Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty

Boskovice /

Na programu skvělého letního festivalu, kterému se i přes velkou návštěvnost podařilo udržet přátelskou a rodinnou atmosféru, letos najdete dva polské dokumenty.  V kině historickém jádru města s unikátní židovskou čtvrtí se budou promítat Slyšte můj křik a Varšavské povstání s lektorskými úvody Petra Blažka.

Slyšte můj křik (5.7. v 20:15, Kino Panorama)
Režie Maciej Drygas, Polsko 1991, 46 min.    

Ryszard Siwiec byl obyčejní polský úředník, který byl však schopen nepředstavitelného hrdinského činu: upřednostnil myšlenku svobody před vlastním životem. Stal se první živou pochodní po okupaci Československa v srpnu 1968. 

Začátkem září 1968 probíhaly v Polsku oslavy státního svátku. Pouhé dva týdny po vpádu vojsk do Československa se Stadion Desetiletí ve Varšavě stal dějištěm jeho sebeupálení jako krutá podoba protestu proti potlačování demokracie. Siwiec žil ještě čtyři dny v hospitalizaci, než na následky devastujících popálenin zemřel. Zanechal po sobě pět dětí... 

Varšavské povstání (6.7. v 18:00, Kino Panorama)

Režie: Jan Komasa, Miriam Aleksandrowicz, Polsko 2014, 85 min.

Na základě mnoha hodin původních snímků z Varšavského povstání vznikl unikátní dokument, vyrobený výhradně z originálních záběrů. Natočili ho lidé, kteří bojovali za svoji zemi... Film vypráví příběh o Varšavském povstání z roku 1944 očima dvou mladých novinářů. Očití svědci povstaleckých bojů poskytují unikátní pohled na boj za svobodu, na který jsou Poláci náležitě hrdí. Dokument využívá také autentické týdeníky natočené v srpnu roku 1944. Od samého počátku vojáky a obyvatele Varšavy doprovázejí kameramani z Oddělení informací a propagandy Vrchního velitelství Zemské armády, kteří o povstání natáčejí filmovou kroniku. Kvůli bojům ve městě a kvůli bezpečnosti filmových tvůrců bylo natočeno jen velmi málo záběrů z první linie. Další scény proto byly inscenované. Díky barevným záběrům a zvukové rekonstrukci napínavých příběhů povstalců nemá tento film konkurenci.


Praha / Maďarský institut, Rytířská 25

Na společné diskusi se opět setkají účastníci Visegrádského programu rezidenčních pobytů. Hosty budou polský historik Michael Morys-Twarowski, český básník Martin Veselý, maďarský literární historik a kritik Péter Miksó, a slovenský prozaik, publicista, dramatik, kulturní organizátor a občanský aktivista Peter Getting. Zazní ukázky z textů, na nichž autoři během své pražské rezidence pracovali.

Michael Morys-Twarowski (*1985) – historik, který se zaměřuje především na dějiny Těšínského Slezska, publikoval také knihu věnovanou územnímu rozmachu Rzeczpospolité od středověku do 18. století. 

Pořádá Institut umění – Divadelní ústav, partnerskými organizacemi jsou polská Villa Decius, Petőfi Irodalmi Múzeum a Literárne informačné centrum. 



Plzeň / Šafaříkovy sady

Výstava mapuje lidské osudy ve společném boji Polska a Československa proti dvěma totalitám během největšího válečného konfliktu v dějinách. Uvádí nejen notoricky známé příběhy letců RAF či bojovníků u Tobruku, ale zaměřuje se i na československé dobrovolníky v Polsku v září roku 1939 či na Svatokřížskou brigádu Národních ozbrojených sil, která v květnu 1945 osvobodila ženský koncentrační tábor v Holýšově na západě Čech. Opomenuty nejsou ani smutné osudy mnoha válečných hrdinů po skončení druhé světové války.

