Nadace "Pomoc Polakom na Wschodzie" zahájila druhý ročník akce #KTOTYJESTEŚ. V ní se letos organizátoři obracejí na děti polského původu žijící mimo polské území: chtějí je podnítit k tomu, aby se učily polsky, a zažívaly tak radost z objevování svých kořenů.
Spolek Zaedno vyhlašuje VII. ročník kreativní soutěže na podporu čtení a psaní ve druhém jazyce "Vícejazyčnost je bohatství". Soutěž je určena dětem, které pocházejí z vícejazyčných rodin, národnostních menšin, mají zahraniční kořeny nebo se učí a komunikují vedle češtiny také v dalším jazyce. Je založena na čtení či předčítání literárních děl a vytváření kreseb, ilustrací, komiksů či knížek na námět literárního díla. Letošním hlavním tématem jsou významné osobnosti národů.
A to my - polský pěvecký sbor v Praze přijme nové členy a srdečně zve zájemce na první zkoušku po prázdninách: ve čtvrtek 4. 9. od 18:00 v sídle Polského klubu v Praze - Dům národnostních menšin, Vocelova 602/3, Praha 2 - Vinohrady. Nábor bude bude probíhat během celého září. Bližší informace o sboru lze získat na e-mailové adrese ewgeniusz@gmail.com
Zápis do kurzů polštiny probíhá v září v knihovně Polského institutu:
3. a 10. září / 14:00 – 19:00
17. a 24. září / 14:00 – 18:00
5., 12. a 19. září / 13:00 – 15:00
26. září / 10:00 17:00
Účast v kurzu je možná po vyplnění přihlášky (přihlášku si můžete vytisknout z naší internetové stránky nebo obdržíte na místě zápisu) a uhrazení kurzovného za daný semestr. Zařazení studenta do skupiny podle úrovně jeho jazykových znalostí určuje zapisující lektor.
Po 26. 9. je zápis možný jen po domluvě se zapisujícím lektorem.
Bližší informace:
Beata Mocová, tel. 220 410 417 – úterý, čtvrtek, pátek nebo beata.mocova@polskyinstitut.cz
Polský institut v Praze vyhlásil letos poprvé otevřené klání o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Své práce obhájené v akademickém roce 2017/2018 přihlásili studenti z mnoha českých univerzit, účastnit se totiž mohou nejen polonisté, ale také studenti oborů jako je historie, politologie, právo nebo lingvistika.
Návrhy knih do letošního kola Ceny Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého o nejlepší knihu věnovanou národům střední a východní Evropy a jejich vztahům z Polskem, kterou získal například český historik Jan Křen, můžete zasílat do 30. října. Více informací zde.
Ve čtvrtek 1. srpna 2019 uplyne 75 let od vypuknutí Varšavského povstání. Každoročně v den výročí se v pět hodin odpoledne v ulicích Varšavy rozezní sirény. Město se zastaví – obyvatelé Varšavy vzdávají hold padlým povstalcům i těm, kteří se zachránili.
Každý rok se v celém Polsku odehrávají nejrůznější akce na připomínku povstání, avšak právě polské hlavní město vzpomíná na začátek povstání mimořádným způsobem. Reminiscencí povstání je Hodina W ("Godzina W", označující zahájení povstání) – 17:00. V tomto okamžiku jsou spuštěny poplašné sirény, které znějí táhlým, minutovým signálem. Městská doprava, auta i obyvatelé Varšavy se zastaví, aby tak uctili povstalce i zavražděné obyvatele města.
Povstání vypuklo 1. srpna 1944, trvalo 36 dní do 3. října 1944 a bylo největším odbojovou akcí v dějinách druhé světové války. Téměř padesát tisíc povstalců z řad Zemské armády se zapojilo do bojů s Němci, kteří polskou metropoli okupovali od roku 1939.
Za faktické nečinnosti jednotek sovětské Rudé armády, které byly rozmístěny na druhé straně Visly, a vzhledem k nerovnému poměru povstaleckých sil vůči přesile německých nacistů, si tento boj vyžádal životy přibližně šestnácti tisíc povstalců ze Zemské armády a sto padesát tisíc obětí z řad civilního obyvatelstva. V důsledku bojů bylo zničeno také zhruba 25% zástavby levobřežní části Varšavy. Po povstání pak Němci dále pokračovali v boření města, a to až do 16. ledna 1945: celkem bylo zničeno více než 70% obytných budov a 90% památkových objektů.
