Newsletter
wersja do wydruku

Modernistická Varšava ve fotografiích Czesława Olszewského

25. 9. - 29. 11. 2013 Polský institut
Výstava se koná v rámci festivalu Architecture Week. Více o polském programu na festivalu zde.
 
Zveme na doprovodnou akci výstavy Modernistická Varšava - přednášku Beaty Chomątowské o varšavské čtvrti Muranów 16. října od 18.00 v Polském institutu. Vstup zdarma. Více zde
 
Text kurátora Piotra Zdybała:
 
Modernistická Varšava je přízrak a zároveň jedna z mnoha historických identit hlavního města Polska. V meziválečném období moderní řád velmi rychle ovládl strukturu města. Ještě rychleji pak – dalo by se říci během několika okamžiků – tento řád zmizel v důsledku válečných operací v roce 1944, zpečetěných následně poválečnou obnovou města. Jeho zmizení bylo definitivní, byl nahrazen monumentálním řádem socialistického realismu a poté toxickým světem pozdně-modernistických panelákových sídlišť. V dějinách Varšavy 20. století byla výstavba téměř vždy spojena s destrukcí. Podle aktuální ideologie a politiky paměti bylo hlavní město Polska opětovně budováno hned několikrát.
 
Fotografie Czesława Olszewského představují stopy éry modernizace. Jsou to fotografické zkameněliny odkazující ke zmizelé realitě 20. a 30. let minulého století. Autorova kolekce přežila všechny pozdější bouře a dnes ji, ačkoli ve své podstatě nepřesahuje rámec dokumentární fotografie, musíme chápat jako něco více než jen pouhý ikonografický zdroj. Historička architektury Marta Leśniakowska píše: „Modernistická Varšava má z kulturní perspektivy všechny rysy potopené Atlantidy.“ Fotografie varšavské architektury fascinují jako střípky odkazující k neexistujícímu celku, ke světu chvíli před záhubou. Olszewského fotografie vyprávějí příběh o ztrátě. Jsou to pouze fragmenty, které nám však umožnují rekonstruovat ve vlastní představivosti to, jak mohl vypadat onen svět vcelku.
 
Na Olszewského fotografiích se architektura téměř vždy zjevuje v podobě bílých, geometrických útvarů monumentálně vyrůstajících ze země. Autor se dívá vždy zdola, objektiv svou perspektivou nesmí dílo zastínit. Fotograf je zdánlivě nezásvislým pozorovatelem, ke všem stavbám se snaží přistupovat stejně – bez emocí a z archivářskou důkladností. Jako následovník Malewicze, Bauhausu a Le Corbusiera dlouze kontempluje metafyzickou bělost fasád, jindy máme dojem, že se noří do abstraktního, prázdného prostoru.  
Důležitým kontextem Modernistické Varšavy je znovuzískání samostatnosti Polska v roce 1918 a s ním spojený étos modernizace jako politického nástroje. V této době dochází k řadě zásahů do struktury města a změn, jejichž cílem je očista od stop cizí nadvlády. Z fasád činžovních domů a veřejných budov mizí motivy, které bylo možné spojovat s ruskou přítomností. V roce 1924 byla ze stejných důvodů zahájena demolice největšího symbolu – katedrálního pravoslavného chrámu sv. Alexandra Něvského. Ušetřeny nebyly ani menší chrámy a veřejné budovy spojované s imperiálním Ruskem.
Tento očistný proces měl připravit základy moderního města – metropole, jejíž architektura by reflektovala současné světové trendy. Fotografie z výstavy dokazují, že skupina architektů-modernistů soustředěná kolem Fakulty architektury Varšavského VUT, byla i přesto vnitřně velmi roztříštěná. Soupeřily mezi sebou různé generace architektů, vzdělané v různých zemích a různých tradicích. Také témata, která si vybírali svědčí o této rozmanitosti: od velkých urbanistických projektů a impozantních veřejných budov až k soukromým vilám a obytným domům. Podstatné je, že Czesław Olszewski, se stejnou zvědavostí dokumentoval autobusovou zastávku i luxusní vilu v Kielecké ulici. Díky tomu vytvořil reprezentativní portrét hlavního města, jeho architektury a také obrovských aspirací po sto dvaceti letech znovuzrozeného polského státu.
 
Czesław Olszewski (1894–1969) – úředník, který se stal jedním z nejznámějších fotografů architektury v dějinách Polska. Od roku 1920 spjatý s Varšavou, kterou na delší dobu opustil pouze kvůli totálnímu zničení města po Varšavském povstání v roce 1944. Je autorem největšího dochovaného souboru fotografií modernistické architektury v Polsku, čítajícího více než 1200 negativů. Většina fotografií zobrazuje objekty ve Varšavě a okolí. Převažují na nich díla architektů narozených kolem roku 1900: Bohdana Pniewského, Romualda Gutta, Macieje Nowického, Romualda Millera, Juliusze Żórawského, Barbary a Stanisława Brukalských nebo Heleny a Szymona Syrkusových.
wydarzenia z cyklu Babí léto s architekturou »