V Plzni se výstava koná v rámci Slavností svobody 2019. Následně bude k vidění od 23. 5. do 13. 6. v Leteckém muzeu v Praze-Kbelích.

www.slavnostisvobody.cz



Brno / Fakulta sociálních studií, Joštova 218/10

Výstavu o česko-polských vztazích v uplynulých padesáti letech rámují dvě významné události. V roce 1968 vpadly do Československa vojska Varšavské smlouvy, v roce 2018 obě země oslavily sté výročí obnovy samostatnosti. Na sedmi oboustranných výstavních panelech představuje historik Petr Blažek spolupráci Polska a Československa (České republiky).

Na tematiku výstavy navazuje diskuse s politoložkou Monikou Bartoszewicz, která se uskuteční 15. 4. od 17:30 v Knihovně Jiřího Mahena v rámci Polských dnů v Brně.


Praha 1 / Maiselova synagoga, Maiselova 10

Jedinečný dokument své doby, deníkové zápisky předsedy varšavské Židovské náboženské obce Adama Czerniakowa, vedené letech 1939–1942, šťastnou náhodou přežily válku. Přibližují každodenní starosti i neokázalé hrdinství jejich autora, stejně jako schopnost udržet si nadhled a paradoxně i smysl pro humor a ironii tváří v tvář blížící se katastrofě.

Ukázky z právě vydaného českého překladu přečte Arnošt Goldflam a zpěvem je doprovodí Olga Bilińska. Polská vokalistka připravila speciálně pro tento večer výběr ze svých originálních adaptací předválečných milostných písní a ukolébavek v jidiš. Výjimečně také vystoupí bez instrumentálního doprovodu.

V SOUČASNÉ DOBĚ JE KAPACITA NAPLNĚNA. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ A VELKÝ ZÁJEM.

www.jewishmuseum.cz

Praha 1 / Židovské muzeum, Maiselova 15
wegrzynek

U příležitosti zakončení výstavy představí její spoluautorka Hanna Węgrzynek život židovských obyvatel Rzeczpospolité v 16.–18. století v kontextu evropských dějin.

Hanna Węgrzynek je polská historička a přední odbornice z Muzea dějin polských Židů POLIN ve Varšavě. Ve své přednášce přiblíží období, kdy se díky příznivým společensko-politickým podmínkám stal polsko-litevský stát světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Jak v polovině 17. století napsal rabín Natan Ben Moše Hanover: „Není třeba důkazu, že nikde mezi rozptýlenými Izraelity nebylo tolik vědění jako v Polsku. V každé obci byla udržována ješiva a rektor téže ješivy dostával stále větší plat, aby mohl pracovat bez starostí a aby učení bylo jeho povoláním. Nebylo domu v celém Polsku, kde by se nestudovala Tóra, a nejednou byli všichni v domě učenci. Proto bylo v Polsku tolik mudrců v každé obci.“ Hanna Węgrzynek se bude věnovat významným osobnostem a každodennímu životu židovské obce, ale i narůstajícím konfliktům uvnitř mnohonárodnostní společnosti.



Praha / Václavské náměstí; Rektorát Univerzity Karlovy, Ovocný trh 560/5

16. ledna uplyne přesně 50 let od tragického činu Jana Palacha, který se upálil v horní části pražského Václavského náměstí na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa. Toto výročí je také příležitostí k připomenutí dalších protestů lidí z celého bývalého východního bloku — mezi vůbec první podobně protestující patřil Polák Ryszard Siwiec, který se ve Varšavě upálil 8. 9. 1968. Organizátoři festivalu Mene Tekel pořádají celou řadu vzpomínkových akcí.


