Polský institut

PL
program aktuality knihovna kurzy kontakty
Praha / (A)void – Náplavka

Diskuse polské reportérky a prozaičky Margo Rejmer, autorky knih o Rumunsku a Albánii, a spisovatele Marka Šindelky, jehož texty jsou překládány do polštiny, chorvatštiny nebo bulharštiny, kam autor pravidelně jezdí na autorská čtení. Jak se na dobu komunismu dívá generace narozená těsně před rokem 1989? Ovlivnily ji víc seriály Beverly Hills a Simpsonovi, nebo rodiče a učitelé, kteří teprve zjišťovali, co je to vlastně demokracie? Cítí dnešní třicátníci nějakou sounáležitost s „východním blokem“? A jak probíhala v porovnání s Polskem a Československem demontáž komunistických režimů u našich bližších i vzdálenějších sousedů za železnou oponou?

Diskuse se koná v rámci cyklu Poláci a Češi 30 let poté.

Off-program po skončení čtení:

Beats of Freedom (2010, 75 min.) – dokument o rockové hudbě, která zbořila železnou oponu


Praha / CEVRO Institut, Jungmannova 28/17

Sousloví „evropské hodnoty“ patřilo mezi zaklínadla období po roce 1989 v obou naších zemích. Představovaly cíl naších aspirací na cestě ven z komunismu. Jak se ovšem za tuto dobu proměnily? A má dnes Evropa jasno, jaké hodnoty to jsou?

Besedu na toto téma pořádá Centrum transatlantických studií Vysoké školy CEVRO Institut. Hlavním hostem bude bývalý disident, novinář, spisovatel a publicista Bronisław Wildstein. Autor přijíždí do Prahy na pozvání Světa knihy, nicméně na besedě Evropské kulturní války se představí spíše ve své druhé inkarnaci – jakožto filosofující publicista a nesmlouvavý kritik mnoha projevů (post)modernity. S Wildsteinem bude diskutovat ředitel Centra a bývalý politik Alexandr Vondra a další hosté.

www.cevroinstitut.cz


Praha / Šafaříkova 15
Foto Krzysztof Kalinowski

Foto Krzysztof Kalinowski

Bronka Nowicka představuje nový překlad knihy Nakrmit kámen. Diskuse s překladatelkou knihy Helenou Stachovou, laureátkou státní ceny za překladatelské dílo. Debut polské scenáristky a režisérky Bronky Nowické (1974) Nakrmit kámen vyvolal po svém vydání značný ohlas, jehož výrazem se stalo udělení prestižní polské literární ceny Nike 2016. Ve sledu záznamů vzpomínek z dětství evokujících zdánlivě všednodenní předměty a události se Nowicka svým lapidárně intenzivním jazykem dobírá nejhlubších existenciálních jistot.

Bronka Nowicka (*1974) absolvovala Státní filmovou, televizní a divadelní školu v Lodži a Akademii umění v Krakově. Působila jako divadelní režisérka, natočila několik krátkých filmů, věnuje se rovněž poezii a intermediální tvorbě.

Helena Stachová (*1931) působí jako překladatelka z polštiny na volné noze více než šedesát let. Přeložila nejvýznamnější prozaiky polské poválečné literatury, mj. díla Witolda Gombrowicze, například známé romány Ferdydurke a Pornografie nebo Deníky, Sławomira Mrożka, Stanisława Ignacyho Witkiewicze, Tadeusze Konwického, Czesława Miłosze, Gustawa Herlinga-Grudzińského, Edwarda Stachury, Kazimierze Brandyse nebo Stanisława Lema a řady dalších významných polských autorů – především prozaické a dramatické texty.

Knihu v českém překladu Heleny Stachové vydalo nakladatelství Revolver Revue.
Ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Obcí překladatelů.

Brno / Knihovna Jiřího Mahena, Kobližná 4

Projekt Z Polska až na konec světa se v dubnu představí i v Brně, a to setkáním s jedním z nejznámějších cestovatelů a spisovatelů polské mladé generace.

