
4. června 1989 měli občané Polska jako první z podrobených národů sovětského bloku možnost vyjádřit své názory v alespoň částečně demokratických volbách. Na základě kompromisu mezi režimem a opozicí byla svobodně volena pouze část mandátů, avšak reakce společnosti žádný prostor pro oktrojovanou „polodemokracii“ nenechala. Více než 99 procent volených křesel v parlamentu získali kandidáti Solidarity a brzy na to mělo už Polsko prvního nekomunistického premiéra, Tadeusze Mazowieckého. Skončil tak dlouhý proces emancipace polské společnosti od nadvlády komunistické strany, který v duchovním rozměru začal návštěvou Jana Pavla II. v létě 1979, v srpnu 1980 propukl v hnutí Solidarita a překonal i násilí, jež na vlastní obyvatelstvo použila komunistická moc v prosinci 1981. Toto je příběh, který můžete sledovat na výstavě Desetiletí Solidarity.
Výstavu, kterou připravilo varšavské Centrum Karta, zahájí předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Zazní také tóny nejslavnější písně z doby Solidarity: Mury polského barda Jacka Kaczmarského a všichni návštěvníci budou moci odevzdat do volební urny svůj symbolický hlas pro svobodu.
Slavnostní zahájení výstavy představuje první bod oslav 20. výročí pádu komunismu, které vyvrcholí o týden později, 10. června během Slavnosti svobody 89/09![]()