16.1. - 31. 1. 2019
Venkovní výstava JAN PALACH v horní části Václavského náměstí

II.  16.1.2019

9,30 – 10,30 hod. – nádvoří Univerzity Karlovy - pietní odhalení pamětní dlaždice v místech, kde stála rakev s ostatky J. P. v den jeho pohřbu
11,00 – 18,00 hod. – horní část Václavského náměstí - vernisáž venkovní výstavy JAN PALACH + celodenní pietní akt s uměleckým programem připomínajícím oběť a apel Jana Palacha a dalších "živých pochodní"


1) 11 – 12,30 hod. – zahájení /hymny ČR a SR, B. Mikolášek – TICHO, krátké vystoupení primátora Prahy a starosty Prahy 1, otevření výstavy JAN PALACH

2) 12,30 – 14,15 hod. - I. sekvence dokumentů

3) 14,30 – 15,00 hod. ERC ČR „Vzpomínka na Jana Palacha a modlitby za trpící pro pravdu“

4) 15,00 – 16,30 hod. – II. sekvence dokumentů

5) 16,30 – 17,30 hod. – krátké vystoupení představitelů Senátu a poslanecké sněmovny P ČR

6) 18,00 „Předání světla“ /odkazu Jana Palacha současným studentům – mladé generaci…/

7) 18,00 – 19,00 hod - Cesta světla - symbolické přenesení živého světla na Staroměstské nám. k soše Jana Husa /též rektora UK/ Pozn.: J.P. se podepsal na poslední pohlednici kamarádovi Havlíčkovi: „Tvůj HUS“

Trasa: Václavské nám. – Na Můstku – Rytířská ul. - Ovocný trh – Karolinum, rektorát UK, Staroměstské nám.)

8) 18,00 – 18,30 hod. pietní akt u pamětní desky Jana Palacha na budově Filosofické fakulty UK

19,00 – 21,00 hod. – Filosofická Fakulta UK - panelová diskuse studentů o odkazu jejich kolegy, bývalého studenta FF UK - Jana Palacha

III.
17. 1. 2019

10,00 – 16,00 hod. - Rektorát Univerzity Karlovy, Ovocný trh 560/5 - mezinárodní konference „Jan Palach - naše svědomí…“ za účasti zástupce slovenského Ústavu pamëti národa a států, v nichž se obětovali další „živé pochodně“, mající vazbu s odkazem Jana Palacha /Litva - Romas Kalanta, Lotyšsko - Elijahu Rips, Maďarsko - Sándor Bauer, Polsko - Ryszard Siwiec, Ukrajina - Vasyl Makuch/.

Hlavní téma konference bude zaměřeno na historický a morální dopad činu sebeobětování jednotlivých „živých pochodní“ nejen na občany svých zemí, ale v širších souvislostech ve vědomém (někdy jen podvědomém) spojení s činem Jana Palacha na občany všech národů a zemí utiskovaných tehdejší komunistickou totalitou...Polským účastníkem bude předníodborník na danou problematiku, dr. Łukasz Kamiński.




Praha 1 / Maiselova 15
polin

Polsko-litevský stát byl v 16.–18. století světovým centrem židovské vzdělanosti a kultury. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území „republiky mnoha národů“ - výstava už byla instalována na několika místech v ČR a nyní bude poprvé k vidění v Praze. 

První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, v dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal: Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Příběh Židů na území Rzeczpospolité nejdůkladněji mapuje stálá expozice Muzea dějin polských Židů Polin, otevřeného ve Varšavě v roce 2013. Oceňovanou stavbu navrhl významný finský architekt Rainer Mahlamäki.

Doprovodný program

12. 12. /18:00 /Zahájení výstavy doprovodí promítání dokumentárního filmu Poslední klezmer
22. 1. /18:00 / Přednáška Hanny Węgrzynek: Židé v republice mnoha národů


Praha, Ostrava / Žižkovský vysílač, Nová radnice v Ostravě

11. listopadu bude Polsko slavit sto let od obnovení samostatnosti. Česko svým sousedům symbolicky popřeje: v sobotu a v neděli se ostravská radniční věž rozsvítí červeně a bíle, 11.11. se připojí také žižkovský vysílač. 

Chcete Polsku také popřát? Vyfoťte/nahrajte v Praze nebo Ostravě bílo-červeně nasvícenou památku a sdílejte s hashtagy #sPOLeCZne a #PL100 (nebo ji pošlete na program.praga@instytutpolski.org /tři vylosovaní dostanou polské překvapení). 