Tomasz Grzywaczewski je novinář, spisovatel a doktorand mezinárodního práva, který se specializuje na mezinárodně neuznané postsovětské státy. Je ideovým tvůrcem a účastníkem několika dalekých výprav, mezi nejznámější určitě patří Long Walk Plus Expedition, která vedla ze Sibiře do Indie ve stopách polských uprchlíků ze sovětských pracovních lágrů. Tento příběh byl původně popsán v knize Sławomira Rawicze Dlouhá cesta a následně zfilmován Peterem Weirem (film Útěk ze Sibiře). Tomasz Grzywaczewski inicioval expedici, která vedla po stopách útěku Witolda Glińského z gulagu. Je také spoluautorem dokumentárního filmu o této výpravě.

Praha / Klub cestovatelů, Masarykovo nábř. 239/22

Projekt Z Polska až nakonec světa pokračuje setkáním s jedním z nejznámějších cestovatelů a spisovatelů polské mladé generace.

Tomasz Grzywaczewski je novinář, spisovatel a doktorand mezinárodního práva, který se specializuje na mezinárodně neuznané postsovětské státy. Je ideovým tvůrcem a účastníkem několika dalekých výprav, mezi nejznámější určitě patří Long Walk Plus Expedition, která vedla ze Sibiře do Indie ve stopách polských uprchlíků ze sovětských pracovních lágrů. Tento příběh byl původně popsán v knize Sławomira Rawicze Dlouhá cesta a následně zfilmován Peterem Weirem (film Útěk ze Sibiře). Tomasz Grzywaczewski inicioval expedici, která vedla po stopách útěku Witolda Glińského z gulagu. Je také spoluautorem dokumentárního filmu o této výpravě.

25. 4. se bude beseda konat i v Brně - od 17:30 v Knihovně Jiřího Mahena.


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Odteď bude všechno jinak! Překotný přechod ke kapitalismu a pluralismu, odstartovaný v roce 1989, zasáhl do běžného života každé rodiny i do představ o směřování státu. Filosof a publicista Dariusz Karłowicz a komentátor a bývalý šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer budou diskutovat o tom, jak se za posledních třicet let změnila polská a česká společnost. O střetu starého a nového světa, hledání vzorů a vlastních cest do budoucnosti. Lepší zítřky jsme budovali před rokem 1989, jaké budujeme teď?

Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutují o proměnách v našich zemích. Výroční debatní cyklus se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze.

Za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR / polsky a česky s tlumočením / vstup volný


Praha / Dům armády, Vítězné nám. 684/4

V březnu roku 2019 uplyne 20 let od vstupu Polska a České republiky do Severoatlantické aliance. Jedním z nejsilnějších symbolů tohoto spojenectví je společná účast vojáků z našich zemí v zahraničních misích Aliance.

Výročí připomene setkání, jehož iniciátorem je Polský institut v Praze a spoluorganizátory Ministerstvo obrany České republiky a Americké centrum. Díky spolupráci s polskou televizí TVP budou v Praze promítány dva díly nového seriálu Weterani. Wyrwani śmierci (Veteráni. Unikli smrti). Ten vypráví příběhy polských i dalších aliančních vojáků ze zahraničních misích. Na projekci seriálu s českými titulky bude navazovat diskuse jeho samotných protagonistů.

Pozvání přijali rotný Polské armády Marcin Kulas a americký seržant Corey Speck, kteří se naposledy setkali za dramatických okolností během bojové operace v Afghánistánu. Tuto dvojici doplní podplukovník Ivo Zelinka, který se osobně zúčastnil třech misí v Afghánistánu. Celou akci bude moderovat vojenský historik a ředitel Odboru pro válečné veterány, plukovník Eduard Stehlík.

