša Uhlová vydali v minulém roce velmi podobné knihy: Urobieni (Zpracovaní) a Hrdinové kapitalistické práce. Popisují v nich nevýhodné pracovní smlouvy, práci na černo, vydírání ze strany zaměstnavatelů, nedodržování a obcházení zákonů… Pokud byla před rokem 1989 komunistickým slibem i výhružkou centrálně plánovaná „práce pro všechny“, dnes se situace obrátila a dobrovolně děláme „všechno pro práci“. Kam jsme to tedy dopracovali? 

Moderuje Petr Vizina.

Výroční debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze. 

Akce se koná za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Praha 1 / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 15

Stát, jehož území bylo součástí prastarých říší již v osmém století před naším letopočtem, je dnes spojen především s jedním slovem: Tálibán. O zemi, kde již desítky let probíhá komplikovaný ozbrojený konflikt, bude hovořit polský reportér Wojciech Jagielski a mladá novinářka Fatima Rahimi, která jako dítě se svou rodinou musela uprchnout z afghánského Herátu a žije v současné době v Česku.

Wojciech Jagielski se do Afghánistánu vypravil mnohokrát, výsledkem jeho cest je kniha Modlitba za déšť, která se věnuje období mezi jarem 1992 a podzimem 2001 a sleduje afghánské režimy i plány a zájmy světových mocností. V roce 2003 byla nominována na literární cenu Nike. Česky ji letos v překladu Michaly Benešové vydává nakladatelství Absynt. Pohled ceněného a zkušeného polského reportéra se bude v diskusi doplňovat se zkušenostmi Fatimy Rahimi – dramatickým útěkem z Afghánistánu, půlroční cestou do neznáma, zážitky z prvních let v uprchlických táborech, životem a studiem v Česku, ale také názory na aktuální situaci v Afghánistánu.

Večer moderuje polonistka a překladatelka Michala Benešová.

Akce se koná v rámci projektu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla Večery s reportéry.


Praha, Brno /

Stejné místo – jiné vzpomínky? Češi a Poláci, ale také Ukrajinci nebo Židé byli ve volyňských vesnicích sousedy. Malebná a úrodná krajina se ale v první polovině 20. století stala dějištěm krvavých bojů, přesunů hranic i obyvatel.

„Když jedni zabíjejí, druzí přicházejí s pomocí,“ zní motto knihy polského reportéra Witolda Szabłowského Spravedliví zrádci (Pant 2018), v níž se autor vydal po stopách tzv. volyňského masakru, etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině v letech 1943–44. Jak se liší polské a české vzpomínky na Volyň? S polským novinářem bude diskutovat básník a překladatel Josef Mlejnek, autor knihy Volyň tam v dáli (CDK 2015), jehož předci žili na Volyni. O své vzpomínky se také podělí dva tamější rodáci: v Praze malíř Rostislav Zárybnický, který se narodil v roce 1936 v České Sklíni a v roce 1947 byl spolu se svou rodinou repatriován do Československa, v Brně pak Viktor Haken z ukrajinské Sklíně.


Praha / (A)void Floating Gallery, Rašínovo nábřeží

Pohupováni vltavskými vlnami si s polskou reportérkou Katarzynou Boni a česko-japonskou filmařkou Harunou Honcoop budeme povídat o životě ve stínu cunami a Fukušimy, ale také o japonské společnosti a tradicích. Kapkou saké pokřtíme český překlad reportážní knihy Katarzyny Boni s názvem Ganbare! Workshopy smrti, věnované stejnému tématu.  

Off-program: Trio shakuhachi 

Japonskou estetikou inspirovaná improvizovaná hudba. Vystoupí Marek Kimei Matvija (tradiční japonská bambusová flétna shakuhachi), Annabelle Plum (hlas) a Žaneta Vítová (akordeon).

Setkání proběhne v rámci festivalu Na vlnách MKP. 

Spoluorganizátoři: Městská knihovna v Praze, Praha město literatury, (A)VOID Floating Gallery

Katarzyna Boni (*1982), polská reportérka a cestovatelka. Zajímá ji především Asie – více než čtyři roky strávila v Japonsku, Číně, Kambodži, Thajsku, na Filipínách a v Indonésii. Píše o cestování, lidech, které potkává, netypických chutích a inspirativních tradicích. Absolventka kulturologie a varšavské Reportážní školy. Za svou knihu Ganbare! Workshopy smrti (polsky 2016, česky Absynt 2017 v překladu Michaela Alexy) získala cenu Gryfia, polskou cenu pro nejlepší autorky.