Nebudete na místě? Připojte se ke kampani #likePolska a 11. listopadu, tedy v den svátku nezávislosti, nahrajte na Facebook, Twitter nebo Instagram fotografii či video o tom, co máte na Polsku nejraději a příspěvek označte hashtagem #likePolska.

#PL100


Praha / kino Atlas, Sokolovská 1 a kino Evald, Národní 28

Skalní fanoušek polské kinematografie už ví, že ty pravé filmové žně začínají v listopadu. 5. ročník MFF 3Kino letos probíhá ve dvou pražských kinosálech, v Atlasu a Evaldu. Mezi hosty festivalu bude například herecká legenda Olgierd Łukaszewicz nebo režisér a kameraman Adam Sikora, který přijede uvést svůj nejnovější film Autsajder. Zahajovacím filmem bude novinka mladého režiséra Łukasze Grzegorzka Trenérova dcera.

V programu festivalu se projevila i letošní „osmičková“ výročí: dramaturgové připravili speciální projekt 10 na 100 – přelomové polské filmy, v jehož rámci budou moci diváci vidět takové lahůdky jako třeba film Dybuk z roku 1937 – první polský celovečerní film natočený v jidiš…  

Doprovodný program

2. 11. / 18:00 / DUP39, Charvátova 39/10, Praha 1

Sebeupálení – roli důstojníka komunistické tajné policie v unikátním monodramatu ztvárnil Przemysław Bluszcz

www.3kino.cz

Současné polské hrané filmy

Trenérova dcera / Córka trenéra, 2018, rež. Łukasz Grzegorzek

Být jako Kazimierz Deyna / Być jak Kazimierz Deyna, 2012, rež. Anna Wieczur-Bluszcz

Nina, 2018, rež. Olga Chajdas

Vztek / Wściekłość, 2017, rež. Michał Węgrzyn

Autsajder, 2018, rež. Adam Sikora

Milost / Ułaskawienie, 2018, rež. Jan Jakub Kolski

Jako pes s kočkou / Jak pies z kotem, 2018, rež. Janusz Kondratiuk

Vzpomínka na léto / Wspomnienie lata, 2016, rež. Adam Guziński

Joanna, 2010, rež. Feliks Falk

Plané růže / Dzikie róże, 2017, Anna Jadowska

53 válek / 53 wojny, 2018, rež. Ewa Bukowska

Tenkrát v listopadu / Pewnego razu w listopadzie, 2018, rež. Andrzej Jakimowski

Tvář / Twarz, 2017, rež. Małgorzata Szumowska

Naslepo do kina …a možná další překvapení

Filmy, na které se stála fronta

Předpověď počasí / Prognoza pogody, 1983, rež. Antoni Krauze

V doprovodném programu také video-workshop Artura Zaborského Antoni Krauze a jeho tvorba


Sekce Solanin Film Festiwal uvádí

Za hranicemi možností / Over the Limit, 2017, rež. Marta Prus

Sweet Home Czyżewo, 2017, rež. Jakub Radej

Prach / Proch, 2017, rež. Jakub Radej

Bůh zaplať / Bóg zapłać, 2011, rež. Jakub Radej


Projekt 10 na 100 – přelomové polské filmy #PL100

Silný muž / Mocny człowiek, 1929, rež. Henryk Szaro

Dybuk, 1937, rež. Michał Waszyński

Zakázané písničky / Zakazane piosenki, 1947, rež. Leonard Buczkowski

Smyčka / Pętla, 1957, rež. Wojciech Jerzy Has

Vlak / Pociąg, 1959, rež. Jerzy Kawalerowicz

Sůl černé země / Sól ziemi czarnej, 1969, rež. Kazimierz Kutz

Perla v koruně / Perła w koronie, 1972, rež. Kazimierz Kutz

Osamělá žena / Kobieta samotna, 1981, rež. Agnieszka Holland

Čas pro čarodějnice / Pora na czarownice, 1993, rež. Piotr Łazarkiewicz

Wojaczek, 2000, rež. Lech Majewski, Polsko



Praha / Katedrála sv. Víta na Pražském hradě

Před 40 lety, 16. října 1978, byl zvolen papežem Karol Wojtyła - Jan Pavel II. První slovanský papež na Petrově stolci svým působením rovněž přispěl ke zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Pro český národ bylo významné například svatořečení Anežky České v roce 1989.

