Průřezová výstava světově proslulého fotoreportéra Krzysztofa Millera s názvem Objektiv revoluce byla v Leica Gallery Prague prodloužena do 12. 1. 2020. Výstava byla připravena ke 30. výročí pádu komunismu ve střední Evropě, ale přináší i fotografie z Millerova dalšího působení v různých částech světa: fotografoval řadu válečných konfliktů, oběti masakrů a hladu. Více informací o výstavě zde.
V těchto dnech byla vyhlášena výzva na přihlašování do stipendijního programu ministra kultury a národního dědictví Polské republiky Thesaurus Poloniae. Jedná se o program tříměsíčního stipendijního pobytu, který realizuje Mezinárodní centrum kultury v Krakově. Program je určen zahraničním vědcům, kteří se zaměřují na kulturu, dějiny a multikulturní odkaz Polska a střední Evropy. Programu se mohou zúčastnit badatelé věnující se ochraně kulturního dědictví, ale i teoretickým výzkumům z oblasti historie, sociologie, etnografie, antropologie atd. Program je realizován ve dvou kategoriích: Senior pro profesory a další vysokoškolské pedagogy s doktorským titulem, program Junior je adresován doktorandům.
Termín přihlašování je do 13. 1. 2020. Více informací v letáku zde nebo na internetových stránkách Národního centra kultury Krakov.
Samostatnost 1918 je program podpory publikací věnovaných moderní polské historii a česko-polským vztahům ve 20. století, jehož iniciátorem je Polský institut v Praze. V poslední době vyšly v cyklu Samostatnost 2018 tři nové knihy. Album Sovětská okupace polského území v letech 1939-1941 obsahuje dobové fotografie a mapy, jejichž prostřednictvím dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy. Další nově vydanou publikací z tohoto vydavatelského cyklu je kniha Joanny Olczak-Ronikier Korczak. Pokus o biografii, v níž se život výjimečného pedagoga a lékaře Janusze Korczaka mísí s osudy Židů v meziválečném Polsku a za druhé světové světové války. Autorem poslední z nově vydaných knih s názvem Úvahy o polské vládě je sám Jean Jacques Rousseau. Jedná se o poslední Rousseauovo politické dílo z roku 1771, impulsem pro jeho vznik byla žádost vzbouřených polských konfederátů o sepsání reformy polské ústavy.
Souhrn všech titulů z vydavatelského cyklu Samostatnost 1918 najdete zde.
Muzeum w plecaku. Gry ze sztuką współczesną / Muzeum v batohu. Hry se současným uměním – to je název společného projektu Muzea umění v Lodži a Moravské galerie v Brně. Lektorská oddělení těchto partnerských institucí si vyměňují zkušenosti již od roku 2016, nyní došlo na užší spolupráci: cílem je vytvořit didaktickou pomůcku, která by obsahovala soubor pokynů a rekvizit, díky nimž by mohli dětští návštěvníci (děti od 7 let) samostatně zkoumat problematiku současného umění.
Polský institut v Praze vyhlašuje výsledky veřejné písemné dražby služebního automobilu Volkswagen Sharan 2,0.
V prosinci Vám z našeho regálu knihovničky EUNIC doporučujeme knihy španělskojazyčných autorů: oba jsou z Jižní Ameriky a oba jsou nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Debut peruánského autora Maria Vargase Llosy Město a psi (v polském překladu Miasto i psy) v době svého vydání (1962) způsobil skandál a kniha byla dokonce veřejně pálena, stála však na začátku celosvětového zájmu o latinskoamerické autory. Dalším polským překladem ze španělštiny je v naší knihovničce EUNIC román kolumbijského klasika Gabriela Garcíi Márgueze Sto roků samoty (v polštině Sto lat samotności) z roku 1967, pojednávající o osudech šesti generací rodiny Buendíů. Kniha, která se řadí k proudu magického realismu, je považována za nejvýznamnější dílo španělskojazyčné literatury od dob Dona Quijota.
Polský institut v Praze nabízí cestou písemné dražby automobil Volkswagen Sharan.