Fotogalerie snímků z Muzea Varšavského povstání zde.
Reportáž Milana Vodičky z připomínky výročí vypuknutí Varšavského povstání zde.
Vážení čtenáři knihovny Polského institutu, dovolujeme si Vás informovat o letní provozní době knihovny měsíci srpnu:
Úterý 14:00 – 18:00
Čtvrtek 13:00 - 14:00
Patek 11:00 – 14:00
Z naší knihovničky EUNIC, která obsahuje knihy evropských autorů v polštině, Vám na červenec doporučujeme klasiku pro děti: knížku Pinocchiova dobrodružství Carla Collodiho (Pinokio. Historia pajacyka). V naší knihovničce najdete vydání Pinokia s krásnými ilustracemi italského malíře a ilustrátora Roberta Innocentiho.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze pořádá výstavu Historické portréty J. A. Komenského a jeho současníků, na níž je k vidění exkluzivní exponát: liturgický kalich Jednoty bratrské z roku 1564, který je součástí sbírek Oblastního muzea v Lešně. U příležitosti této výstavy v NPMK je kalich vůbec poprvé zapůjčen mimo území Polska. Jde o unikátní předmět nevyčíslitelné ceny a především historické i duchovní hodnoty ze zlaceného stříbra bohatě zdobený emaily. Tento kalich používal sám J. A. Komenský. Vystaveny jsou také drobné předměty spjaté s památkou Učitele národů: pamětní medaile a odznaky, bankovky, poštovní známky nebo školní rozvrhy hodin.
Výstava vznikla spoluprací NPMK, Oblastního muzea v Lešně a Polského institutu v Praze. Zápůjčkami se na výstavě podílí Poštovní muzeum, Národní muzeum a soukromé osoby. Výstava potrvá do 1. 12. 2019.
Z naší knihovničky EUNIC, která přináší knihy různých evropských autorů v polštině, Vám na červen doporučujeme klasiku: knihu německého nositele Nobelovy ceny za Literaturu Thomase Manna Kouzelný vrch (polský název Czarodziejska góra).
Kolik příběhů spojuje Čechy, Poláky a Vratislav? Pojďte s námi objevovat město jinak. Neformální skupina Ano Tak přichystala 3 dny s procházkami a workshopy s českou tématikou. Červnové soboty vám představí česko-polskou Vratislav a také češtinu.
Na 20. květen připadá 100. výročí narození spisovatele Gustawa Herlinga-Grudzińského (1919-2000), jednoho z nejvyznamnějších představitelů polské exilové literatury. Gustaw Herling-Grudziński byl vězněn v sovětském gulagu, bojoval v armádě generála Anderse - zúčastnil se i legendární bitvy u Monte Cassina. Po válce spolupracoval s exilovým časopisem kultura a Rádiem Svobodná Evropa. V exilu se také podílel na pomoci polské protikomunistické opozici, ale v cizině i doma byl především oceňován jako autor knih Jiný svět (v ní podává svědectví o pobytu v gulagu) a Deník psaný v noci nebo vynikajících povídek. U příležitosti 100. výročí spisovatelova narození vyhlásil polský Sejm letošní rok Rokem Gustawa Herlinga-Grudzińského.
V dubnu uspořádal Polský institut v Praze pro studenty polonistiky z ČR studijní cestu do Varšavy a během ní studenti soutěžili o nejzajímavější fotografii. Vítězkou soutěže se stává Bc. Kristýna Orságová z Masarykovy univerzity v Brně se snímkem Zakochałam się w Warszawie. Gratulujeme!
Na Pražském jaru vystoupí mladý kanadský klavírista polského původu Jan Lisiecki. Jedná se již o jeho druhé vystoupení na předním českém festivalu, před dvěma lety zde sklidil nadšené recenze své interpretace Schumannova klavírního koncertu a moll (s Torontskými symfoniky). Nyní se představí s newyorským tělesem Orpheus Chamber Orchestra, na programu večera bude mj. Klavírní koncert č. 1 Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Koncert se koná 21. 5. od 20:00 ve Dvořákově síni Rudolfina. Více informací a vstupenky zde.