Výročí pontifikátu sv. Jana Pavla II. si připomeneme mj. slavnostní mší, která se bude konat 16. 10. 2018 od 18 hodin v katedrále sv. Víta  na Pražském hradě. Mši bude clebrovat J. E. Dominik kardinál Duka, primas český, hudební doprovod: Akademický sbor Varšavské univerzity. Mši odvysílá v přímém přenosu TV Noe - odkaz na video zde.

Česká televize odvysílala v rámci pořadu Historie.cs díl Papež odjinud a odsud o Janu Pavlu II. Pořad je také ke zhlédnutí v internetovém archivu České televize.


Praha / Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 2077/7

Zatímco většina připomínek letošního stoletého výročí se zaměřuje na rok 1918 a cesty, které k němu vedly, výstava v režii Evropské sítě Paměti a Solidarity zkoumá naopak bezprostřední následky převratných změn spojených s koncem první světové války.

V období 1918–1923 se překreslovala mapa Evropy, ustalovaly se hranice nových států, hroutily režimy. Vzpomínka na hrůzy války ovlivnila i myšlení a kulturu. Obzvláště výraznými proměnami pak prošla především oblast střední a východní Evropy, na niž se výstava zaměřuje nejvíce.

Atraktivní multimediální expozice připravená mezinárodním týmem historiků klade důraz na politické, ekonomické a kulturní změny v tomto regionu a jejich vliv na pozdější dějiny až do současnosti. Výstava byla realizována k příležitosti stého výročí obnovení nezávislosti Polska a její vznik podpořilo Ministerstvo kultury a národního dědictví Polské republiky.

www.enrs.eu



Havlíčkův Brod / KD Ostrov, Na Ostrově 28/3

Letošní 28. ročník knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě bude také příležitostí podívat se blíže na polské a české (československé) dějiny očima novinářů, historiků nebo reportérů. Polským hostem festivalu bude novinář a historik Mariusz Surosz (6. 10. ve 12:45), autor dvou úspěšných publikací věnovaných české historii: Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima (Plus 2010, překlad Pavel Weigel) a Ach, ty Češky! (Mladá Fronta 2015, překlad Anna Plasová).

Pořad připravený především pro odbornou veřejnost také představí vydavatelský cyklus Samostatnost 1918 (5. 10. ve 12:00), reflektující století našich moderních států a jejich společné i rozdílné dějiny. Do letošního podzimu vyšlo v cyklu jedenáct knih, na jejich vydání se podílí Polský institut v Praze, Instytut Książki a vybraní čeští nakladatelé, mimo jiné Academia, Nakladatelství Lidové noviny, Argo, Pant nebo Ústav pro studium totalitních režimů.

www.hejkal.cz



Praha 2 / nám. Míru

Výstava připravená historikem Petrem Blažkem představuje klíčové okamžiky česko-polských vztahů v uplynulých padesáti letech. Je rámována dvěma významnými událostmi: vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa a letošními oslavami stého výročí obnovení samostatnosti.

Výstavu si můžete prohlédnout v Praze od 10. 9. do 20. 9. na Náměstí Míru a od 20. 9. do 8. 10. na Karlově náměstí. 


Praha 1 / Nová budova Národního muzea, Vinohradská 52/1

Živé pochodně. Čin Jana Palacha se stal jedním z mezinárodních symbolů boje proti komunismu. Málokdo ale ví, že na začátku září 1968 se na protest proti invazi „spřátelených v vojsk“ do Československa upálil ve Varšavě Ryszard Siwiec. A jen čtyři dny po Palachově sebeupálení ho v Maďarsku následoval Sándor Bauer se slovy: „Zapálil jsem se, abych protestoval proti sovětské okupaci.“ Kdo byli lidé, kteří se rozhodli pro tak radikální způsob protestu? Jak vysvětlovali svůj čin? Proč zvolili tak dramatickou a v Evropě do té doby neznámou formu „výkřiku“?