Haruna Honcoop (*1982), česko-japonská filmařka a překladatelka. Vystudovala sinologii na FF UK a FAMU, kde se zaměřovala především na dokumentární film. Během katastrofy ve Fukušimě pomáhala pořádat sbírky pro pozůstalé a oběti cunami. V současné době připravuje natáčení dokumentu o pekingských a tokijských olympijských stadionech. Její japonská rodina pochází z ostrova Kjúšú, města Beppu, otec fotograf žije v Tokiu.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Váleční reportéři se každodenně střetávají se smrtí, násilím a utrpením konkrétních lidí. Domů by přitom měli posílat zprávy z často vzdálených a nesrozumitelných konfliktů jako nestranní pozorovatelé. Diskuse Piotra Góreckého, bývalého válečného zpravodaje polské televize, a novinářky Markéty Kutilové, která již několik let v Sýrii a Iráku dokumentuje válku proti Islámskému státu. 

Piotr Górecki působil v letech 1990–1995 jako korespondent v Praze, po roce 2004 pracoval po celém světě jako televizní válečný zpravodaj, na TVP Info vedl vlastní pořad o aktuálních zahraničních událostech. Za svou reportáž o afghánském politikovi a vojevůdci Ahmadu Masúdovi získal cenu Polské tisk. kanceláře.

Markéta Kutilová se jako projektová koordinátorka účastnila zahraničních misí Člověka v tísni v Íránu nebo na Haiti. Jako novinářka pracovala v DR Kongo, Ugandě, Kambodži, Libérii, Gambii, Senegalu, Rwandě, Kongu nebo Jordánsku. Je spoluautorkou knihy Islámskému státu na dostřel a televizních reportáží o boji proti ISIS v Sýrii a Iráku.


Praha / Knihovna Václava Havla

Vyvražďování probíhající jen pár stovek kilometrů od české hranice. Genocida odehrávající se v devadesátých letech dvacátého století uprostřed Evropy. Můžeme krutou jugoslávskou válku pochopit, popsat? Polský reportér Wojciech Tochman a český novinář Jan Urban se o to ve svých reportážních knihách pokusili. Večer moderuje překladatelka Lenka Kuhar Daňhelová.

Zkušený reportér Wojciech Tochman je autorem mnoha reportáží z Polska, ale také z filipínských chudinských čtvrtí nebo rwandské genocidy. V roce 2015 mu byla udělena cena Amnesty International za práci propagující a chránící lidská práva. Válce v Bosně se věnuje jeho kniha Jako bys jedla kámen (více v rubrice Knihy).

Novinář, disident a signatář Charty 77 Jan Urban byl válečným zpravodajem v Bosně a Hercegovině, kam také pomáhal dovážet humanitární pomoc, je autorem knihy Všem sráčům navzdory: válka, o které nechcete nic vědět (vyšla v roce 1997 a 2017).


Praha / DOX – Vzducholoď Gulliver, Poupětova 1

Jedna z nejmytizovanějších a nejobávanějších organizací očima polské reportérky Katarzyny Surmiak-Domańské a české amerikanistky Hany Ulmanové. Diskusi o dnešní americké společnosti a o tom, co ji rozděluje a spojuje, moderuje Petr Vizina. Rozumíme Spojeným státům, které pro Středoevropany desítky let představovaly ráj na zemi?  

Katarzyna Surmiak-Domańska (1967), polská reportérka a novinářka, autorka čtyř ceněných reportérských knih. Poslední z nich, Ku-klux-klan. Tady bydlí láska (Absynt 2017, překlad Jarmila Horáková), rozkrývá vznik i současnou strukturu KKK, ale také hluboké kořeny otrokářství a rasové segregace.  

Anglicky s tlumočením do češtiny. / Vstupné 60 Kč/ 40 Kč 

www.absynt.sk / www.dox.cz 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Ve své čerstvě přeložené knize Přípitek předkům nás reportér Wojciech Górecki zasvěceně i poutavě provází po Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. V Praze bude diskutovat s politologem Ondřejem Ditrychem i o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět.  

Wojciech Górecki je novinář, reportér, historik a analytik. Působil na velvyslanectví v Baku, byl členem expertního týmu při EU vyšetřujícího okolnosti války v Gruzii, pracuje ve Středisku východních studií (OSW). Vydal několik reportážních knih věnovaných Kavkazu. Přípitek předkům vyšel česky v nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj (více v rubrice Knihy).