Polský institut v Praze vyhlašuje pro studenty magisterských a bakalářských oborů druhé kolo soutěže o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Soutěž nese jména zakladatele české polonistiky, profesora Mariana Szyjkowského. Přihlášeny mohou být práce obhájené v akademickém roce 2018/2019, jejichž téma je spojeno s Polskem a jejichž obsah se Polsku ve značné míře věnuje. Diplomové a bakalářské práce mohou přihlásit jejich autoři nebo vedoucí práce (se souhlasem autora) v termínu do 16. 12. 2019. Přijímají se práce zaslané elektronicky ve formátu pdf (jiný formát po dohodě) na adresu: praga@instytutpolski.org.
Švédská akademie udělila Nobelovu cenu za literaturu polské spisovatelce a esejistce Olze Tokarczukové, která už je také laureátkou Man Bookerovy ceny za literaturu. Autorčino prozaické dílo je v Česku dobře známé, její knihy pravidelně vycházejí v brněnském nakladatelství Host v překladu Petra Vidláka. Čeští čtenáři se tak můžou seznámit s nejceněnějšími romány Pravěk a jiné časy, Běguni, Knihy Jakubovy nebo povídkovými výbory. Polsko má již několik nositelů Nobelovy ceny za literaturu, patří k nim Henryk Sienkiewicz, Władysław Reymont, Czesław Miłosz a Wisława Szymborska!
Foto: Maciej Kulczycki / PAP
V naší Eunic knihovničce sice chybí kniha přeložená z litevštiny do polštiny, ale můžeme doporučit knihu Timothyho Snydera Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 v překladu Petrušky Šustrové. Historická studie amerického autora se věnuje postupnému vytváření států založených na jazyce a etnické identitě, které často doprovázely krvavé konflikty.
Nadace "Pomoc Polakom na Wschodzie" zahájila druhý ročník akce #KTOTYJESTEŚ. V ní se letos organizátoři obracejí na děti polského původu žijící mimo polské území: chtějí je podnítit k tomu, aby se učily polsky, a zažívaly tak radost z objevování svých kořenů.
Spolek Zaedno vyhlašuje VII. ročník kreativní soutěže na podporu čtení a psaní ve druhém jazyce "Vícejazyčnost je bohatství". Soutěž je určena dětem, které pocházejí z vícejazyčných rodin, národnostních menšin, mají zahraniční kořeny nebo se učí a komunikují vedle češtiny také v dalším jazyce. Je založena na čtení či předčítání literárních děl a vytváření kreseb, ilustrací, komiksů či knížek na námět literárního díla. Letošním hlavním tématem jsou významné osobnosti národů.
A to my - polský pěvecký sbor v Praze přijme nové členy a srdečně zve zájemce na první zkoušku po prázdninách: ve čtvrtek 4. 9. od 18:00 v sídle Polského klubu v Praze - Dům národnostních menšin, Vocelova 602/3, Praha 2 - Vinohrady. Nábor bude bude probíhat během celého září. Bližší informace o sboru lze získat na e-mailové adrese ewgeniusz@gmail.com
Zápis do kurzů polštiny probíhá v září v knihovně Polského institutu:
3. a 10. září / 14:00 – 19:00
17. a 24. září / 14:00 – 18:00
5., 12. a 19. září / 13:00 – 15:00
26. září / 10:00 17:00
Účast v kurzu je možná po vyplnění přihlášky (přihlášku si můžete vytisknout z naší internetové stránky nebo obdržíte na místě zápisu) a uhrazení kurzovného za daný semestr. Zařazení studenta do skupiny podle úrovně jeho jazykových znalostí určuje zapisující lektor.
Po 26. 9. je zápis možný jen po domluvě se zapisujícím lektorem.
Bližší informace:
Beata Mocová, tel. 220 410 417 – úterý, čtvrtek, pátek nebo beata.mocova@polskyinstitut.cz
Polský institut v Praze vyhlásil letos poprvé otevřené klání o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Své práce obhájené v akademickém roce 2017/2018 přihlásili studenti z mnoha českých univerzit, účastnit se totiž mohou nejen polonisté, ale také studenti oborů jako je historie, politologie, právo nebo lingvistika.