Během večera se budou promítat dva filmy:

Uslyšte můj křik / 1991, rež. Maciej J. Drygas
Smrt v plamenech / 2002, rež. Tamás Horváth

Následovat bude diskuze s historiky:

Jan Draus / historik, člen kolegia Institutu národní paměti (IPN)
Csaba Kiss / kulturolog, spoluzakladatel Maďarského demokratického fóra
Petr Blažek / historik z Ústavu pro studium totalitních režimů
Moderuje Petr Fischer, šéfredaktor ČRo - Vltava.

vstup volný, sál je přístupný od 16.30 (hlavním vchodem)

Záštitu nad večerem převzali a účast přislíbili:
Radek Vondráček, předseda PSP České republiky
Marek Kuchciński, maršálek Sejmu Polské republiky
László Kövér, předseda parlamentu Maďarské republiky

Akce se koná ve spolupráci Polského institutu v Praze, Národního muzea a Maďarského institutu Praha.

Mediální partner: ČRo - Vltava


Praha / Výstaviště Holešovice, DOX a Památník ŠOA

Připravte se, letos máme opravdu nabitý program! Na veletrhu poprvé představíme putovní česko-polskou komiksovou výstavu Spolu v bublinách, přijede královna polského historického románu, mistr polské poezie a polští zástupci nebudou chybět ani v mezinárodních diskusních panelech. 

Na tradičním místě (S101, Střední hala) najdete náš stánek s výběrem knih v polštině i v českém překladu. Zde také proběhne autogramiáda Elżbiety Cherezińské (více o její knize v medailonu na konci této brožury), Anny Janko nebo Adama Zagajewského.

Polští autoři v ČR:

10. 5. / 16:00 Městská knihovna ve Svitavách / workshop Aleksandry Cieślak

14. 5. / 18:00 Centrum Pant, Ostrava / autorský večer Anny Janko uvádí Petruška Šustrová

Partner polského programu:

www.instytutksiazki.pl

Instytut Ksiazki LOGO http://instytutksiazki.pl/o-nas,11,biuro-prasowe,45.html

Program – bez fotky nebo Ukielski

Program

10. 5. čtvrtek

18:00 / Lapidárium v areálu Výstaviště – Holešovice

Adam Zagajewski: autorské setkání světoznámého polského básníka

11. 5. pátek

10:00 / Pavilon Rosteme s knihou před Průmyslovým palácem

Dodělej si knihu: workshop s Aleksandrou Cieślak

16:00 / S101 – Polský stánek, Průmyslový palác

Autogramiáda Adama Zagajewského

18:00 / Velký sál, Průmyslový palác

From Totalitarianism to Democratic EU: diskuse

Maciej Ruczaj, Tomáš Sedláček, Alexander Vondra, Michael Žantovský / moderátor: Petr Blažek

18:00/ DOX, Poupětova 1, Praha 7

Leaving USSR: Exile or immigration / Adam Zagajewski a Sofi Oksanen

Diskuse polského básníka a finské prozaičky

12. 5. sobota

10:00 / Pavilon Rosteme s knihou před Průmyslovým palácem

Neposedné knihy pro kreativní čtenáře: workshop Aleksandry Cieślak a Magdaleny Rutové

11:00 / Komiksový sál, Průmyslový palác

Spolu v bublinách: vernisáž komiksové výstavy

14:00 / Literární kavárna, Průmyslový palác

Příběh jedné vyhlazené vesnice: Setkání s Annou Janko uvádí Josef Pazderka

15:00 / S101 – Polský stánek, Průmyslový palác

Autogramiáda Anny Janko

15:30 / S101 – Polský stánek, Průmyslový palác

Autogramiáda Elżbiety Cherezińské v doprovodu středověké kapely Euphorica

16:00 / Literární kavárna, Průmyslový palác

Čtivé dějiny: od historického románu ke komiksu – diskutují Elżbieta Cherezińska a Zdeněk Ležák

