Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
Praha 1 / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 15

Stát, jehož území bylo součástí prastarých říší již v osmém století před naším letopočtem, je dnes spojen především s jedním slovem: Tálibán. O zemi, kde již desítky let probíhá komplikovaný ozbrojený konflikt, bude hovořit polský reportér Wojciech Jagielski a mladá novinářka Fatima Rahimi, která jako dítě se svou rodinou musela uprchnout z afghánského Herátu a žije v současné době v Česku.

Wojciech Jagielski se do Afghánistánu vypravil mnohokrát, výsledkem jeho cest je kniha Modlitba za déšť, která se věnuje období mezi jarem 1992 a podzimem 2001 a sleduje afghánské režimy i plány a zájmy světových mocností. V roce 2003 byla nominována na literární cenu Nike. Česky ji letos v překladu Michaly Benešové vydává nakladatelství Absynt. Pohled ceněného a zkušeného polského reportéra se bude v diskusi doplňovat se zkušenostmi Fatimy Rahimi – dramatickým útěkem z Afghánistánu, půlroční cestou do neznáma, zážitky z prvních let v uprchlických táborech, životem a studiem v Česku, ale také názory na aktuální situaci v Afghánistánu.

Večer moderuje polonistka a překladatelka Michala Benešová.

Akce se koná v rámci projektu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla Večery s reportéry.


Praha, Brno /

Stejné místo – jiné vzpomínky? Češi a Poláci, ale také Ukrajinci nebo Židé byli ve volyňských vesnicích sousedy. Malebná a úrodná krajina se ale v první polovině 20. století stala dějištěm krvavých bojů, přesunů hranic i obyvatel.

„Když jedni zabíjejí, druzí přicházejí s pomocí,“ zní motto knihy polského reportéra Witolda Szabłowského Spravedliví zrádci (Pant 2018), v níž se autor vydal po stopách tzv. volyňského masakru, etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině v letech 1943–44. Jak se liší polské a české vzpomínky na Volyň? S polským novinářem bude diskutovat básník a překladatel Josef Mlejnek, autor knihy Volyň tam v dáli (CDK 2015), jehož předci žili na Volyni. O své vzpomínky se také podělí dva tamější rodáci: v Praze malíř Rostislav Zárybnický, který se narodil v roce 1936 v České Sklíni a v roce 1947 byl spolu se svou rodinou repatriován do Československa, v Brně pak Viktor Haken z ukrajinské Sklíně.


Praha / (A)void Floating Gallery, Rašínovo nábřeží

Pohupováni vltavskými vlnami si s polskou reportérkou Katarzynou Boni a česko-japonskou filmařkou Harunou Honcoop budeme povídat o životě ve stínu cunami a Fukušimy, ale také o japonské společnosti a tradicích. Kapkou saké pokřtíme český překlad reportážní knihy Katarzyny Boni s názvem Ganbare! Workshopy smrti, věnované stejnému tématu.  

Off-program: Trio shakuhachi 

Japonskou estetikou inspirovaná improvizovaná hudba. Vystoupí Marek Kimei Matvija (tradiční japonská bambusová flétna shakuhachi), Annabelle Plum (hlas) a Žaneta Vítová (akordeon).

Setkání proběhne v rámci festivalu Na vlnách MKP. 

Spoluorganizátoři: Městská knihovna v Praze, Praha město literatury, (A)VOID Floating Gallery

Katarzyna Boni (*1982), polská reportérka a cestovatelka. Zajímá ji především Asie – více než čtyři roky strávila v Japonsku, Číně, Kambodži, Thajsku, na Filipínách a v Indonésii. Píše o cestování, lidech, které potkává, netypických chutích a inspirativních tradicích. Absolventka kulturologie a varšavské Reportážní školy. Za svou knihu Ganbare! Workshopy smrti (polsky 2016, česky Absynt 2017 v překladu Michaela Alexy) získala cenu Gryfia, polskou cenu pro nejlepší autorky.

Haruna Honcoop (*1982), česko-japonská filmařka a překladatelka. Vystudovala sinologii na FF UK a FAMU, kde se zaměřovala především na dokumentární film. Během katastrofy ve Fukušimě pomáhala pořádat sbírky pro pozůstalé a oběti cunami. V současné době připravuje natáčení dokumentu o pekingských a tokijských olympijských stadionech. Její japonská rodina pochází z ostrova Kjúšú, města Beppu, otec fotograf žije v Tokiu.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Váleční reportéři se každodenně střetávají se smrtí, násilím a utrpením konkrétních lidí. Domů by přitom měli posílat zprávy z často vzdálených a nesrozumitelných konfliktů jako nestranní pozorovatelé. Diskuse Piotra Góreckého, bývalého válečného zpravodaje polské televize, a novinářky Markéty Kutilové, která již několik let v Sýrii a Iráku dokumentuje válku proti Islámskému státu. 

Piotr Górecki působil v letech 1990–1995 jako korespondent v Praze, po roce 2004 pracoval po celém světě jako televizní válečný zpravodaj, na TVP Info vedl vlastní pořad o aktuálních zahraničních událostech. Za svou reportáž o afghánském politikovi a vojevůdci Ahmadu Masúdovi získal cenu Polské tisk. kanceláře.

Markéta Kutilová se jako projektová koordinátorka účastnila zahraničních misí Člověka v tísni v Íránu nebo na Haiti. Jako novinářka pracovala v DR Kongo, Ugandě, Kambodži, Libérii, Gambii, Senegalu, Rwandě, Kongu nebo Jordánsku. Je spoluautorkou knihy Islámskému státu na dostřel a televizních reportáží o boji proti ISIS v Sýrii a Iráku.


Praha / Knihovna Václava Havla

Vyvražďování probíhající jen pár stovek kilometrů od české hranice. Genocida odehrávající se v devadesátých letech dvacátého století uprostřed Evropy. Můžeme krutou jugoslávskou válku pochopit, popsat? Polský reportér Wojciech Tochman a český novinář Jan Urban se o to ve svých reportážních knihách pokusili. Večer moderuje překladatelka Lenka Kuhar Daňhelová.

Zkušený reportér Wojciech Tochman je autorem mnoha reportáží z Polska, ale také z filipínských chudinských čtvrtí nebo rwandské genocidy. V roce 2015 mu byla udělena cena Amnesty International za práci propagující a chránící lidská práva. Válce v Bosně se věnuje jeho kniha Jako bys jedla kámen (více v rubrice Knihy).

Novinář, disident a signatář Charty 77 Jan Urban byl válečným zpravodajem v Bosně a Hercegovině, kam také pomáhal dovážet humanitární pomoc, je autorem knihy Všem sráčům navzdory: válka, o které nechcete nic vědět (vyšla v roce 1997 a 2017).


» starší program