Návrhy knih do letošního kola Ceny Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého o nejlepší knihu věnovanou národům střední a východní Evropy a jejich vztahům z Polskem, kterou získal například český historik Jan Křen, můžete zasílat do 30. října. Více informací zde.
Ve čtvrtek 1. srpna 2019 uplyne 75 let od vypuknutí Varšavského povstání. Každoročně v den výročí se v pět hodin odpoledne v ulicích Varšavy rozezní sirény. Město se zastaví – obyvatelé Varšavy vzdávají hold padlým povstalcům i těm, kteří se zachránili.
Každý rok se v celém Polsku odehrávají nejrůznější akce na připomínku povstání, avšak právě polské hlavní město vzpomíná na začátek povstání mimořádným způsobem. Reminiscencí povstání je Hodina W ("Godzina W", označující zahájení povstání) – 17:00. V tomto okamžiku jsou spuštěny poplašné sirény, které znějí táhlým, minutovým signálem. Městská doprava, auta i obyvatelé Varšavy se zastaví, aby tak uctili povstalce i zavražděné obyvatele města.
Povstání vypuklo 1. srpna 1944, trvalo 36 dní do 3. října 1944 a bylo největším odbojovou akcí v dějinách druhé světové války. Téměř padesát tisíc povstalců z řad Zemské armády se zapojilo do bojů s Němci, kteří polskou metropoli okupovali od roku 1939.
Za faktické nečinnosti jednotek sovětské Rudé armády, které byly rozmístěny na druhé straně Visly, a vzhledem k nerovnému poměru povstaleckých sil vůči přesile německých nacistů, si tento boj vyžádal životy přibližně šestnácti tisíc povstalců ze Zemské armády a sto padesát tisíc obětí z řad civilního obyvatelstva. V důsledku bojů bylo zničeno také zhruba 25% zástavby levobřežní části Varšavy. Po povstání pak Němci dále pokračovali v boření města, a to až do 16. ledna 1945: celkem bylo zničeno více než 70% obytných budov a 90% památkových objektů.
Fotogalerie snímků z Muzea Varšavského povstání zde.
Reportáž Milana Vodičky z připomínky výročí vypuknutí Varšavského povstání zde.
Vážení čtenáři knihovny Polského institutu, dovolujeme si Vás informovat o letní provozní době knihovny měsíci srpnu:
Úterý 14:00 – 18:00
Čtvrtek 13:00 - 14:00
Patek 11:00 – 14:00
Z naší knihovničky EUNIC, která obsahuje knihy evropských autorů v polštině, Vám na červenec doporučujeme klasiku pro děti: knížku Pinocchiova dobrodružství Carla Collodiho (Pinokio. Historia pajacyka). V naší knihovničce najdete vydání Pinokia s krásnými ilustracemi italského malíře a ilustrátora Roberta Innocentiho.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze pořádá výstavu Historické portréty J. A. Komenského a jeho současníků, na níž je k vidění exkluzivní exponát: liturgický kalich Jednoty bratrské z roku 1564, který je součástí sbírek Oblastního muzea v Lešně. U příležitosti této výstavy v NPMK je kalich vůbec poprvé zapůjčen mimo území Polska. Jde o unikátní předmět nevyčíslitelné ceny a především historické i duchovní hodnoty ze zlaceného stříbra bohatě zdobený emaily. Tento kalich používal sám J. A. Komenský. Vystaveny jsou také drobné předměty spjaté s památkou Učitele národů: pamětní medaile a odznaky, bankovky, poštovní známky nebo školní rozvrhy hodin.
Výstava vznikla spoluprací NPMK, Oblastního muzea v Lešně a Polského institutu v Praze. Zápůjčkami se na výstavě podílí Poštovní muzeum, Národní muzeum a soukromé osoby. Výstava potrvá do 1. 12. 2019.