Na akci je povinná registrace na emailové adrese: program.praga@instytutpolski.org

Akce je pořádána pod záštitou:

Lubomíra Metnara, ministra obrany ČR

Velvyslanectví Polské republiky v Praze

Velvyslanectví Spojených státu amerických v Praze

#PLNATO20 

#20letvNATO

#WeAreNATO


Ostrava / Černá louka – pavilon A
Wojciech Jagielski

Jeden z nejzkušenějších polských zahraničních reportérů, Wojciech Jagielski, přiblíží práci reportéra v krizových oblastech. Diskuse proběhne v rámci scény Lidská práva a svoboda ve spolupráci s Centrem PANT a zúčastní se jí také Piotr Górecki, bývalý válečný televizní reportér. Na Nakladatelské scéně pak Jagielski představí nový český překlad své knihy o Afghánistánu Modlitba za déšť.

Wojciech Jagielski – autor řady ceněných reportážních knih, věnovaných mj. Jihoafrické republice nebo Kavkazu. Mnoho let spolupracoval s deníkem Gazeta Wyborcza, v současné době píše pro Tygodnik Powszechny, ale také BBC nebo Le Monde. Jako novinář se zúčastnil ozbrojených konfliktů v Tádžikistánu, Gruzii nebo Afghánistánu. Kniha Modlitba za déšť vyšla vloni česky v nakladatelství Absynt v překladu Michaly Benešové.

www.kniznifestival.cz


Ostrava / Dům knihy KNIHCENTRUM, Smetanovo nám. 222/ 8

Jak se polský skaut stal nejlepším horolezcem světové historie? Odpověď zazní na prvním setkání našeho nového projektu věnovaného dobrodruhům, cestovatelům či autorům knih o polských úspěších v této oblasti, s názvem „Z Polska až nakonec světa” 

Jerzy Kukuczka jako druhý člověk na světě zdolal všech čtrnáctosmitisícovek a trvalo mu to pouhých osm let, což je dosud nepřekonaný rekord. Všechny výstupy s výjimkou dobytí Mount Everestu uskutečnil bez umělého kyslíku. Zároveň se však — jako sportovec žijící v komunistickém Polsku — po celou dobu své kariéry potýkal s nedostatkem vybavení a peněz. Během setkání bude pokřtěno české vydání knihy Kukuczka za účasti autorů Dariusze Kortka a Marcina Pietraszewského. Kniha vychází v nakladatelství JOTA na konci ledna 2019. 


Bude se rovněž promítat dokumentární film režiséra Jarzyho Porębského o Jerzym Kukuczkovi.

Praha / Klub cestovatelů, Masarykovo nábř. 239/22


Jak se polský skaut stal nejlepším horolezcem světové historie? Odpověď zazní na prvním setkání našeho nového projektu věnovaného dobrodruhům, cestovatelům či autorům knih o polských úspěších v této oblasti, s názvem „Z Polska až nakonec světa”


Jerzy Kukuczka jako druhý člověk na světě zdolal všech čtrnáctosmitisícovek a trvalo mu to pouhých osm let, což je dosud nepřekonaný rekord. Všechny výstupy s výjimkou dobytí Mount Everestu uskutečnil bez umělého kyslíku. Zároveň se však — jako sportovec žijící v komunistickém Polsku — po celou dobu své kariéry potýkal s nedostatkem vybavení a peněz. Během setkání bude pokřtěno české vydání knihy Kukuczka za účasti autorů Dariusze Kortka a Marcina Pietraszewského. Kniha vychází v nakladatelství JOTA na konci ledna 2019. Akci bude moderovat Martin Krejsa, přední český odborník na historii horolezectví. Bude se rovněž promítat dokumentární film režiséra Jarzyho Porębského o Jerzym Kukuczkovi.

Praha 1 / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 15

Stát, jehož území bylo součástí prastarých říší již v osmém století před naším letopočtem, je dnes spojen především s jedním slovem: Tálibán. O zemi, kde již desítky let probíhá komplikovaný ozbrojený konflikt, bude hovořit polský reportér Wojciech Jagielski a mladá novinářka Fatima Rahimi, která jako dítě se svou rodinou musela uprchnout z afghánského Herátu a žije v současné době v Česku.