Ve dnech 16. - 17. 5. proběhne ve Velkém sále Senátu Parlamentu ČR konference Odkaz Komenského v umění a uměleckém vzdělávání. První den konference přednese svůj příspěvek s názvem Comenius and Poland ředitelka Oblastního muzea v Lešně dr. Kamila Szymańska. Akci pořádá Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského spolu s Českou sekcí International Society for Education through Art (INSEA). Více informací zde.
Naše putovní výstava "Po-lin. Židé v republice mnoha národů" byla minulý týden otevřena v kolínské synagoze během slavnostního zahájení sezony. Výstava připravená ve spolupráci Polského institutu v Praze a varšavského Muzea dějin polských Židů Polin mapuje osudy židovské komunity na území polsko-litevského státu. První zprávy o příchodu Židů do Polska pocházejí z 11. století, v dalších staletích jejich počet v důsledku migrace ze západní Evropy dále narůstal: Židům byla postupně od 13. století udělována řada privilegií, která jim zaručovala svobodu pohybu a právo podnikat. Výstavu můžete v Kolíně navštívit až do konce prázdnin.
Z naší knihovničky EUNIC, která nabízí knihy evropských autorů v polštině, Vám na květnové dny doporučujeme třeba knihu Psy spadają (Psi létají nízko) Aleka Popova, jenž patří mezi nejpřekládanější současné bulharské prozaiky.
První tři květnové dny budou v Polsku ve znamení oslav. Nejprve si Poláci (stejně jako ostatně i Češi) připomenou 15 let od vstupu své země do Evropské unie, na 2. 5. připadá Den polské vlajky a 3. 5. bude svátek Ústavy 3. května.
Patnáct let členství Polska v EU
Dne 1. 5. 2004 došlo k dosud největšímu rozšíření Evropské unie: do EU vstoupilo Polsko spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Slovinskem, Kyprem a Maltou. Pro vstup země do EU se v referendu, konaném v červnu 2003, vyslovilo 77,45 % Poláků. Polsko je největší a nejlidnatější země z nově přistoupivších států, hospodářsky je v současné době na šestém místě podle hodnoty HDP, zároveň si drží vysoký ekonomický růst. Polsko je aktivním členem EU, účastní se nejdůležitějších debat o budoucnosti Unie, o migrační, klimatické či hospodářské politice.
Den polské vlajky
Od roku 2004 si Poláci připomínají bohatou historii své červeno-bílé vlajky. Polské národní barvy mají jako jedny z mála na světě heraldický původ: jsou odvozeny ze znaku Polského království a Velkoknížectví litevského: oba znaky mají bílý symbol (Polsko - orel, Litva - rytíř na cválajícím koni) na červeném poli. Bílá a červená byly poprvé stanoveny jako národní barvy 3. května 1792, v den prvního výročí přijetí Ústavy 3. května, formálně byly přijaty jako státní barvy Sejmem Polského království v roce 1831 za listopadového povstání. Po znovuzískání nezávislosti byl vzhled polské vlajky stvrzen Ústavodárným sněmem 1. srpna 1919.
228. výročí přijetí Ústavy 3. května
Významný státní svátek Ústavy 3. května se do Polska navrátil v roce 1990 – během druhé světové války a v době komunismu bylo jeho slavení zakázáno. Svátek připomíná první moderní ústavu na evropském kontinentě (druhou na světě po ústavě americké). Ústava polsko-litevské unie byla schválena 3. května 1791 a za její autory jsou považováni král Stanislav II. August, politik Ignacy Potocki a duchovní a filozof Hugo Kołłątaj. Květnová ústava čerpala inspiraci z myšlenek evropského osvícenství a americké ústavy z roku 1787, přinesla řadu reforem v dosavadním uspořádání šlechtické republiky a také například svobodu vyznání.
Ve středu 17. dubna 2019 bude v Galerii Českých center (Rytířská 31, Praha 1) zahájena výstava ICONIC RUINS? Poválečná socialistická architektura zemí V4. Od 18:30 hodin proběhne panelová diskuse, které se zúčastní i polská kurátorka výstavy Anna Cymer - historička umění a architektury, která se věnuje zejména novodobé architektuře, napsala mj. knihu Architektura v Polsku 1945-1989.
Výstava je součástí většího evropského projektu SHARED CITIES:CREATIVE MOMENTUM, v rámci kterého zachycuje společnou sdílenou historii socialistické architektury ve střední Evropě. Vernisáž 17. 4. od 20:00, výstava potrvá do 15. 5. 2019.