25. 10. Přednáška Wojciecha Góreckého / Masarykova univerzita v Brně
27. 10. / 18:00 Diskuse s Wojciechem Góreckým, moderuje překladatelka Bára Gregorová Antikvariát a klub Fiducia / Nádražní 30, Ostrava 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Kupferberg neboli Miedzianka, tajemně zmizelé městečko nedaleko Jelení hory, by dnes leželo v Polsku. Národnost jeho obyvatel se ale v průběhu 20. století změnila stejně jako okolní hranice. Podobné příběhy známe i z české historie. Hovořit o nich bude polský reportér Filip Springer a dokumentarista, novinář a (spolu)autor několika knih o českém pohraničí Petr Mikšíček.

Filip Springer je reportér a fotoreportér, který se ve svých knihách i článcích věnuje především současnému polskému veřejnému prostoru a architektuře. V Praze představí svůj oceňovaný debut Miedzianka (2011), česky vydaný nakladatelstvím Absynt. Kniha vychází v rámci cyklu Samostatnost 1918, jehož iniciátorem je Polský institut v Praze (více v rubrice Knihy).

Den Architektury: Filip Springer  
Jak se dnes staví v Polsku? Revitalizace průmyslových měst, novostavby a plánování.
3. 10. v 18.00 / Divadlo hudby, Denisova 824/47, Olomouc 


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Polský novinář a historik Mariusz Surosz zachytil osm příběhů Češek. Jejich komplikované životní osudy vypovídají mnohé o našich moderních dějinách, ať už je to poválečné účtování s kolaboranty, spor o těšínské Slezsko nebo fenomén Církve československé husitské. Diskusi s autorem a hrdinkami jeho knihy moderuje Tomáš Dimter.  

Pohled zvenčí dokáže odhalit detaily, kterých si sami nepovšimneme – Mariusz Surosz takto nově představuje dobře známé postavy jako je Adina Mandlová nebo Věra Čáslavská, ale především objevuje pro nás neznámé hrdinky, „obyčejné“ Češky. Sám autor, který vystudoval filozofii a historii na Jagellonské univerzitě v Krakově, žije od roku 2011 v Praze. Kniha Ach, ty Češky! (2015), která vyšla letos česky v nakladatelství Mladá Fronta, je po úspěšném debutu Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima (2010) již druhou Suroszovou publikací věnovanou českým dějinám.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Křesťanství se zrodilo v regionu, který dnes označujeme jako Blízký východ a pokládáme ho za jednu nejvýbušnějších oblastí současného světa. Jak se v ní žije „posledním“ křesťanům? 

Polsko-česká diskuse o obtížné aktuální situaci pronásledovaných křesťanů vklíněných mezi islámské radikály a evropskou nedůvěru k uprchlíkům. Svůj pohled představí Dariusz Rosiak, reportér Polského rádia a autor knihy Zrno a krev o situaci křesťanů v dnešním Iráku, Egyptě, Turecku a Libanonu nebo Syřanech žijících ve Švédsku, a Jan Fingerland, komentátor působící v současné době v Českém rozhlase, který patří k předním českým odborníkům na Blízký východ.

www.vaclavhavel-library.org


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Patří Turecko na Východ nebo na Západ? Dokážeme pochopit jeho současnou tvář? O dynamické zemi, v níž se střetává islám s islamofobií, konzervatismus s postmodernou a stesk po Evropě s euroskepsí, budou hovořit polský reportér Witold Szabłowski a český turkolog a první velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně.

Reportážní debut Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk. Příběhy z Turecka, měl velký úspěch v Polsku i ve světě, byl přeložen do angličtiny, němčiny, ruštiny a nově také češtiny (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj, 2016). Knihu, v níž autor využil své zkušenosti z ročního pobytu v Turecku, uvede překladatelka Bára Gregorová.

Poslední letošní setkání diskusního cyklu Polského institutu a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

www.vaclavhavel-library.org


Praha / Knihovna Václava Havla

Uvedení knihy Fenomén: Polská literární reportáž (Karolinum, 2016), první publikace o polské literární reportáži pro české publikum, která je výsledkem loňské stejnojmenné konference a debatního setkání. Obsahem je historie a současnost tohoto žánru a rozhovory s předními polskými reportéry.  

Knihu představí její spoluautoři, profesor vratislavské univerzity Igor Borkowski a polonistka Michala Benešová. Následovat bude diskuse Ewy Winnické a Petry Procházkové o migraci v současné Evropě mezi jednotlivými státy i zvenčí.