Wojciech Jagielski se do Afghánistánu vypravil mnohokrát, výsledkem jeho cest je kniha Modlitba za déšť, která se věnuje období mezi jarem 1992 a podzimem 2001 a sleduje afghánské režimy i plány a zájmy světových mocností. V roce 2003 byla nominována na literární cenu Nike. Česky ji letos v překladu Michaly Benešové vydává nakladatelství Absynt. Pohled ceněného a zkušeného polského reportéra se bude v diskusi doplňovat se zkušenostmi Fatimy Rahimi – dramatickým útěkem z Afghánistánu, půlroční cestou do neznáma, zážitky z prvních let v uprchlických táborech, životem a studiem v Česku, ale také názory na aktuální situaci v Afghánistánu.

Večer moderuje polonistka a překladatelka Michala Benešová.

Akce se koná v rámci projektu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla Večery s reportéry.

Praha / Maďarský institut, Rytířská 25-27

Jaké visegrádské rezidenty hostí na podzim Praha? Číst a diskutovat budou hudební publicistka Teresa Drozda, prozaik Patrik Ouředník a básníci Ivan Štrpka a Fehér Renátó László. Moderuje Tereza Semotamová.

Teresa Drozda je polská rozhlasová novinářka, věnuje se především hudbě, ale připravila i řadu reportáží z jiných oblastí kultury. Několik let vedla pořad Czeski Kousek zaměřený na českou hudbu, uvádí hudební festivaly a koncerty, je autorkou textů písní violoncellistky Doroty Barové, která zpívá polsky.

Partneři: Institut umění, Villa Decius, Petőfi Irodalmi Múzeum a Literárne informačné centrum.

Akce bude probíhat polsky, maďarsky, slovensky a česky, a bude tlumočena do češtiny.

www.idu.cz



Praha, Brno /

Stejné místo – jiné vzpomínky? Češi a Poláci, ale také Ukrajinci nebo Židé byli ve volyňských vesnicích sousedy. Malebná a úrodná krajina se ale v první polovině 20. století stala dějištěm krvavých bojů, přesunů hranic i obyvatel.

„Když jedni zabíjejí, druzí přicházejí s pomocí,“ zní motto knihy polského reportéra Witolda Szabłowského Spravedliví zrádci (Pant 2018), v níž se autor vydal po stopách tzv. volyňského masakru, etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině v letech 1943–44. Jak se liší polské a české vzpomínky na Volyň? S polským novinářem bude diskutovat básník a překladatel Josef Mlejnek, autor knihy Volyň tam v dáli (CDK 2015), jehož předci žili na Volyni. O své vzpomínky se také podělí dva tamější rodáci: v Praze malíř Rostislav Zárybnický, který se narodil v roce 1936 v České Sklíni a v roce 1947 byl spolu se svou rodinou repatriován do Československa, v Brně pak Viktor Haken z ukrajinské Sklíně.


Praha / CEVRO Institut, Jungmannova 28/17

Debata s plným názvem „Pravé plíce? Střed? Most? Zapomenutá periférie: české a polské představy o místě v Evropě“ se koná v rámci projektu Centra politického myšlení (Ośrodek Myśli Politycznej) z Krakova, který byl podpořen Česko-polským fórem. Hlavním tématem debaty je místo Polska a České republiky v Evropě, ale také regionální spolupráce v rámci Visegrádské skupiny či projekt Trojmoří. Mají tato uskupení budoucnost? Jak se na ně dívají obě země? Může nová regionální spolupráce přinést benefity celé Evropě?

Partnery pražské besedy jsou také Institut pro křesťansko-demokratickou politiku a Nadace Konrada Adenauera.



Tábor /

Táborský festival malých nakladatelů se stal silnou regionální literární událostí, která míří vždy trochu mimo hlavní proud. Proto bude i letošní stoleté národní výročí nahlíženo z jiného úhlu: Exczechoslovakia očima menšin. Polský pohled v úvodní festivalové diskusi zastoupí těšínská básnířka, scenáristka, textařka a překladatelka Renata Putzlacher, mimo jiné autorka historicko-autobiografického básnického eseje V kavárně Avion, která není.  