13. 5. neděle

10:00–12:00 – Polský stánek, Průmyslový palác

Zahrajte si na dětskou poštu: workshop s knihou Bartosze Choryana Pan Bartoš, listonoš

16:00 / Památník ŠOA Praha, Bubenská 1, Praha 7

Obrození národů – obrození Střední Evropy: diskuse

Jozef Banáš, Jacques Rupnik, Paweł Ukielski / moderátor: Michal Stehlík


Praha / Knihovna Václava Havla

sPOLeCZně / Polsko-československá solidarita

Křest českého překladu knihy Hranicím navzdory. Příběh Polsko-československé solidarity (ÚSTR 2018) za účasti dvou autorů, Łukasze Kamińského a Petra Blažka. Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Łukasz Kamiński / polský historik a bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN)

Petr Blažek / český historik působící v Ústavu pro studium totalitních režimů

Doporučujeme:

26. 4. se setkání věnovanému výročí Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v Knihovně Václava Havla zúčastní opoziční aktivista Mirosław Chojecki, člen KOR a Solidarity.


Praha / Španělská synagoga, Vězeňská 1

Přeneste se do meziválečné Varšavy, v níž talentovaní židovští hudebníci pro oblíbené kabarety a revue adaptovali argentinská tanga plná životní energie a radosti. Jedinečný hudební projekt polsko-izraelské zpěvačky Olgy Avigail Mieleszczuk a její kapely je připomenutím inspirativní kultury polských Židů zmizelé ve víru druhé světové války.  

Koncert je také poctou těm, kteří projevili v těžké době osobní statečnost a dokázali pomoci lidem v nouzi – Polákům oceněným titulem Spravedlivý mezi národy. Mezi ně patří i dvě výjimečné ženy Irena Sendlerová a Zofia Kossak-Szczucka.  

Koncert organizuje Polský institut v Praze ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a Židovské obce v Praze.

Vstupenky: Španělská synagoga, Vězeňská 1, Praha 1 / www.jewishmuseum.cz

Vstupné: základní 150 Kč / snížené 100 Kč



Praha / Filozofická fakulta UK, nám. J. Palacha 2

V roce oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa a obnovení nezávislosti Polska stojí za připomenutí i historické „podhoubí“ těchto událostí, tedy národně-emancipační snahy v 19. století. Tomuto tématu se z pohledu Čechů i Poláků věnuje výstava, kterou připravil Masarykův ústav a Archiv AV ČR.

Cílem výstavy je představit, jak Poláci v polovině 19. století vnímali Čechy jako zemi a Čechy jako formující se národ. Nutně tak srovnávali vlastní situaci po listopadovém povstání s činností české národní elity v době předbřeznové. Nejdůležitější kontakty mezi Čechy a Poláky byly navázány, když zavládlo jaro národů, na Slovanském sjezdu v Praze roku 1848. Kteří Češi byli zapojeni do této spolupráce? Na polské straně se objeví známá jména A. Mickiewicze, F. Chopina či E. Chojeckého, ale i některé dosud neznámé pohledy. Z českých osobností se připomínají např. K. Havlíček nebo F. Palacký.

Vernisáž / 12. 3. / 17:00 /FF UK – 2. patro hlavního schodiště



Praha / kino Ponrepo, senát PČR, ambit kláštera Panny Marie Sněžné a další místa

Dvanáctý ročník multižánrového mezinárodního festivalu proti totalitě nese podtitul „pocta hrdinům“. Letošním čestným zahraničním hostem akce je Polsko, což se do programu festivalu promítá na mnoha úrovních – od zahajovacího pietního aktu u Pomníku obětem komunismu na Újezdě až po závěrečnou ekumenickou bohoslužbu v chrámu sv. Víta.