Další setkání ze společného diskusního cyklu ve spolupráci s Polským institutem v Praze, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

Ewa Winnicka

Polská reportérka, působila v deníku Gazeta Wyborcza, v současné době je autorkou týdeníku Polityka. Vydala mj. knihu Angole (Angláni, 2014), soubor reportáží o polské migrační vlně ve Velké Británii, kam za posledních deset let odjelo za prací více než sedm set tisíc Poláků. Winnicka vyslechla desítky příběhů od úspěšných manažerů v City po rozčarované třídiče odpadků bez budoucnosti.

Petra Procházková

Reportérka Lidových novin, válečná zpravodajka a autorka reportážního románu Frišta (2004) a dalších próz na hranici dokumentu a beletrie. Procházková se věnuje především zemím bývalého Sovětského svazu, ale navštěvuje i krizové oblasti po celém světě. V roce 2015 se vydala na cestu se skupinou syrských uprchlíků a doprovázela je z Turecka do Řecka


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Romská menšina se stále potýká s diskriminací, sociálním vyloučením a rozpadem vlastní tradiční kultury. Reportérka Lidia Ostałowska a novinářka a romistka Saša Uhlová budou hovořit o problémech asimilace i střetech s jiným chápáním světa.

Zahajujeme podzimní část diskusního cyklu Polského institutu a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře. Lidia Ostałowska bude také hostem Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

Lidia Ostałowska je autorkou dvou reportážních knih věnovaných Romům, letos vyšel český překlad souboru reportáží Cikán je Cikán (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj), v níž se reportérka vydala za Romy do postkomunistických zemí. Druhá kniha, Akvarely pro Mengeleho (P3K 2014), se vrací k zapomenutému romskému holocaustu i proměnlivým interpretacím evropských dějin.


Praha / Knihovna Václava Havla

Třetí setkání ze společného diskusního cyklu Polského institutu a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.  

Beseda se spisovatelkou Margo Rejmer, která několik posledních let strávila v Rumunsku a Albánii a je autorkou knihy Bukurešť. Prach a krev literární reportáže o Rumunsku zmítajícím se mezi dědictvím éry Ceauşesca a touhou po „Západě“. Knihu v překladu Jarmily Horákové vydalo loni nakladatelství Doko¬řán Jaroslava Jiskrová Máj.

Diskutovat o romantických stereotypech, současné realitě a při¬tažlivosti jihovýchodní Evropy bude autorka s René Kubáškem, bývalým ředitelem Českého centra v Bukurešti.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Některé historické události společnost spojují i rozdělují. Varšavské povstání nebo akce bratří Mašínů jsou dnes především symboly. Jak o nich vyprávět? Magdalena Grzebałkowska a Pavel Kosatík představí své příběhy národních dějin. 

Další setkání z cyklu Večery s reportéry pořádaného Polským institutem ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Budeme diskutovat o tom, jaký obraz minulosti může představit reportáž a esej, nebo jak se dnes proměňuje chápání vlastní historie.

Magdalena Grzebałkowska je polská spisovatelka a reportérka. Za svou knihu 1945. Wojna i pokój (1945. Válka a mír, 2015) získala Polsko-německou novinářskou cenu Tadeusze Mazowieckého. Je jednou z autorek antologie reportáží a esejů Chtěli jsme být svobodní… Příběhy z Varšavského povstání 1944, vydané v roce 2015 Občanským sdružení PANT.


Praha / Knihovna Václava Havla, Voršilská 10

V současné době je Irák, opěrný bod Islámského státu, jedním z nejvýbušnějších míst na geopolitické mapě. Jak tento stav ovlivnila jeho nedávná historie? Diskutovat nejen o knize Irák. Peklo v ráji budou její autor, polský reportér Paweł Smoleński, a Tomáš Lindner z Respektu. 

Pro pochopení dnešního světa nám nestačí zprávy tiskových agentur – a polští reportéři dokáží spojovat osobní zkušenost se snahou zachytit hlubší podstatu popisovaných událostí. Během cyklu Večery s reportéry, který Polský institut společně s Knihovnou Václava Havla zahajuje, se v diskuzi o palčivých problémech současnosti představí nové české překlady polských reportáží. 

Paweł Smoleński se dlouhodobě věnuje oblasti Izraele a Palestiny. Jeho knihu Irák. Peklo v ráji vydalo nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj v roce 2015 v překladu Michaly Benešové a Lucie Zakopalové. Česky vyšly také jeho reportáže Izrael už se nevznáší (2013).


» starší program