Originální polské knihy pro děti nabídnou Dwie Siostry, vydavatelé takových autorů jako Aleksandra a Daniel Mizielinští. Výběr českých překladů z polštiny také jako vždy přivezou malí nakladatelé – například Absynt s polskou reportáží nebo Protimluv, který na Tabooku představí nový překlad básnické sbírky Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého Píseň o návycích a závislostech. Nenechte si ujít osobitý přednes autora!

www.tabook.cz


Praha / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Váleční reportéři se každodenně střetávají se smrtí, násilím a utrpením konkrétních lidí. Domů by přitom měli posílat zprávy z často vzdálených a nesrozumitelných konfliktů jako nestranní pozorovatelé. Diskuse Piotra Góreckého, bývalého válečného zpravodaje polské televize, a novinářky Markéty Kutilové, která již několik let v Sýrii a Iráku dokumentuje válku proti Islámskému státu. 

Piotr Górecki působil v letech 1990–1995 jako korespondent v Praze, po roce 2004 pracoval po celém světě jako televizní válečný zpravodaj, na TVP Info vedl vlastní pořad o aktuálních zahraničních událostech. Za svou reportáž o afghánském politikovi a vojevůdci Ahmadu Masúdovi získal cenu Polské tisk. kanceláře.

Markéta Kutilová se jako projektová koordinátorka účastnila zahraničních misí Člověka v tísni v Íránu nebo na Haiti. Jako novinářka pracovala v DR Kongo, Ugandě, Kambodži, Libérii, Gambii, Senegalu, Rwandě, Kongu nebo Jordánsku. Je spoluautorkou knihy Islámskému státu na dostřel a televizních reportáží o boji proti ISIS v Sýrii a Iráku.


Praha 2 / Kavárna Fra, Šafaříkova 15

Ukrajinská roadmovie Ziemowita Szczereka, spisovatele a novináře se slabostí pro gonzo žurnalistiku a střední a východní Evropu, je divokým a necenzurovaným výletem do země, o které v Česku víme málo, ale o to více stereotypů si o ní vytváříme. Polský autor v románu (sebe)ironicky zachycuje realitu slovanské vzájemnosti ve 21. století i boje o hranici mezi východem a západem. 

V Brně během Dnů polské kultury pokřtí Szczerek české vydání knihy Přijde Mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů (2017, přeložil Michal Lebduška) se svými českými nakladateli z Větrných mlýnů, v Praze pak se spisovatelem, překladatelem, šéfredaktorem časopisu Plav a rodákem z Kyjeva Alexejem Sevrukem v kavárně Fra.

www.vetrnemlyny.cz


Praha / Knihovna Václava Havla

Vyvražďování probíhající jen pár stovek kilometrů od české hranice. Genocida odehrávající se v devadesátých letech dvacátého století uprostřed Evropy. Můžeme krutou jugoslávskou válku pochopit, popsat? Polský reportér Wojciech Tochman a český novinář Jan Urban se o to ve svých reportážních knihách pokusili. Večer moderuje překladatelka Lenka Kuhar Daňhelová.

Zkušený reportér Wojciech Tochman je autorem mnoha reportáží z Polska, ale také z filipínských chudinských čtvrtí nebo rwandské genocidy. V roce 2015 mu byla udělena cena Amnesty International za práci propagující a chránící lidská práva. Válce v Bosně se věnuje jeho kniha Jako bys jedla kámen (více v rubrice Knihy).

Novinář, disident a signatář Charty 77 Jan Urban byl válečným zpravodajem v Bosně a Hercegovině, kam také pomáhal dovážet humanitární pomoc, je autorem knihy Všem sráčům navzdory: válka, o které nechcete nic vědět (vyšla v roce 1997 a 2017).


» starší program