Festival Mene Tekel se systematicky věnuje připomínání, udržování a kultivování povědomí o zločinech nacismu a komunismu – proto se v jeho programu pravidelně objevují pietní akty, besedy s někdejšími politickými vězni a také mnoho vzdělávacích programů určených pro děti a mládež či školní skupiny. Téma boje proti nesvobodě je publiku představeno s pomocí pamětníků, odborníků, filmů, výtvarného umění a divadelních představení. Nedílnou součástí je každý rok také slavnostní předávání cen ministra kultury Dáma/Rytíř české kultury, určených umělcům, kteří se sami střetli s nacistickou nebo komunistickou totalitní mocí.

Kompletní program naleznete na www.menetekel.cz.

Polský program v rámci festivalu Mene Tekel

26. 2. / 13:00 / ambit kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18

Witold Pilecki 1901–1948

Vernisáž výstavy o životním příběhu důstojníka, který se nechat dobrovolně zavřít v koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi, aby o něm mohl podat zprávu.

27. 2. a 28. 2. / kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Filmové večery

Filmové večery věnované různým druhům hrdinství – patronem jednoho z nich bude Witold Pilecki, patronkou druhého význačná členka Rady pomoci Židům Irena Sendlerová.

pátek 2. 3. / 14:00 / Senát PČR, Valdštejnské náměstí 4

Mezinárodní konference

Historické milníky nejen české historie – zvláštní důraz bude kladen na „osmičkové“ roky. Hlavní panel se bude věnovat česko-polské spolupráci v boji proti totalitě: přední čeští a polští historici v něm budou diskutovat o bojích o Tobruk, působení českých a polských letců v RAF a málo známé účasti Poláků v Pražském povstání.

Další podrobnosti naleznete na webu a Facebooku Polského institutu v Praze.

Filmové večery v kině Ponrepo

27. 2. / 17:30 / Smrt Witolda Pileckého (životopisné historické drama, Polsko, 2006, 85 min)

Witold Pilecki se během druhé světové války vyznamenal sérií odvážných akcí: hned v listopadu 1939 vstoupil do odboje a později se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Díky zprávám, které zde sepsal, se ke Spojencům dostaly vůbec první informace o nacistických zločinech. V roce 1943 z tábora unikl a v srpnu 1944 se zúčastnil Varšavského povstání. Po válce pracoval jako agent polské exilové vlády a v Polsku shromažďoval informace o sovětských zločinech. Komunistická tajná policie ho však odhalila… Děj filmu sleduje poslední tři roky Pileckého života, vyšetřování, věznění, soudní proces a smrt v roce 1948, a v retrospektivě ukazuje nejen jeho příběh, ale také osudy dalších protinacistických a protikomunistických bojovníků.

28. 2. / 17:30 / Lžička štěstí (dokument, Polsko, 2003, 22 min)

Dokument o Ireně Sendlerové, nositelce titulu Spravedlivý mezi národy, která během druhé světové války vedla dětskou sekci tajné Rady pomoci Židům Żegota. Zorganizovala a z části i osobně realizovala záchranu více než 2 500 dětí z varšavského ghetta. Různými způsoby je pašovala z ghetta ven a pak pro ně nacházela náhradní rodiny a úkryty po celém Polsku.

Příběh Ireny Sendlerové (dokument, Polsko, 2015, 27 min)

Záznam rozhovorů režiséra Andrzeje Wolfa a Ireny Sendlerové natočených v závěru jejího života přibližuje názory a postoje této výjimečné ženy. „Nejsem hrdinka,“ říká v něm, „prostě jsem dělala to, co mi velelo moje srdce.“

28.2. / 19:00 / Úkryt v zoo (životopisné historické drama, USA / Česko / Velká Británie, 2017, 127 min)

Antonina Żabinska pracuje ve varšavské zoologické zahradě spolu s manželem, který je ředitelem zahrady. Když 1. září 1939 Německo zaútočí na Polsko, bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Żabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a trávníky se promění v zeleninové záhonky. Jan a Antonina začnou v prázdných klecích i své vlastní vile ukrývat lidi skrývající se před nacistickým pronásledováním.

www.nfa.cz/cz/kino-ponrepo


» starší program